Seminář VŠFS: modelování sociálních sítí

4. říjen 2014 | 08.43 |


KEMV pořádá v rámci pravidelného teoretického semináře přednášku s besedou na téma

Modelování sociálních sítí prostřednictvím teorie kooperativních her

Doc. Radim Valenčík, CSc., proděkan VŠFS v rámci ní bude informovat o nejnovějších výsledcích bádání v této atraktivní oblasti teorie her a původních výsledcích, které byly předneseny mj. na mezinárodních konferencích k teorii her v Petrohradě a v Krakově.

Přednáška s besedou se bude konat ve středu 8. října v učebně 230 E od 17.30.

Je určena všem zájemcům z řad pracovníků, studentů i absolventů VŠFS, příp. i dalším, kdo se chtějí dozvědět něco o tom, jak lze vyjádřit logiku nejrůznějších konexí či známostí, které se vytvářejí mezi lidmi.

O čem bude řeč?

Existuje velké (mnohem větší, než si běžně dovedeme představit) množství úloh, kdy řešíme problém, jak rozdělit mezi hráče to, co vznikne tím, že budou kooperovat.

Jen namátko:

- Jakékoli vyjednávání na trhu ve smyslu "co za co"?

- Nechceme válčit, jak se dohodnout na tom, co kdo získá a co ztratí? (dnes velmi aktuální)

Jednou ze standardních úloh tohoto typu je tzv. Nashův vyjednávací (S, d) problém. Ukázalo se, že existuje větší množství (dnes již víme, že v mnoha směrech neomezené množství) naprosto "logických", "intuitivně přijatelných" či dokonce zdánlivě "jediných možných řešení" tohoto problému, ale nevíme, kdy je které to skutečně správné a zda takové "skutečně správné" existuje.

Ukážeme, že pomocí této úlohy jsme schopni řešit nesmírně významnou otázku v (na první pohled zcela jiné oblasti věd): Ocenit sílu afinit, které vznikají v sociálních sítích nejrůznějšího typu, na základě toho dokonce předpovědět, které afinity (tedy to, co hráče do sítí spojuje) převládnou.

Jedná se o jeden z významných směrů bádání, ve kterým tým působící na VŠFS dosáhl významné výsledky a který je perspektivní. Našim cílem mj. je, aby bylo ještě více známo, že takovýto teoretický problém se u nás řeší a jaký je přínos jeho řešení.

Populárně o hlavních poznatcích a tom, co z nich vyplývá

Při "čtení" společenské reality prostřednictvím obecné teorie je velmi důležité volit správnou posloupnost kroků. Velmi obecný a velmi jednoduchý model, pokud je správně zvolen, pak umožní formou postupného rozšiřování a konkretizace identifikovat to nejdůležitější.

Vyjdeme z toho, že prakticky v jakémkoli společenství lidí (na pracovišti, v instituci, neformálním společenství apod.) mohou vznikat koalice za účelem získání výhod pro ty, kteří (pokud vytvoří koalice s dostatečným vlivem v daném společenství) jsou členy této koalice, a to na úkor těch, kteří členy koalice nejsou.

Pro jednoduchost budeme uvažovat, že toto společenství je tvořeno třemi osobami (v terminologii teorie her hráči). Pokud každý z nich má stejný vliv na rozhodování v systému, pak pokud dva z těchto hráčů vytvoří koalici, mohou rozhodovat v rámci možností o rozdělení výplat v daném systému.

Pokud definujeme množinu možných rozdělení výplat, tak (za velmi obecných podmínek, které odpovídají relevantním případům v praxi) každý hráč musí v každé ze dvou dvoučlenných koalic, do kterých může vstoupit, požadovat stejnou výplatu. Pokud by totiž požadoval vyšší výplatu, vytvořila by se koalice ostatních dvou hráčů. Tím jsou určena tři možná rozdělení výplat, která mohou vzniknout se stejnou pravděpodobností (pokud na systém nepůsobí vnější vlivy).

Nyní předpokládejme, že na systém působí vnější vlivy v podobě afinit (vztahů spřízněnosti) mezi hráči. Hráči k sobě mohou mít pozitivní afinity (sympatie) či negativní afinity (antipatie). Tyto afinity mohou být jednostranné či oboustranné. Tyto afinity mohou předurčit vznik koalic. Pokud např. jeden hráč ke druhému chová pozitivní afinitu a jiné afinity v systému nejsou, vznikla by při stejném rozdělení výplat, jaké by odpovídalo množině tří možných rozdělení bez uvažování afinit, koalice hráče, který má pozitivní afinitu k druhému hráči, a toho hráče, ke kterému má tento hráč afinitu.

Predeterminování koalic afinitami ovšem platí pouze v případě původní množiny tří možných, stejně pravděpodobných výplat. Pokud se hráč, který by se pod vlivem působících afinit ocitl mimo koalici, vzdal části své výplaty, může se obnovit situace, kdy jsou všechny tři možné koalice stejně pravděpodobné. Tj. pokud budeme afinitu považovat za dodatečnou výplatu k výplatě získané v původní hře, můžeme určit i velikost výplat v případě, že působí afinity mezi hráči. Takto lze mj. ocenit cenu, kterou má pro hráče účast v různých sociálních sítích, které ovlivňují tvorbu koalic v různých společenstvích.

Doposud neděláme nic jiného než to, že velmi prostě formulujeme určitý koncept, kterým lze nahlížet to, jak se vytvářejí koalice v různých společenstvích pod vlivem vnějších vlivů (v daném případě afinit, které mohou vznikat jak na základě přirozených sympatií či antipatií, ale např. i pod vlivem různých sociálních sítí). Nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Totiž vymezení podmínek, za kterých je působením afinit koalice predeterminována, tj. kdy nelze ústupkem v rozdělování výplat vykompenzovat vnější vliv. Jaké předpoklady musí být splněny, aby ten, kdo by se jinak ocitl mimo koalici, mohl formou kompenzace (snížením své výplaty) zůstat ve hře (tj. měl stejnou pravděpodobnost na účast ve vítězné koalici jako ostatní hráči)? V logice věci se jedná o následující dva předpoklady:

1. Musí být o příslušných afinitách informován.

2. Musí mít možnost vzdát se části své výplaty, kterou by měl v původní hře (tj. ve hře, ve které se neuvažuje vliv afinit).

Nyní vezmeme do úvahy fenomén investování do společenské pozice, resp. fenomén pozičního investování. Jedná se pořizování statků (včetně služeb), které umožňují demonstrovat vyšší příjmovou majetkovou pozici a na základě toho vytvářet pozitivní afinity mezi těmi, jejichž příjem umožňuje tyto statky pořizovat. Na základě pozičního investování se vytváří určitá společenská segregace, tj. nerovnost příležitostí při využívání investičních příležitostí.

Jakmile při predeterminování koalic působí afinity založené na pozičním investování, je vyloučena možnost kompenzovat tyto afinity ústupkem ve velikosti vyjednávané výplaty. Nižší příjem je totiž právě to, co člověka vyřazuje z účasti v síti pozitivních afinit založených na pozičním investování. Tj. v případě afinit vznikajících na bázi pozičního investování dochází k výraznému predeterminování koalic.

Aplikace modelu vycházejícího z teorie her umožňuje odhalit ještě další a významnější faktor predeterminující vznik koalic. Ve snaze získat prostředky pro poziční investování více či méně často dochází k tomu, že někteří hráči porušují obecně přijaté zásady (morální zvyklosti, zákony apod.), aby pro sebe získali jednostrannou výhodu. Tento společenský jev se modeluje hrou typu Tragédie společného. Hráči, kteří porušují obecně přijaté zásady, se vystavují riziku, že v případě, pokud budou přistiženi, vůči nim budou uplatněny sankce (budou potrestáni).

Empirický výzkum na základě modelu se zabýval mj. i otázkou, co udělá hráč, který ve hře typu Tragédie společného (společné pastviny či společné zásoby vody) zjistí, že jiný hráč porušil obecně přijaté zásady. Většinou se uvažují alternativy – a) oznámí to ostatním, b) začne rovněž porušovat obecně přijaté zásady, c) neudělá nic. Existuje však ještě jedna možnost, jak se hráč, který zjistil porušování obecně přijatých zásad, zachová. Totiž to, že začne hráče porušujícího obecně přijaté zásady vydírat. Návazně na to i krýt, příp. protěžovat v rámci institucionálních struktur. Vztahy vydírání, krytí a protěžování bývají vzájemné. Podstatné je, že afinity, které na tomto základě vznikají, nelze vykompenzovat ústupkem ve výplatě, a to právě proto, že o nich nejsou ostatní hráči informováni.

Jakmile se v určitém společenském systému rozbují vztahy vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad, snižuje se pro určitou část hráčů riziko, že budou odhaleni a potrestáni. Naopak. Podmínkou toho, aby se někdo stal součástí sítě afinit, která predeterminuje vznik koalic v různých společenstvích lidí (včetně různých institucí a to i těch, které mají bránit porušování obecně přijatých zásad), je právě to, "aby se na něho něco vědělo", tj. aby se porušení obecně přijatých zásad dopustil. V této situaci dochází k prorůstání institucionálního systému společnosti tím, co jsme nazvali strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Podstatný výsledek úvah odvozených od modelu predeterminování koalic pod vlivem afinit a modelu vycházejícího ze hry typu Tragédie společného je, že za určitých podmínek může ve společnosti dojít k tomu, že na sítě afinit vznikajících na bázi pozičního investování, naváže tvorba sítí finit založených na vzájemném vydírání, krytí a protěžování v důsledku toho, že určitá část hráčů o sobě vzájemně ví, že porušují obecně přijaté zásady, zatímco většina ostatních hráčů tuto informaci nemá.

Jedním z největších problémů (patrně největším a doufejme nikoli fatálním) je to, že institucionální systémy zemí našeho civilizačního okruhu byly napadeny sociálními sítěmi, které vznikly propojením sítí založených na pozičním investování a sítí vzniklých vzájemným krytím porušování obecně přijatých zásad. Mj. byly napadeny i ty složky institucionálních systémů, které mají společnost před porušováním obecně přijatých zásad chránit. Přesný teoretický popis toho, k čemu došlo, je důležitý pro "zviditelnění" toho, co se odehrává, a následně pro hledání cest řešení reálných problémů vzniklých v důsledku výše uvedeného.

Důležité odkazy

Prezentace k danému tématu je na stránkách VŠFS věnovaných našemu Teoretickému semináři EPS, viz:

http://www.vsfs.cz/?id=1684-aktuality

Populární výklad toho, o co jde, je součástí článku připravovaného do časopisu Politická ekonomie. Pracovní (nedokončená a nedokonalá) verze tohoto článku (obsahující mj. porovnání přístupů R. Richty, F. Fukuyamy, S. Huntingtona je na pokračování na následujících stránkách:

http://radimvalencik.pise.cz/1641-jake-reformy-a-proc-213-polit-ekonom-reflexe-1.html

http://radimvalencik.pise.cz/1642-jake-reformy-a-proc-214-polit-ekonom-reflexe-2.html

http://radimvalencik.pise.cz/1643-jake-reformy-a-proc-222-polit-ekonom-reflexe-3.html

http://radimvalencik.pise.cz/1645-jake-reformy-a-proc-224-polit-ekonom-reflexe-4.html

http://radimvalencik.pise.cz/1646-jake-reformy-a-proc-225-polit-ekonom-reflexe-5.html

http://radimvalencik.pise.cz/1647-jake-reformy-a-proc-226-polit-ekonom-reflexe-6.html

http://radimvalencik.pise.cz/1648-jake-reformy-a-proc-227-polit-ekonom-reflexe-7.html

http://radimvalencik.pise.cz/1649-jake-reformy-a-proc-228-polit-ekonom-reflexe-8.html

http://radimvalencik.pise.cz/1687-jake-reformy-a-proc-236-polit-ekonom-reflexe-9.html

http://radimvalencik.pise.cz/1679-jake-reformy-a-proc-237-polit-ekonom-reflexe-10.html

(Z této části - viz výše - je pasáž o populárním výkladu hlavních poznatků v této pozvánce.)

http://radimvalencik.pise.cz/1680-jake-reformy-a-proc-238-polit-ekonom-reflexe11.html

V článku jsme se pokusili o komplexní reflexi současného dění s důrazem na pozitivní vizi řešení problémů.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář