Jaké reformy a proč (213) Polit. ekonom. reflexe 1

6. září 2014 | 08.00 |

V rámci přípravné diskuse před pracovní částí konference Lidský kapitál a investice do vzdělání uveřejňuji na pokračování příspěvek, který společně s kolegou V. Leinweberem Připravujeme k uveřejnění v časopisu Politická ekonomie. Toto je první část ještě neupravené a nedokončené verze článku:

Politickoekonomická reflexe současného stavu globální společnosti I.

Václav Leinweber, Radim Valenčík

Úvod

S trochou nadsázky (a možná i bez ní) lze říci, že vývoj globální společnosti prochází obdobím určitého historického excesu. Nahromadily se a vyostřily určité problémy, jejich řešení či neřešení bude mít podstatný vliv na proměny lokálního i globálního charakteru. Může ekonomická teorie (vyzbrojená nástroji mikroekonomické a makroekonomické analýzy, institucionální ekonomie, teorie her, zmapování své vlastní historie jako vědy a její role ve společnosti) přispět k odpovědi na otázku, co se odehrává, komu o co jde, kdo a jak může pozitivním způsobem ovlivnit vývoj a co chápat pod pozitivní alternativou vývoje?

Domníváme se může a v následujícím pojednání se to pokusíme ukázat. A nejen, že může, ale že její role je nezastupitelná. V tomto smyslu hovoříme o politickoekonomické reflexi současného stavu globální společnosti.

Pokud řešíme komplexní problémy vzniká otázka, čím začít. Odpověď na ni si usnadním tím, že zanedlouho (v roce 2016) budeme slavit 50. výročí prvního vydání významné práce týmu R. Richty Civilizace na rozcestí (1966), kterému  věnujeme samostatnou kapitolu. Ta byla ve své době mezinárodně uznanou a v mnoha směrech původní politickoekonomickou reflexí tehdejšího stavu globální společnosti (s přesahy do oblasti dalších společenskovědních i technických disciplín).

Poznáma: Pokud naše pojednání podnítí zpracování dalších prací, ve kterých bude připomenuto výše uvedené výročí, budeme to považovat za splnění jednoho z vedlejších cílů našeho pojednání. Podle našeho názoru si to dílo R. Richty a jeho spolupracovníků zaslouží, a to nejen z důvodu historických reminiscencí, ale i pochopení současné doby a perspektiv dalšího vývoje

V této souvislosti stojí za zmínku, že politickoekonomické reflexe stavu společnosti, její náznaky či ohlasy na ně jsou čas od času zařazovány do tohoto časopisu, čemuž rovněž věnujeme samostatnou kapitolu.

Poznámka: Lze namítnout, že ČR není zemí, kde by se mohly rodit nějaké "velké vize", že od toho jsou tu "velcí hráči" globálního dění a jejich odborné týmy či odborné špičky. Na druhé straně se v dnešní době projevuje i určitá tendence k tomu, že "velcí" či "silní" hráči globálního dění mají tendenci přenášet narůstající problémy na ty "menší" či "slabší". Zájmy, které jsou s tím spojeny, mohou různou měrou penetrovat i do odborné sféry, protože i vědecký pracovník se určitým způsobem identifikuje s chováním své země, jejích institucí či různých skupiny, které v ní působí. Ostatně stejným způsobem bylo možné ve své době namítnout, že práce Richtova týmu je zbytečná, když "Sovětský svaz je náš vzor" a je to země, ve které "včera znamená již zítra" (kteroužto poznámkou ovšem nechceme dát rovnítko mezi tehdejší a nynější situací).

Budeme postupovat následujícím způsobem:

- Nejdříve si připomeneme všechny relevantní příspěvky k tomu, co nazýváme politickoekonomickou reflexí stavu globální společnosti, které byly publikovány v časopisu Politická ekonomie v posledních deseti letech (tj. od roku 2005 včetně). V návaznosti na to a v kontextu toho upřesníme pojem "politickoekonomická reflexe stavu globální společnosti".

- Připomeneme si politickoekonomickou rovinu díla R. Richty a jeho týmu, podrobíme ji kritické analýze jak z hlediska přínosnosti, tak i toho, v čem selhala.

Poznámka: Mluvit o selhání je namístě - vývoj se odehrál podstatně jiným způsobem, než Richtův tým předpokládal. A patrně to bylo nikoli jen souhrou historických náhod, ale - jak se pokusíme ukázat - i systémovými nedostatky samotného teoretického jádra Richtovy koncepce sdílené jeho týmem.

- Porovnáme Richtovo dílo s koncepcemi F. Fukuyamy a S. Huntingtona, a to nejen proto, že tyto koncepce patří mezi nejznámější odborné reflexe globálního dění, ale zejména proto, že jejich logická návaznost nám umožní identifikovat to, co považujeme za hlavní zdroj současných problémů. (li bychom uvažovat i další práce tohoto typu, např. R. Reicha či Inglehardta.)

- Za tento zdroj současných problémů považujeme fenomén investování do společenské pozice a s tímto fenoménem spojené vytváření vazeb založených na vzájemnék krytíporušování obecně přijatých zásad (morálních zvyklostí či zákonů). Popíšeme jej nástroji ekonomické teorie. Ukážeme, jak tento fenomén spolu s dalšími narušily funkčnosti institucionálních systémů jednotlivých zemí i globální společnosti.

- Na základě toho zformulujeme závěry týkající se dalšího vývoje jak z hlediska prognózy, tak i možností ovlivnit vývoj pozitivním směrem. Současně s tím se pokusíme o nástin teoretických otázek, jejichž řešení by bylo přínosné při zvládnutí složitého období, kterým současná globální civilizace prochází. 

Richta, R. a kol. (1996) Civilizace na rozcestí. Praha : Svoboda, 236 + 20 s.

Fukuyama, F. (2002) Konec dějin a poslední člověk. Praha, Rybka Publishers. 384 s.

Huntington, S. (2001): Střet civilizací. Praha, Rybka Publishers, 447s. ISBN 80-86182-49-5

Huntington, S. (2008): Třetí vlna. Brno, CDK, 343s. ISBN 978-80-7325-156-7

(Pokračování příspěvku)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář