Jaké reformy a proč (238) Polit. ekonom. reflexe11

1. říjen 2014 | 06.39 |

V rámci přípravné diskuse před pracovní částí konference Lidský kapitál a investice do vzdělání uveřejňuji na pokračování příspěvek, který společně s kolegou V. Leinweberem Připravujeme k uveřejnění v časopisu Politická ekonomie. Toto je desátá a poslední část ještě neupravené a nedokončené verze článku:

Politickoekonomická reflexe současného stavu globální společnosti X.

Václav Leinweber, Radim Valenčík

7. Závěr, diskuse, nastínění nejbližších úkolů teorie

Teoreticky podložený pohled na společenské dění, který sám sebe ve své době pojmenoval jako "politická ekonomie", vznikl v době, kdy naše civilizace řešila jeden z největších historických úkolů – podpory tendencí směřujících ke společnosti založené na průmyslové výrobě. Tento pohled je v současné době opět aktuální, protože společnost řeší obdobný (patrně ovšem náročnější) úkol – podpory tendencí směřujících k vytvoření společnosti založené na produktivních službách. Politickoekonomická reflexe současné globální společnosti je legitimním a patrně mimořádně významnou oblastí rozvoje teorie (Mandel 2013).

Jakkoli lze považovat za těžiště teoretického přístupu zaměřeného na řešení aktuálního problémů oblast bádání, která spadá do politické ekonomie, a nástroje, které politická ekonomie využívá, roste význam interdisciplinárního přístupu. Role jednotlivých disciplín vyplývá z charakteru současných problémů. Snaha o formulování konzistentních teoretických závěrů nesmí být v rozporu s doceněním role dalších teoretických disciplín (Kornai 2008)

V naší (české) tradici ekonomického myšlení máme na co navázat. Pro vypracování pozitivní vize (jako jedné ze součástí toho, s čím musí politickoekonomická reflexe vývoje současné globální civilizace a jejích úskalí přijít) je dones aktuální dílo R. Richty a jeho týmu Civilizace na rozcestí (1966), jehož padesáté výročí si budeme zanedlouho připomínat (což může být využito i jako určitý impuls teoretického bádání v daném směru). Analýza článků publikovaných v posledních 10 letech ukazuje, že politickoekonomické reflexi společenské reality (a v tomto kontextu i otázkám dalšího vývoje ekonomické teorie) je věnována poměrně značná pozornost. Za připomenutí stojí z hlediska otázek, kterými se ve stati zabýváme, zejména pojednání V. Klusoně (2005), L. Mlčocha (2007) (a na něj bezprostředně navazující Štiky (2009) a M. Sojky (2009). Za zvlášť významné považujeme důraz na překonání horizontu neoklasické ekonomie v pohledu na osobní spotřebu. Jednak na její produktivní aspekt ve smyslu nalezení alternativy vůči tomu, co se (patrně ne zcela přesně) nazývá "konzumní spotřebou", jednak z hlediska problematiky investování do pozičních statků, resp. investování do společenské pozice.

Poučné a metodologicky přínosné je z tohoto hlediska srovnání výsledků české ekonomické teorie v dané oblasti s nejvíce známými komplexními reflexemi současného dění (které využívají teorii včetně její politickoekonomické složky) – F. Fukuymy (2002, 2009) a Huntingtona (2001). V této souvislosti považujeme zdůraznit, že v těchto dílech není dostatečně uchopena problematiky příčin či zdrojů současných problémů.

Podle našeho názoru to byl právě zpětný dopad pozičního investování na vývoj společnosti, který vyvolal v život síly (přerozdělení příjmů, konkurenci v oblasti pozičního investování, porušování obecně přijatých zásad a vzájemné krytí porušování obecně přijatých zásad), které podstatným způsobem oslabily a narušily funkčnost institucionálního systému společnosti. Jev, k jehož zkoumání si bude muset nová institucionální teorie vytvořit efektivní teoretické nástroje.

V příspěvku ukazujeme na možnost využít teorii her při analýze sociálních sítí, které vznikají na bázi pozičního investování a vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad (i propojování obou typů sítí). Pro ochranu a obnovu funkčnosti institucionálního systému považujeme tuto problematiku za klíčovou.

Jsme si vědomi určitých omezení našich výsledků v poslední z uvedených oblastí. Otázku predeterminování koalic působením sociálních sítí zvýhodňujících své členy opíráme o model, který popisuje situace v případě pouze tří hráčů. Podrobnější rozbor teoretických aspektů této problematiky je nad rámec přístupu, kterým se omezujeme. Z hlediska vztahu mezi (i velmi abstraktní teorií a realitou) bychom chtěli poznamenat, že zobecnění na případ pospolitostí s větším počtem členů může poskytnout klíč k pochopení toho, jak se v určitém společenském prostoru chovají sítě založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad ve vzájemných vztazích. To je i z hlediska praktické interpretace reálného dění mimořádně významné.

(Pokračování příspěvkem dalšího autora)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře