Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Dříve napsaný článek zařazuji v logice věci do seriálu o vizi:
Tak nám odchází Merkel. Pomalu, ale jistě. Vlastně již dlouho, připomenu jak to probíhalo:
Vloni:
A ještě před tím:
Nejčastější reakce, jakou jsem zaznamenal, je: Netěšte se, přijde někdo horší.
To je velmi pravděpodobné. Kdysi jsem četl knížku o dvou černoškých kmenech, jeden moderní, druhý zaostalý: Když se bílí ptali příslušníhů zaostalého kmene, jak hodnotí svého náčelníka, vyjádřili se velmi negativně. A to nemáte proceduru, jak ho nahradit? – ptali se bílí. Máme – odpovídali příslušníci kmene –, když na to přijde, můžeme ho i sníst. Tak proč to neuděláte? – vyzvídali bílí dál. Protože se u nás traduje, že když je náčelník špatný, tak ten, co po něm přijde je ještě horší.
Problém Německa není v tom, že mu bude chybět Merkel. Problém Německa je, že mu chybí vize. Bez té nemůže být lídrem EU. Bez ní může napáchat hodně škod, ještě větších, než napáchala a možná ještě napáchá během svého politického umírání Merkel.
Teď se budou zájemci o nástupnictví mezi sebou předhánět v servilitě vůči globální moci, kterou v EU Merkel zastupuje. V logice věci budou svoji ideovou prázdnotu a z ní vyplývající slabost demonstrovat silnými slovy "ty-ty-ty", nebo dokonce "bu-bu-bu" na neposlušné členy EU. Budou rychle pohasínat jako nedávno ambiciozní Martin Schulz z SPD.
V této situaci se nabízí velký prostor pro postupnou emancipaci zemí středounijního prostoru. Historicky opodstatněná politika obrany, resp. emancipace může částečně vizi nahradit. Ale jen částečně a z hlediska historického vývoje krátkodobě.
Skutečná emancipace musí být založena na důsledném chápání její všetrannosti, na jejím spojení se sounáležitostí (aby zemi neohrožovalo rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, ale naopak, aby čerpala z možnosti vnitřní vertikální mobility) a na jejím spojení s ekonomickou efektivností (aby se rozvoj schopností lidí stával zdrojem zvyšování inovačního potenciálu společnosti, dynamizoval ekonomický růst a směřoval jej ve prospěch člověka). Mimo jiné v tomto směru je velmi aktuální odkaz velkého Němce, o kterém jsem nedávno psal, viz:
Pokud jde o vizi, je aktuální zejména 2. část, pokud jde o to, že musíme pochopit nejen to, co Marx přinesl, ale také to, v čem se mýlil (což je dnes zvlášť důležité), je aktuální 4. část.
Na závěr můj názor: Změna, kterou prožíváme, je velmi hluboká. Srovnatelná s průmyslovou revolucí, která dala vzniknout novému ekonomickému sektoru – průmyslu. Ten zásadně změnil člověka i svět kolem nás. Změna, o kterou jde nyní, je ještě výraznější a komplexnější. Týká se života člověka. Ekonomika, která se rodí, nezmenší roli člověka, ale naopak, zásadním způsobem zvýší poptávku po jeho schopnostech, po rozvoji jeho schopností, po jejich uchování. Dominantní roli bude hrát nově vznikající odvětví, které bude sloužit plnému rozvoji a uchování schopností člověka, odvětví rodící se ze stávajících zárodků, které se vyvinuly v předcházející splečnosti, jejíž ekonomika byla založena na průmyslu a jeho přímých efektech v oblasti spotřeby, která však neumožňovala plnou přeměnu spotřeby ve svobodný rozvoj schopností. Místo toho postupně začala v důsledku svého setrvačného vývoje degenerovat, vytvářet různá omezení pro rozvoj schopností člověka, omezovat vertikální dynamiku a dokonce dala vzniknout různým formám ekonomické a následně i sociální segregace.
(Pokračování)