Ve dvacátem prvním pokračování naznačím, jak pokračovat dále v teoretické analýzy. K tomu připomenu obrázek (23).
Obrázek 23:
Od něj je odvozena následující tabulka výplat nekooperativní hry (1).
Tabulka 1:
|
Druhý hráč |
||
Kooperuje |
Investuje do pozice |
||
První hráč |
Kooperuje |
k1, k2 |
p1, p2 |
|
Klade odpor |
k´1, k´2 |
p´1, p´2 |
K obrázku (23) a tabulce (1) podrobněji 18. pokračování, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/5978-vize-273-investovani-do-schopnosti-a-do-pozice-18.html
Jednotlivé typy nekooperativních dvoumaticových her se liší pořadím a velikosti výplat.
Pokud jde o prvního hráče:
Největší výplatu k1 má v bodě (k1, k2), tj když oba hráči kooperují.
Pokud klade odpor, tak v případě, že druhý hráč kooperuje, tak si svoji výplatu sníží:
k1 > k´1 (to je například případ "přecitlivělosti" na reformy, tj. odporu proti reformám, které by přinesly kooperativní zlepšení všem).
Pokud jde o případ, kdy se druhý hráč chová nekooperativně (investuje do pozice) mohou nastat dva případy:
p1 > p´1 (první hráč si odporem pohoršil, odpor byl neúčinný, navíc je za odpor druhým hráčem trestán)
p´1 > p1 (první hráč si odporem polepšil, odpor byl účinný)
Pokud jde o druhého hráče:
Mohou nastat dva případy, kdy má největší výplatu:
p2 > k2 (druhému hráči se vyplatí investovat do pozice, pokud bude druhý hráč kooperovat)
k2 > p2 (druhému hráči se nevyplatí investovat do pozice, pokud bude druhý hráč kooperovat)
Jak jsme si již ukázali, může takováto situace vzniknout, pokud dojde k reformám, které rozšíří množinu investičních příležitostí, které jsou s využitím základního veřejného investování či kapitálového trhu v oblasti kontraktů týkajících se lidského kapitálu realizovány podle míty jejich výnosnosti, a to bez ohledu na to, kterému hráči patří.
Základní nerovnosti:
(k1 + k2) > (p1 + p2) > (p´1 a p´2)
Hráči nejvíce společně získají, když kooperují, méně když nekooperují a ještě méně, když nekooperují a první hráč klade odpor.
(k1 + k2) > (k´1 + k´2)
Hráči společně získají více, když kooperují, než když kooperuje druhý hráč a první hráč klade odpor domělému investování do pozice.
Odlišné vidění (vyhodnocení) situace jednotlivými hráči:
Dále musíme vzít v úvahu to, že každý z hráčů může vidět hru jinak. Zde záleží, z jakého stanoviska hru posuzujeme:
- Buď jsme jedním z hráčů a snažíme se vcítit se do pozice druhého hráče, porovnat naše hodnocení situace s jeho a odvodit odsud vhodnou strategii pro sebe (předpovědět rozhodování druhého hráče a reagovat na něj).
- Nebo posisujeme situaci z pohledu třetí osoby a snažíme se odhadnout, jak se budou hráči chovat, resp. co jim poradit apod. V tomto případě musíme odhadnout to, jak hodnotí situaci každý z hráčů a jak na ni bude reagovat.
Co lze očekávat od práce s koncepty komplexů her a práce s jednotlivými modely dvoumaticových nekooperativních her:
Lze identifikovat jednotlivé standarní situace, pojmenovat je, analyzovat. Na základě toho lze dát konkrétní doporučení, jak v dané situaci postupovat.
(Pokračování dalším článkem této série)