VIZE/209: K programům stran/6

Do seriálu o hledání vize zařazuji sérii několika článku uveřejněných před několika dny, které se v reakci na současné chování politických stran a aktuální problematiku sestavení vlády věnují teoretickým i praktickým otázkám obnovy programové dimenze politického dění.

Se stručným úvodem uveřejňuji text JUDr., Bc. Richarda Pokorného Ph.D., hlavního autora "Návrhu nového programu KSČM" na mé kritické poznámky.

R. Pokorný: Reakce na dupliku – 2. část

Původní text od R. V.

- Jak bude o míře uspokojení lidí rozhodovat "plošná nárokovost", kdo a jak bude rozhodovat, kdo a co může "plošně nárokovat"? – to by voliče také hodně zajímalo.

Opět – podmínky musí stanovit zákon a to tak, aby každý člověk měl zajištěny podmínky k lidsky důstojné existenci. Základní cesty k tomu jsou dvě – příslušné sociální dávky pro nemajetné osoby, a/nebo poskytování příslušných statků či služeb nemajetným zdarma. Obojí vede k témuž, a sice bezbariérovému přístupu nemajetných k těm statkům a službám, které jsou nezbytnou podmínkou lidsky důstojné existence. Přesné určení, která věc a v jakém rozsahu by měla náležet nárokově té či oné kategorii nemajetných není již věcí programu, ten vymezuje jen základní směr (tj. chceme zajišťovat každému lidsky důstojný život)...posouzení, co je potřeba k naplnění podstaty "lidsky důstojného života" je velmi podrobně prováděno snad v každém trochu vyspělejším státu...samozřejmě můžeme dlouze diskutovat též o obsahu pojmu "lidská důstojnost", a na kolik procent a za jakých podmínek má být každému společností saturována, jakou to má vazbu na objektivní možnosti společnosti atd., ale to už je optikou základního programového dokumentu skutečně mikroskopická debata, která sem nepatří...pro nás je klíčové, že za nezbytné složky lidské důstojnosti v oblasti sociální považujeme právo na přiměřené bydlení (tj. třeba nájemní byty od města pronajímané lidem jen za provozní náklady, tj. nepodnikatelsky), potřebnou a zdravotně nezávadnou alimentaci, přiměřené ošacení, vzdělání, aktivní pomoc se získáním zaměstnání úměrnou vzdělání a praxi každého jednotlivce, jakož i veškerou zdravotní péči a případné specifické pomůcky.

Původní text od R. V.

- Jak se zbavíte "Kellnerů" a spol., abyste mohli disponovat jejich prostředky? – i to by voliče nepochybně zajímalo.

My se jich nezbavíme fyzicky, my jen provedeme řádové navýšení daní z příjmů a majetku, díky čemuž se sníží společenské rozdíly a především odstraní absolutní chudoba – ta v našich podmínkách skutečně není heteronomní nutností.

Původní text od R. V.

Jistě uznáte, že jsou to otázky, které jsou pro voliče podstatné, zvlášť když je chcete řešit bez trhu. Historie zná doposud dvě beztržní řešení. Válečný komunismus v Sovětském Rusku od roku 1918 do roku 1920, kdy v krajní situaci Lenin přichází s Novou ekonomickou politikou založenou na obnově směny mezi venkovem a městem, na obnově role zlata, peněz a trhu, na podpoře nerovnoprávných koncesionářských vztahů s imperialistickými velmocemi. Druhým příkladem je vláda Rudých Khmerů od roku 1976 do roku 1979 vedená Pol Potem a Ieng Sarym (oba absolventi pařížské Sorbony).

Já vím, Vás minulost nezajímá, připomenu příslušnou pasáž a Vaši repliku, k tomu modře moje poznámka:

V návrhu programu se naším postojem k minulosti zabývá poslední (a rozsáhlý) odstavec kapitoly č. 4 na s. 8. Není to tedy tak, že nás minulost vůbec nezajímá, ale v programu se jí můžeme věnovat jen v přiměřeném rozsahu k otázkám budoucnosti (která voliče zajímá určitě víc). Navíc nikde není řečeno, že bychom nemohli zpracovat např. nějaký rozsáhlý dokument hodnotící období 1948-89 z naší perspektivy a otevřeně pojmenovává chyby režimu – určitě můžeme a bylo by to v lecčems přínosné, ale nepatří to do programu, to musí být jiný dokument.

Původní text od R. V.

Selhaly režimy, ne ideologie, protože ty režimy tu ideologii aplikovaly špatně, nedůsledně, formálně, účelově atd... Pokud ve fotbale nějaké mužstvo prohraje zápas, neznamená to přece automaticky, že byla špatná jeho taktika (tj. že taktika kterou použilo nemůže vést k vítězství), ale třeba že ono mužstvo tuto taktiku špatně realizovalo...Poučení z chyb minulosti je samozřejmě nezbytné (viz moje poznámka výše – celý náš program musí být jedním velkým poučením, pouze v programu není prostor se tímto podrobnější zabývat, ale máme tam ten odstavec, který potvrzuje, že si toto uvědomujeme), v potřebě analýzy souhlas (viz výše), pouze to je úkol pro jiný dokument, ne program. A opravdu nikdo z nás nemá v úmyslu provádět apologetiku režimu před rokem 1989 či jej dokonce kopírovat – měl své dobré i špatné stránky, my chceme stavět jen na těch dobrých.

Původní text od R. V.

Nechce se mi nějak zvlášť polemizovat s polemikou, resp. poznámkami reagovat na Vaše repliky, další diskusi by měli vést ti, které téma zajímá, ale přece jen pro úplnost zase v rámečku s modrými poznámkami:

Pojem "společnost" je zde míněn jako biosociální jednotka, tj. jako společenství jedinců druhu Homo sapiens, které má své potřeby ke (kvalitnímu) žití a reprodukci...určité požadavky má populace tučňáků, jiné zas netopýři, ještě odlišné pak třeba včely. U člověka je to ještě mnohem složitější a specifičtější než u zvířat, protože má mnoho potřeb nad rámec těch biologických a podmínky života lidí jsou oproti zvířatům mnohem více (pozitivně i negativně) ovlivňovány člověkem samotným, začasté ve prospěch vybraných jednotlivců či skupin na úkor druhých. Lidská společnost je tak obdobně jako veškerá jiná společenství živých tvorů součástí přírody a ve svém životě je přírodou determinovaná, a to nejen z hlediska možnosti upokojovat své potřeby, ale i z hlediska oněch potřeb samotných (člověk je biologický druh), což pak lze označit s jitým zjednodušením jako "vlastnosti společnosti".

Nicméně souhlasím, že formulace by v tomto ohledu mohla být preciznější a čistší, a pro další verzi ji proto upravím. Znovu však zdůrazňuji, že nynější verze programu neprošla prozatím žádnou korekturou z hlediska jazykového či stylistického, neboť nejprve se musí ustálit obsahová podoba, a i v této debatě jsme stále v podstatě na začátku. Na formulační otázky je proto prozatím čas a podrobovat text jemnozrnnému drobnohledu z hlediska jazykového je nyní vcelku zbytečné. Prostor pro úpravy by bylo lze v textu najít na mnoha místech, nikoliv jen ve Vámi zmíněném případě, ale tím se teď skutečně netřeba zabývat.

Máte pravdu i v tom, že člověk ve smyslu globálně chápané lidské pospolitosti skutečně neustále překonává limity přírodních zdrojů, ale problém je v tom, že užitek z tohoto pokroku je distribuován na planetě velmi nerovnoměrně, resp. dokonce mnohých zeměpisných oblastí se vůbec nedotýká. Pro řešení i nejzákladnějších problémů jako nedostatek pitné vody či jídla v mnoha chudých státech světa tak bohužel není rozhodující, zda někde jinde na Zemi ten problém řešit umí, ale že se toto řešení neuplatňuje všude, kde se onen problém vyskytuje. A obdobně je to v podstatě se všemi vzácnými zdroji a jejich distribucí: ani globální pokrok není (v kapitalismu či ještě horších režimech jako autokratické vlády, vojenské či náboženské diktatury) zárukou pokroku ve všech částech jednotlivých států či dostupnosti všem stratifikačním společenským vrstvám, což je jen další argument hovořící pro socialismus a jeho (snahu o) rovnoměrnou distribuci statků nezbytných k lidsky důstojnému životu a odstraňování alespoň těch nejhorších neospravedlnitelných rozdílů...
(Pokračování další informací z dění v této oblasti)