Ekonomie produktivní spotřeby 8. část
Na tuto sérii v rámci seriálu o vizi jsem se zvlášť těšil. Bohužel jsem s jejím zveřejňováním musel trochu počkat, protože došlo k největšímu ohrožení přežití naší civilizace, lumpárně, která v historii nemá obdoby. Nebylo možné stát mimo. Ale i v tuto dobu jsem si vyšetřil čas a postupně připravil následující text, který z pozice velmi obecné teorie ukazuje, jak přistoupit k řešení současných problémů. Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazývám ekonomií produktivní spotřeby.
Rozšíření pojetí efektivnosti (pokračování)
Poznámka k dobovému kontextu vzniku článku o rozšířeném pojetí efektivnosti
K tomu dodávám vlastní výpověď: V diskusi o tom, zda vystačíme se standardním pojetím efektivnosti, tj. dvěma komponenty – hospodárností a účelnosti, nebo zda je nutné na tehdejší ekonomickou realitu použít rozšíření pojetí, které obsahuje ještě další dvě komponenty – dynamičnost (problematiku přechodu od uspokojování potřeb k rozvoji schopností člověka) a produktivnost (problematiku přechodu od schopností člověka k jejich uplatnění), šlo o to, jak budeme chápat základní atributy tehdejší společnosti. Můj přítel a nesmírně talentovaný vědec Miroslav Toms, který v té době teprve dovršil 40 let svého života, ale již působil ve funkci ředitele Ekonomického ústavu ČSAV, namítal, že prezentovat takto rozšíření pojetí efektivnosti by bylo velmi obtížné. Namítnul jsem, že základní a současně i operacionalizovatelný koncept rozšířeného (nestandardního) pojetí efektivnosti napíšu na jednu jedinou stránku do časopisu Politická ekonomie (tehdy a dodnes nejvýznamnější český ekonomický teoretický časopis). M. Toms tvrdil, že je to nereálné a vsadil se se mnou o láhev whisky. Po té, co článek vyšel (jak jste se v předcházejícím pokračování mohli přesvědčit na vlastní oči, byl v časopisu skutečně na jednu jedinou stránku, ve skutečnosti měl tehdejších normovaných 2,5 stránky, ale v časopisu byl vysázen petitem), mě M. Toms láhev dobré whisky dal. Vypili jsme ji společně s našimi přáteli. O rok později M. Toms onemocněl rakovinou mozku a v roce 1988 zemřel. Dnes by to byl pořád ještě poměrně mladý člověk schopný tvůrčí práce.
Využití rozšířeného konceptu k analýze příčin neefektivnosti tehdejšího ekonomického a návazně i společenského systému
Rozšířený koncept efektivnosti obsahuje jeden z pohledů na ekonomii produktivní spotřeby. Tehdy pohled tímto prizmatem umožnil velmi přesně identifikovat příčiny nefunkčnosti tehdejšího ekonomického systému, a to i společně s dopady na deformování dalších sfér společenského života. Zde je jeden z příkladů toho, jak jej bylo možné aplikovat:
Obrázek 2: Využití rozšířeného pojetí efektivnosti k identifikování příčin selhávání ekonomického systému založeného na společenském vlastnictví výrobních prostředků
(vlastní zpracování)
Aplikace rozšířeného pojetí efektivnosti k analýze současného ekonomického systému
Vzniká otázka, zda koncept rozšířené efektivnosti lze aplikovat v současné době na zcela jiný ekonomický systém. Připomeňme:
Rozšířený koncept efektivnosti rozlišuje čtyři komponenty:
Hospodárnost: Vztah mezi zdroji a produkcí
Jedná se o problematiku úspor nákladů, v dnešní době zejména formou inovací, na které tlačí konkurence.
Účelnost: Vztah mezi produkcí a uspokojováním potřeb
V systému omezeného fungování trhu (kdy se plánovité řízení zcela zjevně ukazovalo jako nedostatečná náhražka trhu) se zdál být tento moment naprosto klíčový. Na jedné straně výrobky, o které nikdo neměl zájem, na druhé straně velmi často se objevující nedostatek toho či onoho druhu zboží. Hlavní příčinou nebyl ani tak trh spotřebních statků, který jakž takž fungoval, ale trh investičních statků, který téměř nefungoval. Alokace investičních statků probíhala přídělovým způsobem, což podlamovalo efektivnost v samotných základech ekonomického systému. Proto upozornění na problém účelnosti a zaměření teorie tímto směrem bylo v tehdejších podmínkách významným krokem vpřed, ale k pochopení příčin ekonomického selhávání celého systému (a k orientaci při nápravě nedostatků) nestačilo. V podmínkách dnešního systému trh funguje natolik dostatečně, že problém vztahu mezi produkcí a potřebami nehraje významnější roli.
Dynamičnost: Vztah mezi spotřebou (uspokojováním potřeb) a rozvojem schopností (nabýváním lidského kapitálu)
Zde už existuje i v současném společenském systému velký problém. Empiricky lze snadno doložit, že z hlediska našeho uplatnění na profesních trzích existuje řada různých forem nesouladu mezi spotřebou statků a nabýváním uplatnitelného lidského kapitálu. Veblenův problém okázalé spotřeby, ekology zmiňovaný problém plýtvání a nadměrného zatěžování přírodního prostředí... Někdy se v návaznosti na tyto formy a projevy neefektivnosti uvažuje o různých formách regulace či omezování spotřeby. Významnou součástí této problematiky je rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání (z hlediska nabývání lidského kapitálu) či zdravotní péči (z hlediska uchování lidského kapitálu). Příčinu problémů této třetí složky efektivnosti je však patrně nutné hledat jinde. V problémech, na které ukazuje čtvrtá složka efektivnosti.
Produktivnost: Vztah mezi rozvojem schopností (nabýváním lidského kapitálu) a uplatněním schopností (na profesních trzích)
V současné době bychom mohli tuto problematiku formulovat jako existenci nejrůznějších zádrhelů v oblasti rovnosti příležitostí pro společenský vzestup na základě nabývání a uplatňování lidského kapitálu, resp. rozvoje a uplatňování schopností z hlediska celoživotní profesní dráhy. Právě v této oblasti existují jak formy pozičního investování, které vytvářejí nerovné podmínky pro nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Rovněž se zde projevuje nevyvinutost tržních vztahů, které by umožnily na základě HCC plněji využívat investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu.
(Pokračování)