Uveřejňuji na pokračování první ucelenější tvar, resp. pracovní verzi monografie Odvětví produktivních služeb: Teorie a praxe, a to v co největších částech, které vezme můj blog. Podrobnější informace o této verzi a možnosti účasti na jejím dopracování jsou v prvním díle, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/5479-vize-126-monografie-teorie-a-praxe-reforem-1.html

Toto je poslední část série – závěr:

8. Závěr

Závěr monografie věnované vztahu teorie a praxe, tedy tomu, jak efektivněji využívat teorii v praxi, by měl v logice věci posunout shrnutí výsledků ještě o něco blíže směrem k praktickému využití. Pokusíme se o to formou doporučení vybraným cílovým skupinám, resp. potenciálním uživatelům výsledků naší týmové práce, s nimiž se dělíme o tyto výsledky formou jejich publikování. 

1. Badatelům v oblasti společenských věd

Problémy společenských věd jsme popsali z několika zorných úhlů, zejména pak ve druhé a sedmé kapitole. Z nich vyplývá dostatečné množství doporučení. To nejdůležitější na závěr lze formulovat takto: Podívejte se na možnosti týmové práce ve vašem bližším i vzdálenějším okolí. Zejména se pokuste vytipovat takového partnera či partnery, jejichž bádání by mohlo napomoci k uplatnění výsledků vaší práce v praxi. Pokuste se s nimi navázat trvalou spolupráci formou zpracování společných výstupů. Bude vás to nejen inspirovat, ale přispějete tím i k postupné obnově autority společenskovědního výzkumu. Platí totiž, že bezprostředně i zprostředkovaně využitelný pokrok teoretického poznání určitým směrem otevírá cestu k využití pokroku teoretického poznání dosaženého ve směru, který s ním souvisí.

Jinými slovy – bádání v příbuzných směrech vzájemně podporují možnost praktické uplatnitelnosti.

2. Studentům nejen společenskovědních disciplín

Především platí, že smyslem studia není vykazování poznatků, ale jejich pochopení a začlenění do celkového kontextu rozvíjení a uplatňování schopností člověka jako naplnění reálného bohatství jeho života. Vyzkoušejte si, jakou máte schopnost přesahu, kterou jsme popsali v podkapitole 2.3. Přesah – nejdůležitější krok v rozvoji poznání. Přistupujte ke každému významnějšímu poznatku s otázkami: "Proč by to mělo být tak a ne jinak? Jak jinak by to mohlo být?" Pokud je součástí vašeho studia makroekonomie, zamyslete se nad podkapitolou 7.5. Nová učebnice makroekonomie a její využití ve výuce z hlediska významu vědy pro praxi.

3. Návštěvníkům lázní, zejména těm s bohatými životnímu zkušenostmi

Promyslete si prizmatem svých životních zkušeností podkapitoly 7.6. Některé klíčové otázky vztahu teorie a praxe ve zdravotnictví: Implementace univerzální a volitelné složky financování zdravotnictví a 6.7. Specifické možnosti spojení teorie komplexních reforem s praxí v oblasti lázeňství. Nejlépe v kontextu této i tří předcházejících monografií. Pokud dojdete k závěru, že na přístupu, který navrhujeme, může něco být, vyhodnoťte konkrétní zkušenosti z kulturního programu, který nabízí vámi navštívený a navštěvovaný lázeňský dům. Možná, že přijdete s konkrétními doporučeními, jak tento program obohatit právě z hlediska uplatnění námi navrhovaného přístupu v praxi a současně i zhodnocení životních zkušeností těch, kteří se v lázních setkávají za účelem obnovy fyzických i psychických sil.

4. Politikům, kteří si nemyslí, že nedopadnou jako jejich předchůdci jenom proto, že mají pocit, že jsou lepší než oni

Na toho, kdo se chce zabývat politikou, číhá velké množství nastražených pastí. Například to, že velmi rychle začne považovat za normální to, co normální není. Ale i ti poctiví se musí vyrovnat s otázkou, proč jejich předchůdci zpravidla nedopadli dobře. Pocit, že stačí "být lepší" a tím se politik vyhne nebezpečí upadnutí do stereotypu fatálních chyb, je další z nastražených pastí. V době, kdy se problémy hromadí, ale neřeší, má perspektivu jen takový politik, který dokáže vnímat vývoj veřejného mínění a který si ověří, že cílů, které si klade, může dosahovat jen s oporou postupného zrání a vyzrávání veřejného vědomí a sebevědomí. Chce to trpělivost a pokoru, současně i vysokou míru erudice využívající dobrou teorii ve směru pochopení toho, o co jde.

5. Těm, kteří mají život před sebou

Pokuste se představit si celý váš život v celé jeho perspektivě. Není to jen kariérní růst, kdy člověk zaznamenává vzestupy, ale mnohdy i pády. Mnohem důležitější je neustálé vyhodnocování vlastních zkušeností a jejich porovnávání s převzatými. To se totiž stává tím nejcennějším, co člověk má a co ho i vnitřně obohacuje, dává mu jistotu konání, umožňuje mu prožívat život plnohodnotně ve smyslu zpřítomňování minulého i neustálého vztahování se k perspektivě lepší budoucnosti. Podmínkou ovšem je neustálé vyrovnávání se s otázkou, o co ve společnosti jde. Při odpovědi na otázku, o co ve společnosti jde, je důležité a má nezastupitelnou roli čerpání poznatků z různých teoretických zdrojů. Proto je nutné vážit si teorie, která se zabývá společenskou realitou, nepodceňovat ji.

6. Těm, kteří mají množství těžce nabytých zkušeností

Zkušenosti jsou tím, co se sděluje nejobtížněji. Každý si zkušenosti toho druhého osvojuje v míře velmi omezené a jen v rámci procesu nabývání vlastních životních zkušeností. Mezigenerační komunikace a v rámci ní sdělování zkušeností patří mezi nejnáročnější duševní výkony. Pokud má být úspěšné, musí si ti, co během svého delšího života zkušenosti nabývali, umět živě připomenout ta období, kdy byli otevřeni budoucímu, měli pozitivní vizi, která je motivovala. V rámci toho se pak mohou seznamovat s novými poznatky a na základě toho sdělovat své zkušenosti. K tomu všemu jim může napomoci dobrá teorie, která se snaží o komplexní reflexi společenského dění.

7. Všem, kteří mají zájem o společenské vědy, aby lépe pochopili současnou realitu

Porovnávejte různé zdroje. Nevěřte v existenci jednoduchých řešení. Pravda se otevírá jako systém poznatků neustále se rozvíjející, systém vícerozměrný a vícevrstevný, který si každý osvojuje osobitým způsobem. Ten, kdo proces osvojování vědecky podložené pravdy o světě, ve kterém žije, udělá součástí svého vlastního života, má šanci svůj život prožít plnohodnotněji. Je to ovšem proces, který probíhá vždy v určité komunitě tvořené rodinným prostředím, oblastí profesního a společenského uplatnění, přirozeně se vytvářejícím okruhem známých v návaznosti na různé oblasti zájmové seberealizace. Zde všude hraje mimořádně významnou roli schopnost komunikovat nejen za účelem sdělování, ale i přejímání názorů a pohledů druhých na to, o co ve společnosti jde.

To, zda a jak jakákoli teorie (společenskovědní poznání) ovlivní společenskou realitu, je nakonec vždy závislé na konkrétních lidech, kteří si teorií získané poznání v té či oné míře osvojí, které inspiruje, může jim být i oporou, povzbudí je k hledání alternativ či domyšlení toho, co zůstalo nedotažené, nedořešené. S vědomím toho jsme napsali tuto (v pořadí čtvrtou) monografii snažící se o reflexi současné doby. Jakákoli zpětná vazba, kterou získáme od těch, co se s ní seznámí, bude pro náš tým nesmírně cenná a bude nás motivovat k další práci.

(Pokračování dalším tématem)