Uveřejňuji na pokračování první ucelenější tvar, resp. pracovní verzi monografie Odvětví produktivních služeb: Teorie a praxe, a to v co největších částech, které vezme můj blog. Podrobnější informace o této verzi a možnosti účasti na jejím dopracování jsou v prvním díle, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/5479-vize-126-monografie-teorie-a-praxe-reforem-1.html

Odvětví produktivních služeb: Teorie a praxe - 13. díl

(Pokračování)

Ještě k reformě penzijního systému jako oblasti nastartování reforem: Problém mezigeneračních vztahů

V předcházejících monografiích a návazně na několika místech této monografie jsme ukázali možnost zahájit komplex reforem směřujících k naplnění vize zavedením a rozšiřováním postgraduální nadstavby systému průběžného penzijního pojištění. Jednou z hlavních námitek vůči navrhovanému přístupu k reformě penzijního systému směrem, který by motivoval člověka k prodloužení období dobrovolného produktivního uplatnění, je, že prodloužením doby produktivního uplatnění člověka se omezují příležitosti k uplatnění mladých lidí. Pokud tuto otázku přeformulujeme do odborné terminologie a tak, abychom vyjádřili podstatu toho, o co jde, zní takto: Je mezi zaměstnáním osob různých generací (tj. starších a mladších) substituční, nebo komplementární vztah?

Obecná odpověď na tuto otázku neexistuje. Vztah mezi zaměstnáním starších a mladších osob, mezi zaměstnáním příslušníkům různých generací může být jak substituční (a potom bude působit vytěsňovací efekt), tak i komplementární (a potom může působit nasávací efekt v tom smyslu, že čím více a čím déle se daří uchovat uplatnitelnost starších osob, tím větší příležitosti pro zaměstnání mladších osob se tím nabízejí).

Závisí na typu produktivní, resp. výdělečných aktivit.

Obecně platí, že při setrvačném vývoji je mezi zaměstnáním starších a mladších osob substituční vztah. Je to dáno zejména tím, že pracovní výkony jsou více či méně rutinní a individuální. K jejich výkonu mají lepší předpoklady lidé mladší.

Při vývoji, který se vyznačuje vysokou inovační intenzitou, který je spojen s šířením inovačních vln vyšší intenzity a vyšší hustoty, tj. při tom vývoji, který je založen na lidském kapitálu, převažuje mezi zaměstnáním starších a mladších osob komplementární vztah a nastává zde nasávací efekt. Je to dáno zejména tím, že nezbytným předpokladem přípravy, vhodného zacílení a realizace inovací jsou z povahy věci výkony nikoli rutinního (tj. tvůrčího) charakteru, ale zejména tím, že naprosto nezbytnou se stává týmová práce, a to právě taková týmová práce, ve které se plně projeví komplementarita výkonů nejen různých odborností, ale i různých generací. Roste význam mezigeneračního přenosu odborných zkušeností a také roste význam těch inovačních schopností, které člověk nabývá postupně v průběhu své profesní dráhy, které vycházejí z dlouhodobě systematizovaných a v praxi ověřovaných poznatků.

Z hlediska požadavků, které klade tzv. Průmysl 4.0 lze říci, že nejbližší budoucnost ve fungujících ekonomikách bude patřit, nejen týmům, ale mezigeneračním či spíše transgeneračním týmům. Týmům, které budou založeny na efektivní spolupráci čtyř generací. To si uvědomuje každý, kdo se podílel na realizaci nějaké skutečné významné inovace. Proto komplexní řešení otázky prodloužení horizontu produktivního profesního uplatnění těch osob, které jsou schopny celoživotně nabývat poznatky, v návaznosti na průběžně získávané zkušenosti a které se chovají zodpovědně i z hlediska uchování svého lidského kapitálu, má pro tu ekonomiku, která se rodí ze současných podmínek, mimořádný význam.

Čtenář toho příspěvku si nejnázornější představu o tom, co je to komplementarita v transgeneračních týmech zaměřených na realizaci inovací vyššího řádu udělá mj. i v souvislosti s otázkou, co je předpokladem společenského využití, tj. uplatnění v praxi, poznatků, které jsou publikovány v odborných periodicích evidovaných v uznávaných databázích. Ke konečnému efektu uveřejněných myšlenek dochází v současné době poměrně zřídka, přes řadu zprostředkování, nepřímo, na základě shody okolností. A to i v případě myšlenek velmi kvalitních, s vysokou mírou přesahu oproti stávajícímu poznání, vyložených kvalifikovaně a v plné návaznosti na stávající poznání. Při současném způsobu fungování vztahu mezi teorií a praxí, teorií prezentovanou v odborném tisku a společenskou praxí se mnohdy dokonce vyskytuje substituční vztah mezi inovativností a uplatnitelností poznatků. Čím vyšší inovativnost, tím obtížnější uplatnitelnost. Je to dáno zcela přirozeně fungováním vědy v podmínkách velmi málo rozvinuté týmovosti, resp. neexistenci týmů založených na generování inovací, a to jak ve sféře výroby či průmyslu, tak i služeb, včetně služeb poskytovaných veřejnými institucemi.

V ekonomice, která bude založena na uplatnění výrazných inovací v oblasti průmyslu spojených s využíváním možností Průmyslu 4.0, ale i inovací ve sféře institucionální podpory ekonomiky, bude týmovost, vycházejí z generování inovací, základem její výkonnosti. A v takovýchto podmínkách nikoli setrvačného vývoje bude výrazně růst poptávka po transgeneračních komplementárních týmech. Tomu se bude muset přizpůsobit i celý systém školství, zejména vysokoškolského.

S trochou nadsázky lze říci, že výchova k týmovosti v našem vzdělávacím systému končí na úrovní mateřské školy a z univerzitního prostředí se výrazně vytrácí. V minimální míře jsou rozvíjeny formy interdisciplinární spolupráce studentů na univerzitách, meziročníková týmové spolupráce se ve většině oborů prakticky nevyskytuje.

Přechod od nízkoinovativní ekonomiky individuálních výkonů k ekonomice založené na systematickém generování a šíření významných inovací prostřednictvím interdisciplinárních a transgeneračních týmů bude sice docházet k úspoře práce (jako ostatně všech zdrojů), současně však výrazně poroste poptávka po produktivních činnostech dvojího druhu:

- Činnosti v oblasti produktivních služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu (které se stanou těžištěm ekonomiky podobným způsobem, jako kdysi průmysl v době průmyslové revoluce zaujal místo dominantního sektoru oproti zemědělství).

- Činnosti v oblasti osobních služeb, které povedou k úsporám času v mimopracovní době těch, kterým budou tyto služby poskytovány, a k efektivnějšímu trávení volného času (jak z hlediska relaxace či nabývání společenských kontaktů apod.). Ten, kdo četl Jirotkova Saturnina či alespoň viděl jeho filmové zpracování, si může udělat konkrétní představu o tom, jaký prostor pro ekonomicky přínosné služby se zde nabízí osobám, které jsou vysoce výkonné v oblasti odborně zaměřených výkonů spojených s generováním a realizací inovací.

Změny, před kterými stojíme, mohou být velmi výrazné a jejich obrysy si můžeme představit jen velmi přibližně. Na druhé straně je to jen o něco málo víc než 50 let, kdy vyšla zásadní práce R. Richty Civilizace na rozcestí (1966). V ní najdeme mnoho dodnes relevantních anticipací té ekonomiky, ke které jdeme. A není náhodou, že tato práce byla výsledkem týmu, který byl nejen interdisciplinární, ale i trasngenerační, ve kterém byli odborníci generačně starší než R. Richta, ale i generačně mladší. Pokud porovnáme tehdejší představy s tím, co můžeme říci o změnách, jejichž příležitost se nabízí dnes, není obraz budoucnosti tak nejasný, jak by se mohlo někomu zdát.

Jde o komplexní proměny nejen v ekonomickém, ale i celém společenském systému. Jejich společným jmenovatelem je důraz na to, aby naplnění reálného bohatství života člověka v podobně plného využití možností rozvoje a uplatňování jeho schopností bylo současně nejvýznamnějším faktorem, určujícím dynamiku a kvalitu ekonomického růstu. Ekonomika založená na těchto základech se bude vyznačovat vysokou intenzitou a převratností inovací, povede k výrazným úsporám zdrojů všech druhů (surovin, energií, času, práce), současně však bude generovat poptávku po lidských schopnostech a jejich diverzitě, takže nikdo, kdo se bude do ekonomiky tohoto typu chtít zapojit, nebude nepotřebný, nebude nucen žít v trpěné enklávě saturované z veřejných zdrojů. Změny v oblasti penzijního systému, které navrhujeme, mohou být jedním z důležitých podnětů, které k zásadním proměnám ekonomiky povedou. Právě proto, že přispívají k vytvoření reálného ekonomického základu, na kterém se projeví ekonomický efekt služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu.

Poznámka na závěr: Jedná se jen o malý kousek přípravné verze pojednání, které v rámci našeho týmu připravujeme pod pracovním názvem "Postgraduální nadstavba průběžného systému penzijního pojištění" pro impaktovaný časopis. Přesto si myslím, že v současné době chmurných úvah a kontroverzních diskusí může být jeho uveřejnění užitečné.

6.5. Specifické možnosti spojení teorie komplexních reforem s praxí v oblasti lázeňství

Mohlo by se zdát, že lázeňství při komplexních reformách zaměřených na podporu odvětví produktivních služeb, tj. služeb přispívajících k nabývání a uchování lidských schopností z tohoto hlediska hraje jen okrajovou roli.

Teoretická východiska lázeňského cestovního ruchu

Cestovní ruch (CR) je na jedné straně mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Na druhé straně je také cestovní ruch ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, kdy se cestovní ruch se podílí na všestranném rozvoji osobnosti, umožňuje obnovu duševních a fyzických sil a pomáhá vytvářet nový životní styl – přenosem zvyků a návyků z jiných zemí nebo oblastí, slouží jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka, přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi, zvyšuje se vzdělanost obyvatel, motivuje ho k získávání jazykových znalostí.[1][2]

Perspektivně lze očekávat, že poroste jak význam cestovního ruchu, tak i jeho role v oblasti produktivních služeb, a to v přímé souvislosti s přechodem k takovému typu ekonomického růstu, který bude v rozhodující míře na produktivních službách založen. Růst založený na produktivních službách podstatně zvýší intenzitu inovací, může být velmi dynamický, trvale udržitelný a současně naplnit reálné bohatství života člověka, které spočívá v rozvoji a uplatňování schopností. [3]

Dle Dědiny (2004) lze pojem lázeňství chápat ve třech různých rovinách. Lázeňstvím tedy rozumíme vědní lékařský obor, kde je za pomoci přírodních léčivých zdrojů (termální a minerální prameny, peloidy - rašelina, bahno a slatina, dále pak zřídelní plyny či klimatické podmínky), zajišťována prevence a léčba přesně definovaných onemocnění a zajišťována tak ochrana veřejného zdraví.[4] 

Lázeňský cestovní ruch je druh cestovního ruchu charakteristický pobytem v lázeňském zařízení za účelem regenerace, poznání a sociálního angažování. V současnosti jsou moderním trendem v rámci lázeňského cestovního ruchu také kondiční a preventivně zdravotní pobyty.[5]

Lázeňský cestovní ruch je součástí zdravotního cestovního ruchu. Hlavní motivací je zlepšování zdravotního stavu návštěvníků nejčastěji pomocí kombinace zdravotní terapie a zdravotních služeb, pobytu v prostředí s léčebnými účinky, změny životosprávy, tělesného cvičení, diety a relaxačních programů a další zdravotně preventivní a léčebné činnosti pod odborným dohledem.[6]

Valenčík a Klesla (2014) definují lázeňství je odvětví produktivních služeb, ve kterém dochází ke spojení (synergickému efektu) ojediněle se vyskytujících přírodních zdrojů (zpravidla minerálních pramenů, ale též zřídelních plynů, peloidů a klimatických podmínek) s profesionální péčí využívající vysokou kvalifikaci i tradicí spojenou se zkušenostmi vázanými na specifické podmínky příslušného poskytovatele lázeňské péče. Tyto služby mohou být poskytovány následně (jako součást léčení či rehabilitace) nebo preventivně (aby se předešlo určitému typy onemocnění, jehož nebezpečí je indikováno nebo souvisí se specifickým charakterem určité profese či životního stylu). Hraje významnou roli při uchování lidského kapitálu zejména v souvislosti s motorickými, ale i dalšími schopnostmi člověka.[7]

Z balneologické teorie vyplývá, že má-li mít lázeňská léčba smysl, musí být dlouhodobá. Je totiž založena na přírodních neinvazivních postupech a ty si žádají dlouhodobé pozvolné působení. Zkrácení délky lázeňského pobytu jej do značné míry znehodnocuje.

Pokud si má člověk uchovat svou profesní zdatnost, musejí být lázeňské služby poskytovány pravidelně, jsou však náročné finančně i časově. Z individuálního hlediska by měla nedostatečná rehabilitace lázeňsky léčitelných patologických zdravotních stavů za následek snížení pracovní schopnosti jednotlivce, možná i jeho předčasnou invaliditu. Především chronická bolest, která je průvodním jevem většiny lázeňsky léčitelných onemocnění, zejména pak pohybového aparátu, je s to zásadním negativním způsobem ovlivnit kvalitu života a tedy i jeho pracovní život. Mnohem závažnější je však zásada "jednou a dost". To se týká především chronických onemocnění pohybového aparátu. Ta velmi omezují pracovní schopnost člověka, mnohdy jej z pracovního procesu zcela vylučují. A především pro tyto stavy (nejčastěji poúrazové, pooperační či revmatické) jsou lázně nejpřínosnější. Pravidelná opakovaná lázeňská péče dokáže v řadě případů udržet pracovní schopnost člověka při úspoře medikamentů, a to léčebným postupem mnohem příjemnějším a šetrnějším než nákladná medikace. [8]

Pro cestovní ruch, resp. lázeňský cestovní ruch je důležité prodlužování průměrné délky života a s tím i spojené prodloužení období produktivního uplatnění. Demografický trendem v cestovním ruchu, který se již projevuje, je stárnutí obyvatelstva, které bude mít stále větší zájem o prohloubení kvality života a nákup takový služeb, které povedou ke zlepšení jejich života pomocí různých metod regenerace s využitím prostředků, které jsou co nejbližších přírodě, tedy i za pomocí přírodních léčivých zdrojů v lázeňských místech na celém světě. Za prodlužováním života je moderní medicína, zdravější životní styl i čistější životní prostředí. Díky zvyšování věku i kvůli menšímu počtu narozených dětí společnost stárne. U žen se prodloužila střední délka dožití na 82,1 roku a u mužů na 76,2 roku. Za posledních deset let se tak střední délka dožití zvýšila o více než dva roky [9]

I v oblasti lázeňského cestovního ruchu platí, že rozhodující podmínkou přechodu k ekonomice produktivních služeb je zainteresovanost subjektů působících v oblasti produktivních služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu; vytvoření zpětných vazeb mezi efekty produktivních služeb a financováním těchto subjektů, může podstatným způsobem přispět k vyšší dynamice ekonomického růstu, pozitivním změnám jeho charakteru a zvýšení kvality života lidí. V námi sledované oblasti jsou to především nástroje, které by umožnily vyhodnocení efektů dlouhodobé lázeňské péče a návazně pak rozšíření klientely s využitím vhodných forem financování. Vzhledem ke specifikům dané oblasti není jednoduché zajistit, aby rozsah lázeňské péče byl poskytován podle zásady ekonomické efektivnosti, tj. v takovém rozsahu, aby se přírůstek výnosů z lázeňské péče vyrovnal přírůstku nákladů. Příčinou toho je zejména složitost ocenění výnosů, a to zejména těch, které považujeme za nejvýznamnější, tj. těch, které mají podobu prodloužení horizontu produktivního uplatnění.

Podle našeho názoru, pokud mají mít lázeňská zařízení určitou představu o tom, jaké jsou efekty jejich působení na prodloužení doby produktivního uplatnění člověka a při podpoře postupného rozvolňování jeho pracovních aktivit, měly by začít vytvářet vlastní statistiku sledování své klientely, zejména té, která využívá lázeňskou péči dlouhodobě. (Pochopitelně na základě souhlasu klientů a v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.) Jen tak je možné porovnat dva případy:

- Případ, kdy člověk dlouhodobě a opakovaně využívá lázeňské péče k uchování svých produktivních sil a podpoře strategie na rozvolňování svých produktivních aktivit.

- Případ, kdy člověk podcení význam využívání lázeňské péče.

Základem tohoto sledování by mohla být jednoduchá anketa, ve které by byly položeny následující otázky:

1. Využíváte lázeňskou péči pravidelně a dostatečně dlouhodobě?

2. Máte svá osvědčená lázeňská zařízení?

3. Jste výdělečně činný? V případě, že ano, počítáte s brzkým odchodem do důchodu, nebo postupným rozvolňováním svého pracovního nasazení?

4. Jaký význam připisujete v našem lázeňském zařízení:

- Kvalitám přírodního prostředí?

- Ojedinělým přírodním zdrojům?

- Vybavenosti prostředky poskytování standardních lázeňských služeb (včetně kvality personálu)?

- Složení klientely z hlediska možnosti získávat a využívat společenské kontakty?

- Vybavenosti prostředky poskytování standardních lázeňských služeb (včetně kvality personálu)?

Vzhledem k tomu, že bude růst intenzita soutěžení mezi lázeňskými zařízeními o získání kvalitní klientely, vyplatil by se i audit získaných poznatků a jeho využití při propagaci lázeňských zařízení.

Na základě toho lze získat cenné poznatky pro zvýšení efektivnosti destinačního managementu (srov. Metelková 2005), a to zejména z hlediska dlouhodobých trendů souvisejících se vzestupem odvětví produktivních služeb.[10]

Největší možnosti pro získání prostředků k financování lázeňské péče z jejích vlastních výnosů se lázeňským zařízením nabízejí vytvářením vlastní klientely, která díky dlouhodobému a opakovanému využívání lázeňské péče získává dostatečné finanční zdroje právě na základě prodloužení horizontu produktivního uplatnění. Pro získání a stabilizaci této klientely se vyplatí poskytování slev.

V praxi vznikají problémy s jejich financováním. Oblast lázeňství z tohoto hlediska nabízí možnost využití HCC formou přenesené ceny. Tím by se mohly podstatným způsobem zvýšit finanční prostředky na její rozvoj. Značné množství prostředků k financování lázeňské péče by bylo získáno zavedením a postupným rozšiřováním plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění. Na této bázi by nepochybně vznikly i různé formy nadstandardního zdravotního pojištění doplněného dlouhodobou a opakovanou lázeňskou péčí. Distanční management orientovaný na podporu lázeňství může podstatným způsobem přispět k uchování lidského kapitálu a prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích.

Identifikování možností propojení teorie komplexních reforem s praxí v oblasti lázeňství

Podle našeho může lázeňství sehrát významnou roli při spojení teorie zaměřené na problematiku role produktivních služeb podmiňujících nabývání a uplatnění schopností člověka. Konkrétně pak v oblasti těch služeb, které jsou zaměřeny na prodloužení horizontu a v některých případech i zenitu produktivního (výdělečného) profesního uplatnění. Má k tomu řadu velmi příznivých předpokladů:

1. Jak poskytovatelé lázeňských služeb, tak i jejich podstatná část jejich klientely patří mezi velmi silně zainteresované a dobře informované stakeholdry (zainteresované strany). Mezi subjekty, které mají schopnost ovlivňovat veřejné mínění a podpořit to, co je obecně prospěšné.

2. Na jedné straně je oblast lázeňství poměrně úzce spjatá se zdravotní péčí a subjekty, které v této oblasti působí (poskytovatelé zdravotních služeb a zdravotní pojišťovny), na druhé straně se v této oblasti v převažující míře využívají tržní mechanismy financování, které odpovídají efektům poskytovaných lázeňských služeb. Vzhledem k tomu, že podstatnou součástí komplexních reforem zaměřených na zvýšení role odvětví produktivních služeb je umožnit podstatné rozšíření HCC v oblastech podporujících rozvoj a uplatňování schopností člověka, může právě toto odvětví (zejména v oblasti spolupráce s formami nadstandardního zdravotního pojištění) sehrát mimořádně významnou roli. K tomu byla nedávno uveřejněna studie, která ukazuje, že právě tato oblast se může stát ekonomickým základem podstatného vzrůstu role odvětví produktivních služeb zaměřených na rozvoj a uchování schopností člověka, včetně lázeňství (MERTL, J. a R. VALENČĺK. Improving sustainability of human resources through pension system extension. In Proceedings of the International Scientific Conference of Business Economics, Management and Marketing ISCOBEMM 2017. MU Brno, 2017. s. 180-191).

3. Podstatná je rovněž velmi dlouhá historická tradice tohoto odvětví, která umožnila generovat časově dlouhé řady dat, které jsou pro uzavírání smluv týkajících se lidského kapitálu (zejména v oblasti dlouhodobého uchování fyzických a duševních schopností) velmi významné. Kromě informací uchovaných různým způsobem je důležitá i spontánně utváření reputace, kterou jednotlivá zdravotní zařízení mají.

4. Ne nevýznamnou roli má i skutečnost, že oblast lázeňství se vyznačuje vysokou mírou konkurence mezi poskytovateli lázeňských služeb, což přispívá k pružné reakci na takové reformy, které umožňují plnější využívání ekonomických efektů spojených s lázeňskými službami jako zdrojů financování těchto služeb.

5. V neposlední řadě pak velmi pozitivní roli může sehrát to, že konzumenti lázeňských služeb jsou zpravidla lidé zkušení, dobře informovaní a disponují určitým společenským vlivem. Období, kdy jim je lázeňská péče poskytována, mají možnost velkého množství kontaktů a značný prostor pro komunikaci, což může spontánně přispět k vyšší míře jejich povědomí či dokonce systematičtějšího proniknutí do problematiky změn, které s rolí lázeňství a možností posílení ekonomického základu pro její zvýšení, souvisejí. Tyto možnosti nejsou ještě dostatečně využívány a souvisejí i s kulturním programem, který jednotlivé lázeňské domy využívají, mj. (a zejména) přednáškovou činností a besedami.

Zde čerpáme z poznatků V. Pavláta, který je v současné době nejstarším zaměstnancem na VŠFS, stále aktivně činný v oblasti pedagogické i vědecké práce. Je pravidelným návštěvníkem lázní, které podstatným způsobem přispěly k jeho fyzické a duševní svěžesti ve věku, který by mu každý mohl závidět.

Využití této možnosti lze považovat za jednu z cest, jako do povědomí širší veřejnosti dostat představu o tom, v čem je podstata historického zlomu, kterým procházíme, jaké reformy nabízejí řešení současných problémů a jak se na nich lidé disponující dlouhodobě nabývaným profesními i občanskými zkušenostmi mohou podílet. Při konkretizaci kulturního programu lázeňských domů tak, aby přispěl výrazně ke zhodnocení životních zkušeností klientů lázní, aktivně je zapojil do procesu konkretizace, sdílené a šíření realistické a perspektivní vize řešení současných problémů, lze postupovat dle existujících kapacit, kterými teorie disponuje. Jedná se o jednu z oblastí, kde je prostor pro zvyšování praktického dopadu teorie téměř neomezený. To je také jeden z důvodů, proč příslušnou problematiku zařazujeme do naší monografie.

Mimo jiné – příklad, který uvádíme, ukazuje, že s trochou invence a trpělivosti lze identifikovat řadu možností toho, jak postupně otevírat cesty k uplatnění dobré teorie v praxi.

Literatura:

[1]           ADONDGO, Ch. A. F.E Amuquandoh and E. K. Amenumey, 2016. Modelling spa-goers' choices of therapeutic activities. In Journal of Hospitality and Tourism Management. Volume 31, pp. 105 – 113. 1447-6770. DOI  10.1016/j.jhtm.2016.09.005.

[2]           DĚDINA, J., 2004.  Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. 1. vyd., VŠ CRHL, Praha.

[3]           GÚČIK, M. 2000. Základy cestovného ruchu. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, ISBN 80-8055-355-6.

[4]           INDROVÁ, J. et al., 2007. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, ISBN 978-80-245-1252-5.

[5]           KAJZAR, P., 2016. Lázeňský cestovní ruch v ČR a ve vybraných státech Evropy. In 5. Mezinárodní vědecká konference: AKTUÁLNĺ TRENDY LÁZEŇSTVĺ, HOTELNICTVĺ A TURISMU. Karviná: SU OPF, s. 52 -61. ISBN 978-80-7510-203-4.

[6]           KAJZAR P. a R. VALENČĺK, 2016. Cestovní ruch a lidský kapitál: Perspektivy odvětví produktivních služeb. In 5. Mezinárodní vědecká konference: AKTUÁLNĺ TRENDY LÁZEŇSTVĺ, HOTELNICTVĺ A TURISMU. Karviná: SU OPF, s. 70 -81. ISBN 978-80-7510-203-4.

[7]           KAJZAR, P., 2015a. Selected Destinations for Health and Wellness Tourism in Europe. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, s. 706-712. ISBN 978-80-210-7861-1. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-7861-2015-94.

[8]           KAJZAR, P., 2015b. Význam a perspektivy mezinárodního cestovního ruchu pro světové ekonomiky. In 18. ročník mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Ed. VALENČĺK, Radim. [online]. Praha: VŠFS, 2015. ISBN 978-80-7408-127-9.

[9]           KNOP, K., 2006. Lázeňský cestovní ruch v Evropě. [online]  ©2016 [cit. 2016-10-10]. Dostupné z https://www.cestovni-ruch.cz/zdroje/lazne-evropa.php

[10]        Metelková, P., (2005) Destinační management v České republice. Brno: ESF MU, Katedra regionální ekonomie a správy. [online]  ©2016 [cit. 2016-10-10]. Dostupné z https://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/3910085/MSMT_MCR.pdf

[11]        MERTL, J. a R. VALENČĺK. Improving sustainability of human resources through pension system extension. In Proceedings of the International Scientific Conference of Business Economics, Management and Marketing ISCOBEMM 2017. MU Brno, 2017. s. 180-191.

[12]        NOVÁK, J. Marketingový výzkum. 1. vyd.  Praha: Grada, 2007, 285 s. ISBN 80-7248-111-1.

[13]        STANĚK, J. 2013. Dopady nového indikačního seznamu nejen do ekonomiky lázeňských organizací. [online] ©2016  [cit. 2016-11-29]. Dostupné z https://zdravi.euro.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/dopady-noveho-indikacniho-seznamu-nejen-do-ekonomiky-lazenskych-organizaci-470009

[14]        Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2016. Lázeňská péče.[online]©2016  [cit. 2016-11-11]. Dostupné z https://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece

[15]        VALENČĺK, R. a A. KLESLA, 2014. Teorie produktivních služeb: Klíč k ocenění efektů lázeňských služeb. In sb. 3. mezinárodní vědecká konference Cestovní ruch, hotelnictví a lázeňství ve světle vědeckého výzkumu a praxe. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita Opava, s. 366-372, ISBN 978-80-7248-955-8.

[16]        Valenčík, R. a kol. 2014. Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb. Praha, VŠFS 2014 (80 s.) ISBN 978-80-7408-103.

[17]        Webový portál Eurostat, 2016.  General and regional statistics.[online]©2016  [cit. 2016-11-11]. Dostupné z https://ec.europa.eu/eurostat.