Uveřejňuji na pokračování první ucelenější tvar, resp. pracovní verzi monografie Odvětví produktivních služeb: Teorie a praxe, a to v co největších částech, které vezme můj blog. Podrobnější informace o této verzi a možnosti účasti na jejím dopracování jsou v prvním díle, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/5479-vize-126-monografie-teorie-a-praxe-reforem-1.html

Odvětví produktivních služeb: Teorie a praxe - 5. díl

(Pokračování)

3. Přechod od 3. ke 4. průmyslové revoluci z hlediska teorie a praxe (skutečnost a vize)

Motto

David Hume:"Lakota – hnací síla průmyslu"

3.1. Úvod ke třetí kapitole

Přechod od jednoho typu ekonomiky k jinému typu, který vždy byl spojen se vznikem nového uspořádání společnosti, odlišného od předchozího, právem lze označit za otázku par excellencednešní doby, kdy již začínáme žít v nových podmínkách technicky vyspělejší civilizace 21. století.

Cílem této kapitoly je analýza složitosti přechodu od průmyslu 3.0 k průmyslu 4.0 a navržení kritérii evaluace vizí o této přeměně. V první části se stať zabývá srovnáním různých existujících pojetí a přístupů k povaze průmyslu 4.0. Druhá část stati je věnována analýze vizí o budoucnosti 4.0; je provedena jejich klasifikace, spolu s úvahou o jejich splnitelnosti a návrhem kritérií pro posouzení jejich věrohodnosti.

Těm, kdo se převážně nevěnují problematice 4.0 a s ním i přeměn v oblasti lidského kapitálu, a přitom nejsou nejzběhlejší ve filosofii, zpočátku činí určité potíže terminologie odlišná od setrvačného mainstreamu. To ale jen do té doby, pokud si ji alespoň částečně neosvojí. Pak jistě ocení neotřelý způsob nazývání některých věcí pravým jménem, aniž by byla porušena tzv. politická korektnost. Velmi výstižné např. je souborné označení akutních problémů naší doby. (Valenčík, R. a kol. 2015)

Během studia literatury k otázkám přechodu k 4.0 a lidskému kapitálu se každý - dříve nebo později musí smířit s tím, že jako jednotlivec nemá možnost daný problém obsáhnout v dostatečné šíři, natož hloubce. Dnešní věda (včetně humanitních vědních disciplín) – na rozdíl od vědy ještě cca před 50 lety -  musí respektovat a aplikovat systémové, holistické a interdisciplinární přístupy k badání, a současně s tím také princip týmové práci, bez níž by mnoho z dnešních významných objevů vůbec nebylo možno učinit; měla by respektovat a uplatňovat etické principy, k nimž během svého vývoje dospěla.

Neznamená to však, že by pro jednotlivé, samostatně bádající badatele nezbývalo dosti příležitostí k vlastním výzkumům. Na jedné straně mohou mít možnost podílet se na kolektivních, teamových výzkumech; na druhé straně však by měla být uznávána svoboda jejich volby například pro individuální bádání. Čím méně složitých nákladných zařízení je pro výzkum třeba, tím větší obvykle bývá prostor pro individuální bádání. Zároveň však platí, že při zkoumání dílčích problémů mohou i jednotlivci sehrát klíčovou, naprosto ojedinělou a originální úlohu. Obtížněji si lze představit tuto situaci při zkoumání složitých otázek.

Tato stať má kombinovaný charakter: je "definiční" a "klasifikační".  Chce být i stimulační: mohla by přispět k diskusi snahou o tříbení pojmů, pokusem o klasifikaci tzv. vizí a některými dalšími náměty.

K charakteristice průmyslu 4.0.

V bohaté literatuře k otázce tzv. průmyslu 4.0, obvykle dnes ztotožňované s otázkou tzv. "4. průmyslové revoluce" se lze setkat s mnoha různorodými přístupy k bádání, k interpretaci a k hodnocení jejích dosavadních i očekávaných výsledků.

Podstata průmyslu 4.0

Ani v současnosti není všeobecné shody v tom, co vlastně je podstatou tzv. průmyslu 4.0 a čím se toto nové stadium vývoje průmyslu liší od předchozí fáze označované jako "průmysl 3.0" Proč tomu tak pravděpodobně je: 1. Různé ekonomické subjekty přistupují různým způsobem k výzkumu, který podřizují zaměření a cílům své činnosti (např. jinak společnost zavádějící si sama "smart" výrobu; jinak poradenská společnost propagující své služby; jinak vlády jednotlivých států, jinak nadnárodní společnosti, jinak mezinárodní organizace; jinak nezávislí badatelé, jinak novináři, jinak lidé na sociálních sítích atd.); 2. Problém je tak důležitý, že se svůj názor – (z různých důvodů) cítí oprávněn nebo dokonce povinen vyslovit "kdekdo", a to i tehdy, když v podstatě nemá potřebné znalosti (mj. proto narážíme i na různé evidentní nesmysly); 3. Prosazovat určitý názor (bez ohledu na to, jaký je) může být pro jednotlivce nebo entity "dobrý business," najde-li se sponzor nebo solventní objednatel, který dobře zaplatí.

K pochopení obtíží dospět k přijatelným výsledkům ve snaze o co nejsrozumitelnější uchopení problému, co vlastně se "průmyslem 4." míní, přispěje prezentace několika odlišných názorů, které se snaží co nejlépe vysvětlit, co všechno se vlastně pod názvem "průmysl 4.0." skrývá. Vybrané názory badatelů z akademické sféry lze porovnat s názory z praxe: s názory podniků (společností), které již přechod k 4.0 zahájily, s názory velkých poradenských společností a také s výsledky analýz určených pro orgány EU. (Podrobnější srovnání přesahuje rámec této stati.)

Tabulka 3.1: Výběr charakteristik průmyslu 4.0

Zdroj: Seznam použité literatury

Poznámka: některé společnost vlastní definici průmyslu 4.0 nahrazují charakteristikami jejích dílčích prvků.

V evropské literatuře o průmyslu 4.0 je používáno mnoha odborných termínů, označujících jeho dílčí součásti (vesměs používaná v Evropě). (Mařík a kol. 2016, s. 238-255.)

V množství názvů nových technologií, z nichž některé se dosud neustálily a v evropských jazycích nejsou jednotně překládány a interpretovány, se odráží jejich postupný vznik. V řadě případů byly i méně významné změny některých technologií označovány novými názvy, což mělo zdůraznit význam těchto inovací.

Přístupy k porovnání odlišných charakteristik průmyslu 4.0

Pro účely srovnání charakteristik průmyslu 4.0, uvedených v tabulce 1, byla zvolena 3 hlediska (viz tabulka 2), dostačující k identifikaci názoru daných subjektů na podstatu průmyslu 4.0. Tato kritéria pro klasifikaci by pochopitelně bylo možno rozšířit.

Tabulka 3.2: Kritéria pro hodnocení přístupů k charakteristice 4.0

Zdroj: Vlastní sestavení

Z výše uvedených "vzorků" výkladu pojetí pojmu 4.0 a jejich porovnání je zřejmé, že v každé z předkládaných charakteristik nebo definicí se (přímo nebo nepřímo) odráží alespoň 2 z dále uvedených znaků:

1. Zájem jednotlivých subjektů, motivovaný ekonomicky,

2. Druh (typ) vymezení (technické, technologické, ekonomické atd.)

3. Výchozí teorie (nejčastěji ekonomická, ale event. i jiná)

Např. z charakteristiky 4.0 formulované mezinárodní poradenskou společností Deloitte Suisse  v r. 2014 je patrné, že vyzdvihuje do popředí technokratické prvky, což je důležité pro odbyt jejích poradenských služeb. 

Poznámka: Mnohé výrazy používané v různých vymezeních průmyslu 4.0 – ač verbálně odlišné a uváděné do různých souvislostí – vyjadřují podobné nebo totožné skutečnosti.

Změny v pojetí průmyslu 3.0 a 4.0 v letech 2011 - 2017

Od r. 2011 (BMBF.) se chápání pojmu průmyslu 4.0 postupně měnilo: od jeho pojetí jako fenoménu průmyslové výroby, vyznačujícího se zhruba do r. 2015 zdůrazňováním "smart industry" a důrazem na řetězec tvorby přidané hodnoty pomocí digitalizace, neboformulováním systémového pojetí 3 tzv. klíčových vizí - vize horizontální integrace všech subsystémů, vize vertikální integrace všech subsystémů, vize plné počítačové integrace všech inženýrských procesů (vyznačující se v podstatě v technokratickým přístupem)se kolem r. 2016 dospívá k širšímu pojetí, kdy "průmysl 4.0" je častěji ztotožňován s procesem transformace nejen ekonomiky (v důsledku aplikace nových technik, výrobních a informačních technologií do různých sfér výroby a distribuce vyrobených produktů), ale i do sféry spotřeby (chápané jako cíl výroby); vznikají prvky teorie produktivních služeb s důrazem na člověka.  Novější charakteristiky (2017) již zahrnují do výkladu pojmu "4. průmyslové revoluce" i řadu dalších aplikací nových technik a technologií do nevýrobních oborů a přibývají další pokusy o co nejširší chápání procesů spojených s přechodem od tzv. 3. průmyslové revoluce jako přechodu k novému, lepšímu a lidštějšímu uspořádání lidské společnosti. Není však obecné shody o tom, zda to znamená tzv. "změnu společenského řádu" (ve smyslu přechodu od kapitalismu k něčemu, co již tak úplně není "kapitalismem", ale co by umožňovalo trvalý rozvoj/růst  (pomiňme různá adjektiva jako je "udržitelný", "optimální" aj.). Zde se již plně promítají různé ideologie, přičemž nelze jednoznačně říci, která z nich v současné době je přijímána většinově.  Zdá se však, že dominuje technokratický přístup, který může být prima facie přijatelnější než ideologicky a konfrontačně orientované přístupy. Snaha o komplexnější přístup, který je podmíněn nutností promýšlet důsledky jednotlivých kroků transformace konkrétně pro jednotlivé obory, včetně dopadů na lidský kapitál, bude do budoucna sílit.

Složitost přechodu od 3.0 k 4.0

Znalost základních poznatků o pojetí průmyslu 4.0, resp. 4. průmyslové revoluce, je předpokladem pro  pochopení komplexnosti tohoto přechodu, který by rozhodně neměl být považován pouze za technickou nebo technologickou záležitost (Valenčík a kol. 2015). Postupně krystalizují také spolehlivější poznatky o charakteru dalšího průběhu transformace, které lze považovat za vysoce pravděpodobné, ne-li jisté.

Přinejmenším mezi tyto skutečnosti patří:

1. Uznání nutnost postupnosti procesu průmyslové revoluce,

2. rozdílnost zájmů hlavních aktérů přechodu,

3. existence protikladných scénářů přechodu,

4. vznik bariér limitujících tento přechod a 5. specifický problém řízení přechodu zemí EU.

Protikladné scénáře přechodu k 4.0.

I když se pravděpodobně lze shodnout na tom, že "přechod" nemá vést k demotivaci podnikání, tedy musí zachovat např. působení tržního mechanismu, spojeného s pokud možno racionální cenovou tvorbou, diskuse o tomto tématu pokračují a zřejmě i dále budou pokračovat, neboť představy o "cílovém stavu" lidské společnosti se v pojetí zastánců "totální globalizace" značně rozcházejí s názory těch, kdo nepovažují totální globalizaci za stav užitečný pro lidstvo ani ve vzdálenější budoucnosti.

Hlavní bariéry transformace.

Hlavními a nejdůležitějšími bariérami, které omezují rychlost přechodu, jsou překážky politické, nikoliv ekonomické; značnou překážkou je nesnadnost překonávání tzv. setrvačného myšlení.

Specifické problémy v Evropě:

1. Zájmy největších nadnárodních společností nemusí být kompatibilní se zájmy EU, tím méně se zájmy jednotlivých států.

2. Z postavení a ze současné filosofie bruselské Komise vyplynulo rozhodnutí komise vypracovat společnou politiku přechodu EU jako celku k průmyslu 4.0, tj. regulace tohoto procesu.

3. Realizace společné politiky transformace v EU vyvolá značné obtíže a může ji silně zpomalit nechuť i případný odpor jednotlivých členských zemí nebo jejich skupin.

Jako příklad úvah o společné politice EU regulující transformační proces směrem k průmyslu 4.0 lze uvést soubor klíčových otázek", které bude EU muset při tvorbě této politiky řešit. (Europe Parliament 2016.) Z obsáhlého výčtu otázek (v rozsahu cca 220 slov) vybírám jen několik příkladů ze 7 skupin otázek (ve volném překladu).

Tabulka 3.3: Klíčové otázky týkající se společné politiky EU

Zdroj: Evropský parlament, tab.2.6 Key questions.

3.2. Úvahy o vztazích mezi dnešní skutečností a vizemi jako představami o budoucí realitě

Metodologická poznámka

Budeme-li dále pojednávat o tzv. vizích a jejich vztazích ke skutečnosti, nutno stručně komentovat alespoň tyto pojmy: predikce/předpovědi, prognózy, odhady, vize. Obecně lze říci, že tyto pojmy se liší svým vztahem k realitě a způsobem jeho vyjádření. 

Upozornění: Tabulka 3.4: Vycházím z vymezení pojmů v angličtině (vzhledem k převaze literatury publikované v tomto jazyce); český překlad nemusí vždy být adekvátní významu, běžnému v angličtině pro slovo "vision" použité v daném kontextu.

Tabulka 3.4: Příklad slovníkové definice pojmů předpověď, prognóza, odhad, vize

Zdroj: Výkladové slovníky (viz seznam použité literatury)

Příklad slovníkové definice pojmů předpověď, prognóza, odhad, vize

Po bližším prozkoumání vztahu výše uvedených pojmů lze dospět ke zjištění, že tyto pojmy jsou v různých vědních oborech používány s ohledem na specifické potřeby těchto oborů a že jejich použití i v oboru ekonomických věd bývá nejednotné a diferencované. V praxi se výše uvedených pojmů často používá jako synonym. Ve výkladových slovnících je upozorňováno na tuto skutečnost a bývají uvedeny i příklady vět, v nichž jsou jednotlivé výrazy obvykle používány. V našem případě jde zejména o časté záměny výše uvedených pojmů, což znamená, že pojem "vize" se stává neurčitým.

Některé druhy vizí (viz dále 2.3) lze považovat za specifické.  Jde zejména o:

1. Tzv. vize "sci-fi" (častý výskyt pojmu v médiích -denním tisku, v televizi, ve filmu i v literatuře.

2. Tzv. vize konstruované jako typ "poplašné zprávy" (warnings); zřejmě patří do kategorie marketingových vizí. Ke dnešním oblíbeným tématům patří např. "vize" přeměny člověka v robota nebo v počítač nebo otázky spojené s tzv. umělou inteligence (často v souvislosti s katastrofickou představou zániku lidstva)

Naléhavá potřeba etických omezení.

Již při konstruování a zejména pak při šíření vizí by měla být uplatňována omezení, odpovídající obecně přijímaným etickým normám a etickému cítění.  I když dnes je běžné, že ve vizích "je vše dovoleno", určitě by vize neměly urážet člověka a spíše by měly nabádat k etickému chování. Komercializace vizí (zejména vizí marketingového typu) je nebezpečná, může u adresátů vést ke vzniku  mylných představ; poskytuje možnost nepřípustné manipulace (mj. vytváření pocitu nebezpečí, strachu nebo neodůvodněného optimismu, morbidních emocí, hnusu apod.) To vše podporuje názor, že představy nebo pocity některých umělců a pseudoumělců odporující představě společnosti o dobrých mravech by neměly být volně šířeny. 

(Pokračování)