Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
V těchto šesti pokračováních (toto je třetí z nich) shrnuji a komentuji poznatky z rozpracování témat a dosavadní diskuse k tématům připravované konference a současně i odborné monografie s pracovním názvem Perspektiva a financování odvětví produktivních služeb. Příslušná témata byla zveřejněna ve druhém pokračování seriálu 17. ledna, viz:
3. Téma:
Rozhodující podmínkou přechodu k ekonomice produktivních služeb je zainteresovanost subjektů působících v oblasti produktivních služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu; vytvoření zpětných vazeb mezi efekty produktivních služeb a financováním těchto subjektů, může podstatným způsobem přispět k vyšší dynamice ekonomického růstu, pozitivním změnám jeho charakteru a zvýšení kvality života lidí.
Témata:
- Identifikace a katalogizace všech oblastí, v nichž se již nyní ekonomické efekty, které vznikají v oblasti produktivních služeb, vracejí těm ekonomickým subjektům, které se o ně zasloužily.
- Identifikace a katalogizace všech oblastí, v nichž je žádoucí či nezbytné příslušné zpětné vazby vytvořit.
- Navržení mechanismů, podmínek či pravidel, jejichž uplatnění či zavedení by příslušné zpětné vazby vytvořilo.
- Zdůvodnění toho, proč bez vytvoření zpětných vazeb vznikají bariéry zrodu ekonomiky založené na produktivních službách.
Co se podařilo a které nové otázky se objevily:
Nové poznatky se podařilo získat zejména v rámci diskusí při přípravě projektu specifického výzkumu "Reformy systémů sociálního investování a sociálního pojištění, problematika jejich přípravy a realizace", (který byl přijat) a projektu GA ČR "Financování produktivních služeb prostřednictvím HCC (human capital contracts)", (který byl podán). Lze je ve stručnosti formulovat takto:
1. Zpětná vazba mezi ekonomickými efekty vznikajících v oblasti produktivních služeb působením určitých subjektů a jejich zdroji (podobně jako v případě firem působících v tržním prostředí, které jsou financovány ze svých výnosů) musí být vytvořena na bázi obecně platných pravidel a s nimi spjatých tržních mechanismů. Tj. tato zpětná vazba nesmí být zprostředkována institucemi, které mají pravomoc dle svého uvážení rozhodovat o tom, komu zdroje přidělí (a komu ne) a v jaké výši je přidělí.
2. Základním mechanismem financování odvětví produktivních služeb jsou HCC (kontrakty týkající se lidského kapitálu) využívající mechanismus přenesené ceny (tj. ceny přenesené z trhu, na kterém jsou efekty oceňovány, na trh, kde příslušné subjekty poskytující produktivní služby působí).
3. Mechanismus přenesené ceny lze uplatnit přímo (každý platí až z toho, co mu poskytnutá produktivní služba vynese, podle toho, kolik mu vynese, a přímo tomu, kdo mu ji poskytl), nebo zprostředkovaně, přes plně zásluhový průběžný penzijní systém (v něm se totiž plně projeví efekty prodloužení zenitu a horizontu produktivního uplatnění člověka).
4. Jedním z aspektů komplexních reforem umožňujících, aby se odvětví produktivních služeb postavilo na své vlastní (ekonomické, tj. zdrojové) nohy, je, že je nutno postupovat od těch oblastí, v nichž lze princip přenesené ceny uplatnit ihned (nazveme je primární oblasti), k zapojení do financování na bázi přenesené ceny i těch oblastí (nazvěme je sekundární), které poskytují vstupy pro primární oblasti.
K tomu viz zejména:
V oponentním posudku k projektu specifického výzkumu bylo zmíněno dílo R. Ingleharta "Tichá revoluce", viz:
Rozhodně stojí zato porovnat přístup, který navrhujeme, s tím, jak si vývoj představoval R. Inglehart. Ten sice vytušil, že se hodnoty lidí budou vyvíjet směrem k vyšším (spojeným se seberealizací), ovšem doložitelně a prokazatelně si neuvědomoval, že to není tím nejdůležitějším, čím se nová ekonomika bude vyznačovat, totiž tím, že uspokojování tzv. vyšších potřeb může za určitých podmínek současně působit jako nejvýznamnější produkční faktor. Proto po určitém nadšení zavládla ve vztahu k jeho přístupu skepse. Oprávněná. K tomu viz:
Proč tomu věnuji takovou pozornost? Protože bez pochopení toho, jak se uspokojování tzv. vyšších potřeb (konkrétně pak potřeb souvisejících s rozvojem a uplatňováním lidských schopností) mění v přímý produkční faktor, nepochopíme to nejdůležitější:
- Ani to, na čem je nová ekonomika založena.
- Ani to, co brání jejímu vzniku (což je potlačení tendence k přeměně rozvoje schopností člověka v rozhodující produkční sílu působením investování do společenské pozice).
Z tohoto hlediska je zajímavé, že si tohoto hlavního nedostatku jinak sympatického přístupu R. Ingleharta nepovšimnuli naši přední sociologové M. Tuček či L. Rabušic, kteří se jeho dílem zabývali. A to přesto, že v tomto směru šlo dnes již klasické dílo "Civilizace na rozcestí" R. Richty a jeho týmu ze 60. let mnohem dál. K tomu viz např.:
V dalším pokračování se budu věnovat otázce reforem v oblasti financování vzdělání, zdraví, penzí apod.
(Pokračování)