Jaké reformy a proč (55) Teoretický základ

31. březen 2014 | 08.22 |

Ucelenou představu o teoretickém základu komplexu reforem, které jsou nezbytné k podpoře produktivních služeb a přechodu k ekonomickému systému, který je založen na jejich dominantní úloze, dává následující návrh projektu GA ČR, který náš tým právě dokončuje. Uveřejňuji jeho pracovní verzi. Pokud budou připomínky, uvítám je a dle možnosti i zapracuji:


Název grantového projektu

Financování produktivních služeb prostřednictvím HCC

(human capital contracts)


Cíl grantového projektu

Navrhnout a zdůvodnit model HCC na bázi přenesené ceny. Ověřit hypotézu, že ke každé oblasti produktivních služeb lze definovat mechanismus založený na obecných pravidlech, který umožňuje zabezpečit financování této služby prostřednictvím HCC.

Abstrakt

Využití HCC (human capital contracts) v odvětvích nabývání, uchování a uplatněním lidského kapitálu. Ekonomické efekty těchto odvětví - urychlení profesního uplatnění, lepší profesní uplatnění, prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění. Návrh a zdůvodnění HCC založených na přenesené ceně (TP) tak, aby ekonomické efekty prostřednictvím mechanismů (nikoli prostřednictvím rozhodnutí subjektů institucionálního systému) byly zdrojem financování subjektů, které se o ně zasloužily (poskytovatel produktivní služby, její uživatel, zprostředkovatel), a rozděleny podle podílu těchto subjektů na jejich dosažení. TP je kontrakt, při kterém nabyvatel produktivní služby platí z toho, co mu produktivní služba vynese, podle toho, kolik mu vynese, přímo tomu, kdo mu ji poskytl. Efekty některých produktivních služeb se projevují až v oblasti prodloužení zenitu a horizontu produktivního uplatnění. Hypotéza: ke každé oblasti produktivních služeb lze definovat mechanismus založený na obecných pravidlech, který umožňuje zabezpečit financování této služby prostřednictvím HCC.

a) shrnutí současného stavu poznání odborné problematiky v dané vědní oblasti;

Myšlenka financovat jednu z forem produktivních služeb - terciární vzdělání - formou HCC byla poprvé formulována v roce 1955 M. Friedmanem (The Role of Government in Education). Ještě před tím, než napsal Teorii spotřební funkce (vydanou v roce 1957), kde formuluje myšlenku produktivní spotřeby, tj. spotřeby umožňující nabývání a uchování lidského kapitálu.

Od šedesátých let minulého století do současné doby jsme svědky řady pokusů uplatnit tuto myšlenku v praxi v různých obměnách s různými výsledky. Za nejzdařilejší byl považován delší dobu australský systém HECS, po určitou dobu se nadějným stal systém MyRichUncel v USA. V souvislost s navržením, zdokonalením a analýzou fungování těchto systémů vzniklo velké množství odborných prací, ze kterých mezi teoreticky nejvýznamnější patří práce N. Barra, B. Johnstonea, M. Pallaciose, H. Vossensteyna. Poslední ze jmenovaných podstatným způsobem upřesnil pojem HCC a pokusil se rozšířit jeho uplatnění i na oblast financování péče o zdraví. V ČR se uvedenou problematikou v teoretické rovině zabývá zejména V. Urbánek, A. Veselý, M. Kalous, B. Slintáková. D. Munich. Problémy systémů založených na HCC ukazují, že v této oblasti je potřebné postoupit v teoretické analýze a modelování HCC podstatně dál.

Předkládaný projekt je pokračováním práce týmu, který úspěšně řešil již tři navazující projekty GA ČR - Efektivnost investic do lidského kapitálu (2003-2005), Investice do sociálního kapitálu a efektivnost (2006-2008), Teorie redistribučních systémů (2009-2011).

Určitým způsobem (formou hledání základního teoretického modelu) vstupuje i do kontextu bádání významných českých týmů soustředěných kolem R. Richty (zejména 60. léta), Y. Streckové (zejména 80. léta), M. Potůčka (v současné době), jejichž pozornost byla zaměřena na roli lidského potenciálu v ekonomických procesech.

Teoretické závěry budou konfrontovány s výsledky mezinárodního výzkumu dospělých OECD PIAAC a mezinárodního výzkumu SHARE.

b) vyjádření podstaty grantového projektu

Podstata projektu

Projekt navrhne možnosti využití HCC (human capital contracts) v odvětvích spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Mezi tato odvětví patří především vzdělání a péče o zdraví, lze do nich zahrnout i výchovu v rodině, zabezpečení bydlení mladým rodinám, kulturu, některé oblasti relaxačních a rekreačních aktivit, lázeňství, pracovního poradenství apod. Ekonomické efekty, které v těchto odvětvích vznikají, mají podobu urychlení profesního uplatnění, dosažení lepšího profesního uplatnění, prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění, viz následující schéma:

Projekt navrhne obecný model HCC (návazně specifikovaný na jednotlivé oblasti produktivních služeb) založených na přenesené ceně a zprostředkovaném využití přenesené ceny (viz dále), na základě kterých by ekonomické efekty vznikající v daných odvětví prostřednictvím mechanismů (a tudíž nikoli prostřednictvím rozhodnutí různých subjektů působících v institucionálním systému) sloužily jako zdroje financování těch subjektů, které se o ně zasloužily (poskytovatel produktivní služby, uživatel produktivní služby, příp. zprostředkovatel), a rozděleny podle podílu těchto subjektů na jejich dosažení.Přenesená cena je kontrakt, při kterém nabyvatel produktivní služby platí až z toho, co mu produktivní služba vynese, podle toho, kolik mu vynese, a přímo tomu, kdo mu ji poskytl. Umožňuje diverzifikaci rizika současně s financováním investice do lidského kapitálu z budoucích výnosů. Prostřednictvím ní lze financovat např. vysokoškolské vzdělání, ale třeba i startovní byty mladých rodin či imigrantů.

Pojem přenesená cena vychází z toho, že do oblasti kontraktu typu HCC se přenášejí ocenění z jiného trhu (např. trhu profesního uplatnění) a z jiného časového období. Zobecňuje pojem ceny z hlediska vzájemného propojení jednotlivých trhů.

Efekty některých produktivních služeb se projevují až v oblasti prodloužení zenitu a zejména horizontu produktivního uplatnění. V tomto případě hovoříme o zprostředkovaném využití přenesené ceny, protože podmínkou ocenění efektů je fungování pojišťovacích trhů, resp. trhu penzijního a zdravotního pojištění.

Definování a nastavení mechanismů, které umožňují vytvořit zpětnou vazbu mezi ekonomickými efekty produktivních služeb a financováním těch, kteří se o tyto efekty zasloužili, proto předpokládá mj. i plně zásluhový systém penzijního pojištění. Konfrontace modelu s empirickými daty (PIAAC, SHARE) vychází z modelů M. Grossmana a G. Beckera k ocenění lidského kapitálu (viz zdokonalný model publikovaný v článku Z. Chytil, A. Klesla, T. Kosička: Economic interpretation of human behaviour in terms of health promotion, Prague Economic Papers 2/2014). Na základě teorie poptávky po zdraví dokážeme definovat dva základní odlišné typy lidského chování z hlediska zdravého životního stylu. Aktivní, efektivní a racionální chování typu investora, spočívající v předcházení nemocem posilováním vlastního zdraví. Nebo pasivní, neefektivní chování člověka se sníženou racionalitou (konzumenta). Zprostředkované využití přenesené ceny by motivovalo k racionálnímu chování.

Oproti dosavadním přístupům:

- Upřesňujeme o jaké HCC jde (klíčovou roli zde hraje pojem přenesené ceny).

- Rozšiřujeme využití HCC na oblast zprostředkovaného využití přenesené ceny (tj. tam, kde se efekty produktivních služeb projevují např. prodloužením horizontu produktivního uplatnění).

- Prokazujeme souvislost mezi perspektivním směrem ekonomického vývoje spojeného s růstem role produktivních služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu.

- Vytváříme obecný model uvedeného typu HCC, který umožní v případech všech typů produktivních služeb vytvořit zpětnou vazbu mezi jejich ekonomickými efekty (a oceněním těchto efektů na různých trzích) a jejich financováním (resp. ověřit hypotézu, zda se jedná o dostatečně obecný princip).

- Na základě modelu HCC a zdokonalení metod analýzy dat podstatně přesněji oceňujeme efekty produktivních služeb (zejména v oblasti vzdělání a zdraví).

Cíl projektu:

Teoretickým cílem projektu je prověřit hypotézu, že ke každé oblasti produktivních služeb lze definovat mechanismus založený na obecných pravidlech, který umožňuje zabezpečit financování této služby prostřednictvím HCC na principu přenesené ceny či zprostředkovaného využití přenesené ceny. Aby bylo možné danou hypotézu prověřit, je nutné:

1. Upřesnit definici pojmu přenesená cena a zprostředkované využití přenesená ceny; na základě toho pak popsat formou modelu její podstatu tak, aby jednotlivé případy jejího využití vycházely ze společného základu.

2. Podrobně klasifikovat jednotlivé typy produktivních služeb umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu; ke každému z těchto typů specifikovat určitý typ přenesené ceny či zprostředkovaného využití přenesené ceny, který umožňuje financování příslušné produktivní služby z jejích výnosů

Praktickým cílem projektu je formulovat teoretická východiska základního konceptu vzájemně provázaných reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění (financování vzdělání, zdravotní péče a penzijního pojištění).

Způsob řešení:

Řešení projektu je založené na týmové interdisciplinární práci v rámci teoretického semináře Ekonomie produktivní spotřeby a sociální investování, který se schází každý týden k projednání témat, která vyplývají z postupu prací, a to již od října 2003, viz:

http://www.vsfs.cz/?id=1111-archiv

c) odůvodnění nutnosti a potřebnosti řešení konkrétní problematiky v daném čase (tj. aktuálnost řešení)

Na včasné teoretické přípravě reforem v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění, následné realizaci těchto reforem zcela zásadním způsobem závisí možnost dalšího bezkrizového a bezkonfliktního vývoje společnosti, který předpokládá zásadní zvýšení role produktivních služeb jako těžiště takového ekonomického růstu, který může být jak rostoucí měrou dynamický, tak i trvale udržitelný.

d) popis navrhovaných koncepčních a metodických postupů nezbytných pro řešení grantového projektu a pro dosažení předpokládaného výsledku a jejich rozbor:

Vědecké metody projektu:

- historická analýza,

- vymezení pojmů (jejich deduktivní odvození),

- analýza existujících HCC a zkušeností z jejich uplatňování (příčin odstoupení od některých forem) 

- analýza podstaty přenesené ceny a modelu jejího fungování,

- analýza zprostředkovaného uplatnění přenesené ceny a modelu jejího fungování,

- vymezení a analýza jednotlivých oblastí produktivních služeb,

- navržení  obecného mechanismu, jak pro každou oblast přenesených služeb vytvořit mechanismus jejich financování,

- ověření konzistentnosti modelu,

- ověřování přijatých předpokladů a vypovídací schopnosti modelových nástrojů, analýza námi předložených návrhů.

 (Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4.43 (7x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (55) Teoretický základ ondrey 31. 03. 2014 - 08:43
RE: Jaké reformy a proč (55) Teoretický základ lars. moebius 01. 04. 2014 - 08:34