K problematice penzí aktuálně/3

Na několik dní přeruším seriál o Husovi a do seriálu o reformách zařadím několik článku souvisejících s tématem penzí a připravovanou veřejnou diskusí v Poslanecké Sněmovně.

Veřejně přístupnou diskusi k Budoucnosti důchodů pořádá ve čtvrtek 10. října Institut moderní politiky ve Sněmovní 1 (Poslanecká sněmovna PČR) od 10.30 do 14.45:

BUDOUCNOST DŮCHODŮ

K tomu uveřejňuji své články napsané v nedávné době:

Penze: Doba dožití? Zneužití statistiky

Před několika dny jsem napsal článek, ve kterém jsem upozornil na nekorektnost výpočtu očekávané doby dožití těch, kteří by měli v polovině tohoto století odcházet do důchodu v 67,2 létech. Tvrdil jsem, že je nereálné, aby tito lidé prožili čtvrtinu svého života v důchodu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/7147-do-duchodu-pozdeji-nekdo-asi-neumi-pocitat.html

Zvedl jsem zde mj.:

Pokud jsou 67,2 roků ¾ průměrného života člověka, pak by lidé, kteří budou odcházet do důchodu v tomto věku někdy v polovině tohoto století (narození těsně před začátkem tohoto století), měli mít očekávanou průměrnou dobu dožití 89,6 roku (67,2 vydělíme třemi a tuto třetinu přičteme k 67,2). 
Nyní na Novinkách byl uveřejněn článek, z něhož při pozorném čtení vysvítá, jak je absurdní metodika sestavena, zfalšována a plná omylu: Vychází ze současné doby žití v důchodu, která trvá 24,24 let. Ale pozor – to jsou do ní započítány doby trávení v důchodu těch, kteří předčasně odcházejí do důchodu, a dřívější odchod žen, které měly děti, do důchodu. S tou se pak různě pracuje, aby se dosáhlo potřebných 22,4 let dožití a dosáhlo "zdůvodnění" možnosti prodloužit odchod do důchodu o 2,4 roku nad 65 let. Ale tak to opravdu nejde.

Zajímavé a důležité je ještě něco jiného. Ministryně Maláčová přišla s odvážným návrhem, který by problém řešil. Zavést plně zásluhový systém, který by účinně motivovat, zejména osoby s vyššími příjmy, k prodloužení doby výdělečného uplatnění. Podrobně jsem návrh i jeho úskalí rozebral zde:

https://radimvalencik.pise.cz/7171-penze-par-narychlo-psanych-poznamek-k-malacove.html

Kupodivu k tomuto zásadnímu kroku neprobíhá žádná veřejná diskuse. Proč? Proto, že to je bezkonfliktní a nejrozumnější řešení?!

Zde je článek na Novinkách, obsahující cenná data, ale ze kterého lze vyčíst i to, jak je podvod konstruován:

Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se seniorky a senioři dožívají vyššího věku než dřív.

Ministerstvo práce má každých pět let připravovat zprávu o vývoji doby dožití a důchodového systému v ČR. Podle výsledků má kabinet případně navrhnout úpravu věku pro odchod do důchodu tak, aby člověk trávil v penzi čtvrtinu života. Podle letošní ministerské zprávy se život prodlužuje, penze jsou v nynější podobě neudržitelné a dnešní třicátníci a dvacátníci by měli do důchodu chodit o něco později než v 65 letech. Babišova vláda to odmítla s tím, že rozhodovat by měl případně až další kabinet za pět let.

Podle ročenky se v Česku důchod loni pobíral v průměru 24,28 roku. Průměrný senior čerpal penzi 19,26 roku a průměrná seniorka 28,06 roku. Na přelomu tisíciletí se starobní penze vyplácela v průměru zhruba 20 let - mužům asi 16 let a deset měsíců a ženám 22 let a devět měsíců. V době sametové revoluce důchod trval v průměru 16 let a v roce 1970 jedenáct let.

Podle ročenky se prodlužuje život. Průměrný důchodce se v roce 2002 dožíval 77 let a důchodkyně asi 79,5 roku. Loni to bylo u penzistů v průměru 79,67 roku a u penzistek 83,58 roku.

Za 16 let do konce loňska se tak pobírání penze protáhlo v průměru u seniorů o dva roky a u seniorek o 4,5 roku. Průměrná doba dožití se za stejnou dobu prodloužila podle statistických údajů u důchodců o dva roky a sedm měsíců a u důchodkyň o čtyři roky a měsíc. Podle loňských údajů tak ženy trávily v penzi v průměru třetinu života a muži zhruba čtvrtinu.

Věk pro odchod do důchodu se v Česku každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze asi v 63 a půl roku a ženy dřív podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice u obou pohlaví srovnat na 65 letech a zmrazit. Zastropování prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců.

Podle zprávy ministerstva práce by schodky důchodového systému mohlo zmírnit pokračování růstu důchodového věku tak, aby penze trvala čtvrtinu života. Dnešní třicátníci by tedy chodili do penze v 66 letech a dvacátníci pak v 67 letech.

Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli oficiálního důchodového věku. Přestat pracovat kvůli zdraví nemusí. Podle autorů studie představuje brzký odchod do penze pro společnost zbytečnou ztrátu - lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností a ekonomický potenciál. Zatímco v západních zemích pracujících šedesátníků ubývá postupně, v Česku se počet propadá náhle s penzijní věkovou hranicí. Podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je přitom v ČR a na Západě srovnatelný.

(Pokračování)