COVI-kávička 8.3. ČR +3923 USA +41967. Co dál?

Česká republika:   +3926 nových případů. Nadějný výsledek. O 660 méně než minulý týden. Bude ovšem důležité porovnat s počtem provedených testů (ten je zveřejňován o něco později). V sobotu byl např. menší a výsledek velmi nepříznivý. Výsledky jsou důležité, protože se ještě neprojevuje dopad nových restrikcí.

USA +41967 nových případů. Rekordní pokles. Brazílie se dostala na dvojnásobek (přes 80 tisíc).

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko na polovičních hodnotách Francie, stejné výsledky už delší dobu.

Intenzivně vakcinující země: Británie přes 6 tisíc, to je stále hodně. Izrael přes necelé dva tisíce.

V4:  Polsko přes 13 tisíc, Maďarsko přes 6, Slovenskou mírně přes 1 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

O kočkách, myších, koronaviru a nás/14

Pomůže při zklidnění viru vakcinace? – To je jedna z nejaktuálnějších otázek současnosti. Zatím je ještě brzo nahodnocení toho, jak si vakcína vede v reálu. Vzhledem k tomu, že v této oblasti se patrně točí největší peníze související bezprostředně s epidemií a že se ze soupeření vakcín stalo geopolitikum, je potřeba brát všechny stávající rozbory reálných dopadů vakcinování s rezervou.

Z hlediska analýzy chování viru s využitím postupů teorie evolučních her lze předpokládat následující:

- Samotná vakcína přinejlepším napomůže problém soužití s naším virem řešit, ale nevyřeší, ke zklidnění budou muset být využita i na míru šitá a efektivní protiepidemická opatření odpovídající stavu v té či oné zemi. Proto spoléhání jen na vakcinaci, jehož následkem by bylo podcenění poctivého vyrovnání se s epidemií je velkým rizikem.

- Vakcinování může napomoci vyrovnat se s nákazou, která obsahuje virus v excitovaném stavu (tj. který zrychlil svou replikaci z obranných důvodů). To ukazují i předběžné výsledky. U starších lidí snižuje riziko těžkého průběhu. Současně však v případech, kdy virus nepřecházel do excitovaného stavu, ho může "vybudit" (signalizovat viru – přímo či prostřednictvím reakce imunitního systému) a způsobit komplikace. To se ukazuje např. při vyhodnocení výsledků vakcinace v Izraeli, kde se zhoršuje průběh nemoci u mladších osob (ke kterým by se virus za jiných podmínek choval šetrněji). Rovněž zkušenosti z "konzervativnější" vakcíny Sputnik V. dle sdělení mnoha osob říkají, že starší osoby mají menší reakci než mladší, i když ani reakce u mladších osob není závažná (maximálně vyšší, případně vysoké teploty).

Pokud tedy shrneme: Dosavadní zkušenosti z vakcinování spíše potvrzují, že náš virus se vyvinul do podoby blízké jeho evolučně stabilní strategie. Nepotvrdila se obava, že vakcinování ho "vyprovokuje" k chování, které ohrožuje člověka. Nicméně patrně zpomaluje tendenci ke zklidňování viru. To může mít za následek, až dojde k přizpůsobení viru na reakce imunitního systému a nutnosti dalšího vakcinování, větší potíže při zklidňování viru. Lze jen doufat, že nepřerostou v obtíže většího rozsahu či nepřispějí k prolomení některých bariér stávající strategie replikace viru a vzniku mutací, které by mohly být velmi nebezpečné.

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Předcházejí díly:

https://radimvalencik.pise.cz/8965-covi-kavicka-22-2-cr-4002-usa-57198-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8966-covi-kavicka-23-2-cr-11233-usa-59257-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8967-covi-kavicka-24-2-cr-15672-usa-71054-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8968-covi-kavicka-25-2-cr-13657-usa-75299-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8969-covi-kavicka-26-2-cr-14457-usa-77377-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8970-covi-kavicka-27-2-cr-14676-usa-80625-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9001-covi-kavicka-28-2-cr-7798-usa-64320-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9002-covi-kavicka-1-3-cr-4557-usa-49412-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9003-covi-kavicka-2-3-cr-12150-usa-53147-co-dal.html  

https://radimvalencik.pise.cz/9004-covi-kavicka-3-3-cr-16642-usa-56890-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9005-covi-kavicka-4-3-cr-15088-usa-66879-co-dal.html  

https://radimvalencik.pise.cz/9006-covi-kavicka-5-3-cr-14554-usa-68321-co-dal.html  

https://radimvalencik.pise.cz/9007-covi-kavicka-6-3-cr-13074-usa-67281-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9051-covi-kavicka-7-3-cr-9066-usa-58228-co-dal.html

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tomu vztahují:

Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/2

Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.

Přínos tvůrčích mezigeneračních týmu pro rozvoj podniku – 2. část

Úvod

Historická věda sledující dlouhou vývojovou cestu, při níž lidstvo došlo až do současnosti, přináší základní poznatky o tom, jak dokázalo přežít, rozvíjet se, obstát uprostřed měnících se životních podmínek. Ukazuje se, že dominantní podmínkou umožňující zachování lidské existence je schopnost spolupráce.

Základním principem přežití bylo kolektivní úsilí spojené se získáváním zkušeností, mezilidská spolupráce, často náhodná, nebo záměrná, logická i neočekávaná, ale vždy zákonitá. Postupem času vznikají nové nástroje, vynálezy, které byly dílem jednotlivců, případně doplněny a dále rozvíjeny celou řadou následovníků. Ještě ale nelze hovořit o týmové spolupráci.

O týmové, tedy vědomě řízené spolupráci mluvíme teprve v současnosti. Existují celé skupiny vědců (bez ohledu na národnost, politické směřování a orientaci), které se zabývají stejnou problematikou, ale jejich spolupráce je problematická, protože v popředí panuje komerční stránka věci.

Týmová spolupráce je v současné době jeví jako úspěšný postup v řadě oblastí jako jsou: zdravotnictví, epidemiologie, psychologie, výrobní průmysl. Pokud jde o oblast podnikové ekonomiky, kde je základním problémem udržet konkurenceschopnost v hierarchii od nadnárodního podnikání, k jednotlivým lokálním podnikatelským obrům, až k malým a středním podnikům. Tradičně se na české ekonomice významně podílejí malé a střední podniky, proto je třeba tuto sféru podnikání podpořit a zachovat.

Pro každý podnik je v současné situaci rychle se vyvíjejícího trhu nezbytné držet krok s konkurencí a inovacemi tak, aby zůstal výdělečný a dostatečně konkurenceschopný, a nepřicházel tím o zabraný segment trhu. Současná doba, ve které se setkáváme s extrémně rychlým technologickým pokrokem, může mít pro nepřizpůsobivé podniky až likvidační dozvuky.

Základem funkce podniku jsou inovace. Jak je již zmíněno v předešlém odstavci, podnik, který neinovuje dostatečně rychle, ztrácí potenciální zákazníky ve prospěch konkurence. Produkty je tedy třeba inovovat dříve, než s inovací přijde konkurence. Proto je současný trend takový, že v momentě vydání produktu začíná příprava jeho nástupce. V některých odvětvích je dokonce postup mnohem rychlejší. A to tak, že při vydání nového produktu, je už inovovaný nástupce téměř dokončený. Tento způsob je poměrně často užíván například v automobilovém průmyslu.

Klíčovou složkou tohoto procesu se tedy stává interní podniková komunikace, detailní a rychlý přenos informací z jednoho segmentu do druhého, jelikož právě nejasná komunikace může mít fatální následky pro další vývoj podniku.

Zatímco oddělení pro výzkum a vývoj má na starosti primárně inovace, marketingové oddělení prodej a výrobní oddělení produkci, často dochází ke komunikačnímu šumu, kdy informace z jednoho oddělení nejsou dostatečně použitelné pro oddělení jiné. V této souvislosti se jako jedno z možných řešení nabízí sestavení mezigeneračního tvůrčího týmu.

Cílem tohoto týmu, složeného ze zástupců jednotlivých oddělení, by mělo být dosažení lepšího přenosu informací a jednodušší implementace nových poznatků. Zkušení pracovníci, kteří jsou v podniku delší dobu, jsou zárukou dobře odvedené práce a stabilního chodu interních procesů. Tato skutečnost ovšem neznamená, že podnik bude vždy prosperovat a pružně reagovat na změny v oblasti technologií, marketingu a výroby. Aby bylo dosaženo požadovaných výsledků, je nutné přivést do podniku "mladou krev”, která svým nekonvenčním přístupem, otevřenou myslí a odvahou dokáže oživit současný proces a chod firmy tak, aby se shodoval s nejnovějšími trendy na trhu.

Základem kvalitní práce týmu je především pozice lídra, který bude celou práci týmu moderovat a delegovat jednotlivé úkoly. Hlavní charakteristikou lídra je přirozená autorita, vůdčí schopnost a empatický náhled na jednotlivé členy pracovní skupiny.

Odborná literatura zabývající se mezigeneračními týmy je dostupná jen v omezeném množství. Jedná se totiž o aktuální problematiku, která je v současné době teprve zkoumána, z tohoto důvodu bude teoretická část této práce vycházet z dostupných pramenů v českém jazyce, ale i v angličtině.

Mezi české autory, kteří ve svých dílech postihují zmíněnou problematiku se řadí i Jiří Plamínek, který v práci Vedení lidí, týmů a firem: praktický atlas managementu považuje za jeden z klíčových aspektů týmové práce synergii.

”Jednotliví lidé se mohou těšit na výjimečné úspěchy, ovšem ve firmách, organizacích a společnostech se spíše očekává, že budou částmi nějakého celku. Firmy jsou zakládány ve víře, že lidé společně dosáhnou více, než by dosáhli jednotlivě. Tento předpoklad není ani trochu samozřejmý. Výsledek interakce dvou lidí totiž závisí na jejich vztahu. Dva lidé mohou být například v konfliktu, pomyslně působit každý jiným směrem (třeba se přetahovat o lano) a jejich úsilí se potom odčítají. Mohou působit také stejným směrem, souběžně pracovat na tomtéž, ale bez vzájemného ovlivňování (například táhnout břemeno stejným směrem, nebo šít boty) - v takovém případě se jejich úsilí sčítají.” 

Problematikou mezigeneračních týmů se zabývali také autoři: Lenka Říhová Ph.D., Přemysl Písař MBA., Karel Havlíček Ph.D. MBA. z naší alma mater v díle: "Innovation potential of cross-generational creative teams in the EU”. Jeden z výstupů této práce je následující: "Efektivní využívání a rozvoj lidského kapitálu jsou některé z klíčových faktorů úspěchu společností v České republice 21. století. Pokud společnosti přestanou považovat zaměstnance za pouhé lidské síly ale spíše za zdroj inovativních nápadů a procesů, zvýší svou konkurenceschopnost, což bude mít pozitivní dopad na celou ekonomiku.”  Konkrétnější náhled do problematiky TMT nabízí publikace stejných autorů: Analýza průmysl 4.0 a význam týmů s důrazem na interdisciplinární a mezigenerační spolupráci. Tato práce se podrobněji zabývá složením týmu, pozicí lídra, jednotlivými členy, ale také vzájemnou spoluprací jednotlivých členů týmu a případnými riziky, která by mohla harmonický chod týmu narušit.

Na základě analýzy odborné literatury bude v teoretické části vypracován obecný náhled na problematiku TMT, budou vysvětleny základní pojmy a popsány hlavní výhody, nevýhody, přínosy a rizika se kterými se můžeme setkat v rámci rozboru fungování tvůrčích mezigeneračních týmů. Získané poznatky budou následně srovnány se současnou praxí v českých podnicích se zaměřením na konkrétní fungování a přínosy tvůrčího mezigeneračního týmu. Cílem diplomové práce bude podle zjištěných výsledků porovnat situaci v podnicích a zamyslet se nad přínosem mezigeneračních tvůrčích týmů a možnostech jeho využití ke zlepšení chodu a prosperity daného podniku.

S ohledem na použitou literaturu je hlavní pracovní hypotéza stanovena následovně:

- mezigenerační kreativní tým vede k jasnému přínosu zisku pro podnik

Doprovodné hypotézy, rozvíjející hypotézu hlavní jsou následující:

- význam daného týmu je závislý na systému managementu podniku

- pozice lídra v daném týmu je nezbytná pro udržení funkčnosti týmu

Pro vypracování diplomové práce bude využito několika vědeckých metod.  Bude využita zejména analýza vědeckých článků, studium odborných textů, následná kompilace a interpretace získaných faktů doplněných o osobní výzkum. Ten bude probíhat pomocí kvalitativních metod, především pak na základě polo-strukturovaných rozhovorů s vedením podniku a členy tvůrčího týmu. Výsledné srovnání odborné literatury se současnou praxí ukáže, do jaké míry je mezigenerační tvůrčí tým pro podnik přínosný.

Práce je určena především pro malé a střední podniky, které tak budu schopné reagovat na rychle se měnící podmínky na trhu díky koordinaci informačních toků, zlepšení interní komunikace a snížení nákladů.

(Pokračování)

K tomu ode mne:

Jak v teorii, tak z hlediska státní podpory v praxi je tvůrčím mezigeneračním týmům věnována nedostatečná pozornost. Mnohem více se pozornost i podpora zaměřuje na startupy, inkubátory apod., aniž na to navazovalo vyhodnocení efektů, které by měly být právě v jejich vyzrávání do podoby stabilních a inovačně aktivních TMT. Je to jeden z projevů setrvačného směřování k ekonomice založené na diktátu přerozdělovací moci.

Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky

Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech.

Právě by ten krasavec měl začít kvést:

Zde rozkliknout: Na Pitkovické stráni už kvete rarita/2 (pise.cz)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)