COVI-kávička 4.3. ČR +15088 USA +66879. Co dál?

Česká republika:   +15088   nových případů. To je sice o 1300 víc než minulý týden, ale přece jen nadějné. Nepříznivý je pokles počtu testů v kombinaci s nárůstem.

USA +66879  nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko pomaloučku snižuje počet nových případů, Francie poskočila hodně nahoru.

Problém má Itálie, která neustále roste a už má téměř 21 tisíc.

Británie přes 6 tisíc. Izrael přes 4 tisíce, to stále ještě není dobré.

Brazílie přes 74 tisíc, výrazně před USA.

V4 na tom také není dobře: Polsko přes 15, Maďarsko přes 4, Slovensko přes 3 tisíce nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Nově přidávám Josefem Šlerkou skvěle udělané stránky. Lepší než ministerské:

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Plebiscit ke SPUTNIKU

Tady si můžete zahlasovat a podívat se, jak se se vyvíjí názor veřejnosti na ruskou vakcínu. Výsledky jsou velmí zajímavé:

https://radimvalencik.pise.cz/9049-zde-je-funkcni-ankteta-o-sputniku-zajimave-akcni.html

O kočkách, myších, koronaviru a nás/10

Jednou z nejdůležitějších otázek, která souvisí s tou, která je položena v závěru předcházející části, je následující: Do jaké míry a ve kterých směrech se nás virus přiblížil své evolučně stabilní strategii, která se sestává ze tří složek?

Takto jsem evolučně stabilní strategii našeho viru formuloval již dříve a několikrát připomenul:

1. Základem evolučně stabilní strategie je strategie "pomalého spásání pastviny", resp. šetrného chování k hostiteli. Patrně takového, při kterém imunitní systém na přítomnost a množení našeho viru vůbec nereaguje.

2. Doplňující obrannou strategií, kterou spouští, když zjistí, že v napadeném organismu je mutace jeho vlastního kmene, která porušila "kmenové tabu" a začala se k hostiteli chovat nešetrně. V tu chvíli nás virus také přejde do modu rychlého spásání, resp. co nejrychlejší replikace v hostiteli. "Odbrzdí se", přechází do excitovaného, zdivočelého stavu.

3. Navazující korekční strategii, kterou zkouší, zda je ještě přítomna mutace, která porušila kmenové tabu (zda byla vytlačena nebo uklidnila). Vysílá vstřícný signál pomalého spásání, ovšem podle toho, jaká je reakce prostředí, je zase připravena přejít k obranné strategii rychlého spásání, resp. nešetrného chování k hostiteli.

V širším kontextu viz: https://radimvalencik.pise.cz/8436-mozna-nam-dal-virus-sanci-vyuzijeme-ji.html

Vývojově starší je patrně složka působící na zklidnění viru, tj. korekční strategie v případě viru našeho. To mají zabudovanou i viry, které nedisponují obrannou strategií. Je přitom zřejmé, že obranná a zklidňující strategie stojí proti sobě.

Z hlediska toho, jak se virus chová, lze usuzovat na to, že koexistence dílčích strategií, obrané a zklidňující, byla v "dějinách našeho viru" poměrně efektivní. V současné době však v rámci celého světa existuje obrovské (několika řádově) větší množství intenzivních kontaktů a mnohem větší vzdálenosti než kdykoli dříve. To vybuzuje náš virus znovu a znovu do fáze obranné strategie, tedy zrychlení epidemie.

Jakou máme šanci s tím něco udělat a co s tím udělat?

Této otázce se z různých zorných úhlů budu věnovat v dalších pokračováních. Včetně těch, v nichž se pokusím odpovědět, odkud se náš virus vzal, zda mohl být vyroben uměle, jakou roli sehraje vakcinace, ale také to, jaké hry se hrají nikoli mezi virem a virem, virem a člověkem, ale i mezi člověkem a člověkem, včetně toho, jaká je evolučně stabilní strategie globální lidské pospolitosti na současném stupni jejího rozvoje (technologické rozvoje, rozvoje poznání, ale také eroze institucí a mezilidských vztahů). Nyní se budeme věnovat otázkám, které souvisí s virem a které jsme položili v předcházející části.

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Předcházejí díly:

https://radimvalencik.pise.cz/8965-covi-kavicka-22-2-cr-4002-usa-57198-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8966-covi-kavicka-23-2-cr-11233-usa-59257-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8967-covi-kavicka-24-2-cr-15672-usa-71054-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8968-covi-kavicka-25-2-cr-13657-usa-75299-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8969-covi-kavicka-26-2-cr-14457-usa-77377-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8970-covi-kavicka-27-2-cr-14676-usa-80625-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9001-covi-kavicka-28-2-cr-7798-usa-64320-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9002-covi-kavicka-1-3-cr-4557-usa-49412-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9003-covi-kavicka-2-3-cr-12150-usa-53147-co-dal.html  

https://radimvalencik.pise.cz/9004-covi-kavicka-3-3-cr-16642-usa-56890-co-dal.html  

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály které se  tomu vztahují:

Mohou se státy v současné době výrazně zadlužit a co pak?/5

Na České pozici byla 27. února  uveřejněna další debata Jana Macháčka, tentokráte pod názvem "Státy se nesmějí bát zadlužit, má-li to smysl". Úvodní slova iniciátora a vystoupení všech hlavních účastníků – kterými byli Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě, Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu, Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus – jsou přínosné, aktuální a velmi důležité pro pochopení toho, co nás čeká v době postkovidové.

Závěr závěrečného vystoupení, do kterého debata vyústila, je logický, i když nečekaný. Znamená určitý zlom v dosavadním uvažování. Ale vše postupně.

Zatím můžete dát svoji odpověď na otázku: Jak moc se můžeme zadlužit a jak řešit problematiku výrazného nárůstu veřejného dluhu?

Text z České pozice odlišuji od svého barvou, v pokračování po posledním účastníkovi (v 6- části) zformuluji svůj názor.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus

Pohled na zadlužení se mění. Předchozí desetiletí se neslo ve znamení dluhové intolerance. Panoval jednoznačný názor, že dluh je špatný, a vlády by měly zabránit jeho zvyšování. V souvislosti s ultranízkými sazbami a bezprecedentní pandemií však nastal tektonický posun ve vnímání státního dluhu. V prostředí nízkých úroků vykazuje fiskální politika značnou účinnost. Navíc pandemie představuje velkou neznámou a není bezpečné ji podceňovat. Proto benevolentnější postoj k zadlužování zaujímá i Mezinárodní měnový fond.

Tento přístup může vést k fiskální dominanci – tedy režimu, kdy monetární politika neslouží primárně k udržení cenové stability, ale k zajištění dostatečně uvolněných měnových podmínek k robustní rozpočtové expanzi. Taková konstelace přispívá k velké destabilizaci finančního systému a způsobuje bubliny na trzích aktiv. Návrat k normální výši úrokových sazeb je extrémně náročný. Řada investorů doufá, že měnová politika zůstane uvolněná navždy.

Představitelé Evropské centrální banky i řady evropských zemí upozorňují, že eurozóna ani zdaleka neopouští model monetární dominance. Fiskální výdaje zůstanou vyšší jen omezenou dobu. Například šéf Bundesbanky Jens Weidmann prohlásil, že jakmile pandemie odezní, měly by země eurozóny rychlé zredukovat své bobtnající dluhy.

Ekonomiku lze oddlužit pouze fiskálními restrikcemi, inflací, státním bankrotem nebo umazáním dluhů. V poslední době se začíná stále častěji objevovat názor, aby centrální banky odepsaly státní dluh, který drží ve svých bilancích. Taková myšlenka byla před pár lety absurdní, ale stále více ekonomů se jí začíná reálně zabývat. Určitou logiku to má. Ukončit neortodoxní monetární nástroje, jako je kvantitativní uvolňování, půjde také pouze nekonvenčně.

Viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka/debata-jana-machacka-staty-se-nesmeji-bat-zadluzit-ma-li-to-smysl.A210225_192222_machackova-debata_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

(Pokračování)

Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky

Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:

Místo, kde umřel Václav IV.

Náznak zimy v Kunratickém háji/4 (pise.cz)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)