COVI-kávička 3.3. ČR +16642 USA +56890. Co dál?

Česká republika:   +16642 nových případů. To nám to vyskočilo! O 800 víc než minulý týden. Přesto by mohlo začít zklidňování ještě před tím, než se projeví vliv lockdowvnu.

USA +56890  nových případů. Brazílie poprvé přes USA, o dva tisíce. V počtu mrtvých zatím ještě o něco méně.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Francie víc než dvojnásobek Ruska. Rusko se pomaloučku blíží k magické hranici  10 tisíc.

Intezivně vakcinované země: Británie přes 6 tisíc. Izrael přes 5 tisíc, to je také stále hodně.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Plebiscit ke SPUTNIKU

Tady si můžete zahlasovat a podívat se, jak se se vyvíjí názor veřejnosti na ruskou vakcínu. Výsledky jsou velmí zajímavé:

https://radimvalencik.pise.cz/9049-zde-je-funkcni-ankteta-o-sputniku-zajimave-akcni.html

Pozvánka na online seminář: Teorie her a chování SARS

VOLNĚ PŘĺSTUPNÁ ODBORNÁ ONLINE DISKUSE K ČLÁNKU AMERICKÝCH VĚDCŮ – UPLATNĚNĺ TEORIE HER K ANALÝZE CHOVÁNĺ SARS-COV-2

Středa 3. března 17.30

Podrobně: https://radimvalencik.pise.cz/9027-pozvanka-na-seminar-teorie-her-a-chovani-sars.html

O kočkách, myších, koronaviru a nás/10

Jednou z nejdůležitějších otázek, která souvisí s tou, která je položena v závěru předcházející části, je následující: Do jaké míry a ve kterých směrech se nás virus přiblížil své evolučně stabilní strategii, která se sestává ze tří složek?

Takto jsem evolučně stabilní strategii našeho viru formuloval již dříve a několikrát připomenul:

1. Základem evolučně stabilní strategie je strategie "pomalého spásání pastviny", resp. šetrného chování k hostiteli. Patrně takového, při kterém imunitní systém na přítomnost a množení našeho viru vůbec nereaguje.

2. Doplňující obrannou strategií, kterou spouští, když zjistí, že v napadeném organismu je mutace jeho vlastního kmene, která porušila "kmenové tabu" a začala se k hostiteli chovat nešetrně. V tu chvíli nás virus také přejde do modu rychlého spásání, resp. co nejrychlejší replikace v hostiteli. "Odbrzdí se", přechází do excitovaného, zdivočelého stavu.

3. Navazující korekční strategii, kterou zkouší, zda je ještě přítomna mutace, která porušila kmenové tabu (zda byla vytlačena nebo uklidnila). Vysílá vstřícný signál pomalého spásání, ovšem podle toho, jaká je reakce prostředí, je zase připravena přejít k obranné strategii rychlého spásání, resp. nešetrného chování k hostiteli.

V širším kontextu viz: https://radimvalencik.pise.cz/8436-mozna-nam-dal-virus-sanci-vyuzijeme-ji.html

Vývojově starší je patrně složka působící na zklidnění viru, tj. korekční strategie v případě viru našeho. To mají zabudovanou i viry, které nedisponují obrannou strategií. Je přitom zřejmé, že obranná a zklidňující strategie stojí proti sobě.

Z hlediska toho, jak se virus chová, lze usuzovat na to, že koexistence dílčích strategií, obrané a zklidňující, byla v "dějinách našeho viru" poměrně efektivní. V současné době však v rámci celého světa existuje obrovské (několika řádově) větší množství intenzivních kontaktů a mnohem větší vzdálenosti než kdykoli dříve. To vybuzuje náš virus znovu a znovu do fáze obranné strategie, tedy zrychlení epidemie.

Jakou máme šanci s tím něco udělat a co s tím udělat?

Této otázce se z různých zorných úhlů budu věnovat v dalších pokračováních. Včetně těch, v nichž se pokusím odpovědět, odkud se náš virus vzal, zda mohl být vyroben uměle, jakou roli sehraje vakcinace, ale také to, jaké hry se hrají nikoli mezi virem a virem, virem a člověkem, ale i mezi člověkem a člověkem, včetně toho, jako je evolučně stabilní strategie globální lidské pospolitosti na současném stupni jejího rozvoje (technologické rozvoje, rozvoje poznání, ale také eroze institucí a mezilidských vztahů). Nyní se budeme věnovat otázkám, které souvisí s virem a které jsme položili v předcházející části.

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Předcházejí díly:

https://radimvalencik.pise.cz/8965-covi-kavicka-22-2-cr-4002-usa-57198-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8966-covi-kavicka-23-2-cr-11233-usa-59257-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8967-covi-kavicka-24-2-cr-15672-usa-71054-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8968-covi-kavicka-25-2-cr-13657-usa-75299-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8969-covi-kavicka-26-2-cr-14457-usa-77377-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8970-covi-kavicka-27-2-cr-14676-usa-80625-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9001-covi-kavicka-28-2-cr-7798-usa-64320-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9002-covi-kavicka-1-3-cr-4557-usa-49412-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9003-covi-kavicka-2-3-cr-12150-usa-53147-co-dal.html  

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály které se  tomu vztahují:

Mohou se státy v současné době výrazně zadlužit a co pak?/4

Na České pozici byla 27. února  uveřejněna další debata Jana Macháčka, tentokráte pod názvem "Státy se nesmějí bát zadlužit, má-li to smysl". Úvodní slova iniciátora a vystoupení všech hlavních účastníků – kterými byli Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě, Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu, Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus – jsou přínosné, aktuální a velmi důležité pro pochopení toho, co nás čeká v době postkovidové.

Závěr závěrečného vystoupení, do kterého debata vyústila, je logický, i když nečekaný. Znamená určitý zlom v dosavadním uvažování. Ale vše postupně.

Zatím můžete dát svoji odpověď na otázku: Jak moc se můžeme zadlužit a jak řešit problematiku výrazného nárůstu veřejného dluhu?

Text z České pozice odlišuji od svého barvou, v pokračování po posledním účastníkovi (v 6- části) zformuluji svůj názor.

Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Nepřekvapuje, že členské země Evropské unie porušují evropská rozpočtová pravidla. Překvapuje však, že je neporušovaly mnohem dříve, více a všechny. Symbolem rozpočtové nezodpovědnosti se stalo Řecko, které však jen využilo všech možností, které mu členství v EU a společná evropská měna přinesly. Je s podivem, že toho jiné země nevyužily stejně a držely se zkrátka.

V ideálním světě stoupenců liberální evropské spolupráce by se všichni měli zodpovědně držet zkrátka a zbytečně se nezadlužovat, neboť chceme být součástí rodiny evropských zemí. V realitě se však členské země EU liší, a především jejich představitelé nejsou zpravidla typickými členy jedné, vzájemně se milující rodiny. Pakt stability a růstu měl určitou sílu na konci devadesátých let, kdy se členské země na pravidlech nadšeně domluvily. Po téměř čtvrt století je iluzí si myslet, že takový dokument bude svazovat jen pro náš dobrý pocit.

Cesty jsou tři. Za prvé, můžeme zkusit pravidla změnit, opět zasednou k jednomu stolu, což bude za rok 25 let a mělo by to určitou symboliku. Stejně jako dříve i nyní by mohla pravidla pár let fungovat prakticky dobrovolně. Možná by se i nastavila dobrovolně, protože nedává smysl vynucovat něco, aniž bychom uměli trestat.

Druhou cestou je odklon od evropské integrace. Řešení problému to je, ale ze zkušenosti víme, že se této cesty nechytají politici ani voliči kvůli specifickým problémům Paktu stability a růstu a touze po rozumnější rozpočtové a měnové politice, ale často je to pro ně spíše nástroj k vynucování protekcionismu a xenofobie.

Třetí cestou je ještě těsnější unie. Federace by problém rozpočtových pravidel vyřešila, ale můžeme si být jistí, že za dalších 25 let nezapomeneme, proč jsme federaci zakládali, a nebude zneužívaná k jiným cílům? Dobré řešení neexistuje, proto nejprve vyzkoušejme první cestu. Pokud nevyjde, rozhodněme se na rozcestí, jestli se vydat tou druhou či třetí.

Viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka/debata-jana-machacka-staty-se-nesmeji-bat-zadluzit-ma-li-to-smysl.A210225_192222_machackova-debata_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

(Pokračování)

Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky

Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:

Dvakrát přes Vltavu po nových mostech

Stromovkou a Trójou na přelomu roku/4 (pise.cz)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)