COVI-kávička 5.3. ČR +14554 USA +68321. Co dál?

Česká republika:   +14554 nových případů. "Náznak náznaku" zklidnění. Poprvé po dlouho době méně než přecházející týden, ale jen o 18 případů, dopočet to může ještě změnit.

USA +68321  nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko - Francie: Opakování výsledků z předcházejících dnů.

Intenzivně vakcinované země: Británie přes 6 tisíc.

. Izrael téměř 4 tisíce.

Itálie povyskočila přes 22 tisíc. Ukrajina přes 10 tisíc.

V4: Polsko přes 15, Maďarsko přes 6, Slovensko téměř 3.

Brázilie zase před USA, přes 74 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

O kočkách, myších, koronaviru a nás/11

Po prvních deseti částech můžeme formulovat určité shrnutí. Začali jsme otázkou, jaká hra se hraje, když, když kočka loví myš. Dominantní hra není kočka s myší, ale hra mezi myší a myší, hra o to, která přežije. Pamatujeme si to i z dětství. Když jsme hráli hru "Rybičky, rybáři jedou!". Byla to hra mezi "rybičkami" o to, která z nich se nechá chytit jako poslední. Vítěz pak byl rybářem v další hře. Podobnou hru pak hrají i kočky mezi sebou, která se nažere a zplodí potomstvo, a které pojde hlady.

Pokud si uvědomíme, že podobné hry se hrají v souvislosti naší epidemii, vzniká otázka: Jakou hru hraje vir s virem (jeho mutace mezi sebou), ale také jakou hru hraje člověk s člověkem (jaké hry se hrají ve společnosti mezi lidmi)?

Přitom teprve když oba typy her dostatečně pochopíme (odhalíme, jaké jsou a o co v nich jde), může uvažovat vztah mezi viry a lidmi z hlediska průběhu epidemie.

To otevírá zcela nový pohled na realitu. Většina lidí ji nahlíží z jiných zorných úhlů, propadá jednostrannostem. V důsledku toho přehánějí nebo naopak přeceňují nebezpečí viru, většinou však podceňují problematiku her uvnitř společnosti, Pokud by lidé společně postupovali vůči epidemii, dávno bychom už problém epidemie COVID-19 vyřešili. Dříve, než se budeme věnovat hrám mezi lidmi (na ně také dojde), připomeňme si, jak jsme formulovali evolučně stabilní strategii našeho viru:

Takto jsem evolučně stabilní strategii našeho viru formuloval již dříve a několikrát připomenul:

1. Základem evolučně stabilní strategie je strategie "pomalého spásání pastviny", resp. šetrného chování k hostiteli. Patrně takového, při kterém imunitní systém na přítomnost a množení našeho viru vůbec nereaguje.

2. Doplňující obrannou strategií, kterou spouští, když zjistí, že v napadeném organismu je mutace jeho vlastního kmene, která porušila "kmenové tabu" a začala se k hostiteli chovat nešetrně. V tu chvíli nás virus také přejde do modu rychlého spásání, resp. co nejrychlejší replikace v hostiteli. "Odbrzdí se", přechází do excitovaného, zdivočelého stavu.

3. Navazující korekční strategii, kterou zkouší, zda je ještě přítomna mutace, která porušila kmenové tabu (zda byla vytlačena nebo uklidnila). Vysílá vstřícný signál pomalého spásání, ovšem podle toho, jaká je reakce prostředí, je zase připravena přejít k obranné strategii rychlého spásání, resp. nešetrného chování k hostiteli.

Základní otázkou je: Do jaké míry se genom našeho viru a mechanismy s ním spojené, vyvinuly směrem k jeho evolučně stabilní strategii?
Mohly se mu přiblížit, ale také mu mohou být dost vzdálené a nehrát žádnou roli. Na základě řady indicií vyplývajících ze sledování průběhu epidemie v různých podmínkách se zdá, že náš virus skutečně disponuje určitými bloky, které mu brání ve zrychlení replikace a rozšíření replikačního prostoru. Těchto bloků bude patrně více. Rovněž se zdá, že má zabudovaný mechanismus zklidnění, který pozorujeme i u jiných parazitujících virů. Určitou vývojovou "novinkou" může být jeho schopnost zrychlit svoji replikaci, pokud nějakým způsobem (možná i prostřednictvím našeho imunitního systému) identifikuje přítomnost mutace, které by mohla ohrozit základní kmen, nebo se takto chová. Jak tendence zklidnění, tak i tendence k agresivnější replikaci mohou být realizovány prostřednictvím několika různých mechanismů citlivých na různé podmínky. Výše uvedené by vysvětlovalo některé zvláštnosti chování našeho viru oproti těm, se kterými jsme se doposud setkali. Skutečnost, že obranná složka evolučně stabilní strategie (zrychlení replikace či rozšíření replikačního prostoru) působí proti tendenci ke zklidnění, si vyžádalo poměrně citlivé nastavení obou složek v procesu dlouhodobé evoluce viru. V podmínkách nesmírné intenzity kontaktů mezi lidmi z nejrůznějších koutů světa vznikla nová situace. To, co fungovalo dříve, může selhávat.

Především však selhává sám člověk. Jeho evolučně stabilní strategie je nepochybně odlišná o evolučně stabilní strategie viru. Ale existuje. Bohužel, k jejímu odhalení a akceptování máme (jako liská pospolitosti a jako lidský rod) patrně ještě hodně daleko. Ale je nejvyšší čas ji odhalit. Až si odpovíme na základní otázky týkající se našeho viru, přejdeme k otázkám týkajícím se našince.

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Předcházejí díly:

https://radimvalencik.pise.cz/8965-covi-kavicka-22-2-cr-4002-usa-57198-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8966-covi-kavicka-23-2-cr-11233-usa-59257-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8967-covi-kavicka-24-2-cr-15672-usa-71054-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8968-covi-kavicka-25-2-cr-13657-usa-75299-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8969-covi-kavicka-26-2-cr-14457-usa-77377-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8970-covi-kavicka-27-2-cr-14676-usa-80625-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9001-covi-kavicka-28-2-cr-7798-usa-64320-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9002-covi-kavicka-1-3-cr-4557-usa-49412-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9003-covi-kavicka-2-3-cr-12150-usa-53147-co-dal.html  

https://radimvalencik.pise.cz/9004-covi-kavicka-3-3-cr-16642-usa-56890-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8949-aktualizovano-4-3-se-sputnikem-se-roztrhl-pytel.html   

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály které se  tomu vztahují:

Mohou se státy v současné době výrazně zadlužit a co pak?/6

Na  České pozici byla 27. února  uveřejněna další debata Jana Macháčka, tentokráte pod názvem "Státy se nesmějí bát zadlužit, má-li to smysl". Vyústila v návrh odepsat dluh. Jak jednoduché, ale jde to?

Vzápětí (2. března) se v témže médiu objevila reakce v podobě článku "Logický důsledek pandemie: Půlbilionový deficit státního rozpočtu" od Ivany Pečinkové, viz (odlišeno fialovou barvou od mého textu):

Vláda dostala od poslanců povolení zvýšit plánovaný schodek státního rozpočtu na letošní rok o 180 miliard korun na půl bilionu. Důvodem je snížení daní z příjmu i vyšší výdaje v důsledku koronavirové pandemie. Kabinet zároveň slíbil zmrazení růstu platů státních úředníků i provozních výdajů státu. Návrh prošel díky hlasům komunistů.

Loni schválený státní rozpočet na rok 2021 počítal s deficitem 320 miliard korun. Nově má být podle návrhu, který ve čtvrtek 18. února ve zrychleném režimu projednala Poslanecká sněmovna, zvýšen na 500 miliard. Ze 165 přítomných poslanců návrh podpořilo 93, proti bylo 70. Návrh prošel díky hlasům komunistů, kteří si večer před závěrečným hlasováním vyžádali 30minutovou pauzu, aby se mohli poradit.

Předseda KSČM Vojtěch Filip poté uvedl, že návrh obsahuje výdaje, které byly schváleny během nouzového stavu pro zdravotníky, členy integrovaného záchranného systému i například pro ty, kdo udržují zaměstnanost. Proto podle něj nyní není možné takové výdaje neuskutečnit. "Je to odpovědný přístup, který od nás občané vyžadují," řekl. Komunisté přitom do poslední chvíle před jednáním uváděli, že tentokrát vládu nepodpoří.

"Nově navržený půlbilionový deficit působí strašidelně, nicméně jde o logický důsledek vývoje zdravotní situace v Česku v uplynulých měsících a některých nešťastných rozhodnutí z předchozích let," řekl ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.

"Mám na mysli nejen letošní nemístnou redukci zdanění mezd v rozsahu mnoha desítek miliard korun, ale také například zbytečně radikální navýšení platby za státní pojištěnce a vzhledem k možnostem ekonomiky příliš nákladnou kombinaci zákonného mechanismu valorizace důchodů a nenavyšování důchodového věku," vysvětlil.

Právě zásadní snížení daní je hlavním důvodem, proč vláda přišla s rozpočtovou novelou. Zrušení superhrubé mzdy a ponechání daňové sazby na 15 procentech spolu s velkým zvýšením základní slevy na daňového poplatníka od letošního ledna totiž vláda do návrhu státního rozpočtu na letošní rok loni nezapracovala. Rozpočtové příjmy snižuje také zvýšení platby za děti, rodiče na mateřské, seniory a další státní pojištěnce.

Navíc vláda nedávno schválila kompenzační zákon umožňující podnikatelům s obratem pod 50 procent normálu odečítat ze svého daňového základu 500, respektive tisíc korun denně. Očekávané příjmy jsou nižší i kvůli zhoršenému ekonomickému výhledu. Celkově se letos mají příjmy státní pokladny snížit zhruba o 103 miliardy korun. Vláda ale také zvýšila některé výdaje – celkem o 77,3 miliardy korun.

Je za tím boj proti epidemii znesnadněný i nástupem britské mutace koronaviru, který vyžaduje vyšší výdaje do veřejného zdravotního systému i například do systému sociální péče. Druhou věcí je vývoj v podnikatelské sféře, která zůstává z nemalé části kvůli koronaviru uzavřena. Vláda například původně nepočítala s tím, že bude program Antivirus, kdy stát přispívá zaměstnavatelům na mzdy, pokračovat i letos.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zvýšený schodek obhajuje tím, že Česko, které patří k zemím s nejnižším zadlužením a pyšní se nejlepšími ratingy, si může vyšší zadlužení dovolit."Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky," uvedla Schillerová před poslanci.

Jinak to vidí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Z aktuálních propočtů podle ní vyplývá, že při současném kurzu zvyšování zadlužení už v roce 2024 dospějeme k takzvané dluhové brzdě. Tou je podíl celkového zadlužení státu na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Při překročení této hodnoty musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

"Hlasujete skutečně o průlomové změně veřejných financí, která jestli bude realizována, tak bude znamenat potřebu podstatně zvyšovat daně," řekla ve středu 17. února v Poslanecké sněmovně Zamrazilová. Loni se míra zadlužení zvýšila o osm procentních bodů na zhruba 38 procent.

Loni vláda novelizovala zákon o státním rozpočtu na rok 2020 několikrát a sněmovna jí schválila schodek 500 miliard korun. Opozice ve čtvrtek 18. února vládě opakovaně vyčítala neochotu k úsporám. Mířila především na náklady státu, zejména státní úředníky. Schillerová uvedla, že zastaví růst provozních výdajů a zmrazí platy státních zaměstnanců.

Viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/logicky-dusledek-pandemie-pulbilionovy-deficit-statniho-rozpoctu.A210225_120348_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

K tomu ode mne: Jak to tedy je? Lze navýšit dluh a část odepsat, nebo jsou s tím spojené problémy? K tomu se vyjádřím zítra.

Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky

Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:

Výhled na Vltavu a řada zajímavostí

Zlatovláska u Hřbitova bláznů/1 (pise.cz)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)