COVI-kávička 1.3. ČR +4557 USA +49412. Co dál?

Česká republika:   +4557 nových případů. Jen o půl tisíce více než minulý týden, ovšem menší počet testů než v jiné dny.

USA +49412 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko-Francie: Opakování výsledků z předcházejících dní.

Intenzivně vakcínované země: Británie přes 6 tisíc.

Izrael přes 2.5 tisíc.

V4: Polsko přes 10, Maďarsko přes 4. Slovensko téměř 2.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

"Výkvět národa" na Václaváku

Věřím ve slušnost a rozum lidí. Následující video se mnou hodně otřáslo, ale i tak budu dělat vše pro to, aby co nejvíce lidí používalo rozum. Toto by mělo být dostatečným varováním pro normální lidi:

https://lh3.googleusercontent.com/Vk3Z-pq3ZK3TBowfD97rRNr2bBYvzfzRwSlqaHbbCpCyidkmcgW19bCGLiISs-JZyzfjYNJbvCL6WXKgOWZIg2S_iiBK3ZD6mCD5JZSJWEoOYArPszhTq_7HdRj3nh0B6g34b-HZ9g=w2400

Nejde jen o ten hlouček pomatených fanatiků. Je mnoho těch, kteří se vědomě promořují různými fejk-videi a ztrácejí schopnost vnímat realitu i argumenty.

Proč to proboha dělají? – ptá se normální člověk. Je to takový psychický efekt. Čím více se ukazuje, že se mýlili, čím větší jsou škody plynoucí z jejich omylu, tím více se brání tomu, aby si to přiznali. Od toho je už pak jen kousek k osobnostnímu kolapsu vnímání reality.

O kočkách, myších, koronaviru a nás/8

Nejdříve se zamysleme nad otázkou: Jakou podobu mohou mít mechanismy, které by umožnily zrychlení replikace našeho koronavirus v situaci, kdy v jeho revíru působí mutace, která může být z hlediska evoluční stability základního kmene nebezpečná?

Zde už se dostáváme na tenký led neověřených hypotéz. Vzhledem ke specifickým vlastnostem zkoumaného objektu a možnostmi jejich testování je nutné testovat falzifikovatelné předpovědi nikoli každé z nich, ale takové závěry, které předpokládají současnou platnost několika hypotéz. Takový přístup může být obviněn z fabulace, ale v daném případě se jedná o čistě metodickou či technickou záležitost:

1. Pokud takové mechanismy existují, musely se vyvinout na bázi nahodilosti v rámci přirozeného výběru. Jejich složitost pak není dána jen strukturou viru a možnostmi jeho mutací, ale i délkou období, kdy byl přirozeným výběrem kultivován. Tu lze obtížně odhadnout. Virová "archeologie" má velmi omezené možnosti, nutno též uvažovat přechod z jednoho hostitele na jiného. Zde ani nevíme, zda k němu došlo velmi nedávno, nebo před dávnou dobou, kdy měl virus možnost se evolučně adaptovat na člověka. A ani nevíme, zda v době přechodu měl již vyvinuty předpoklady pro konzervativní strategii, nebo byl tento přechod projevem expanzivní strategie. – Z mého hlediska předpokládám dlouhodobou evoluci a přizpůsobení našeho viru k dlouhodobému soužití se svým hostitelem, tedy člověkem.

2. Druhým velmi důležitým problémem, se kterým se musíme vyrovnat, je otázka, zda mechanismy, prostřednictvím kterých virus mění své schování (pokud k takovým změnám chování dochází), jsou z hlediska viru autonomní, nebo zda předpokládají interakci viru s imunitním systémem. Například v tom smyslu, že prostřednictvím imunitního systému člověka jsou spouštěny mechanismy, které mění chování základního kmene viru tak, aby mohl na mutaci, která je z hlediska jeho evoluční stability nebezpečná, reagovat zrychlením své vlastní replikace. – V návaznosti na předcházející předpoklad dlouhodobého soužití tuto interakci našeho viru a imunitního systému předpokládám. To by umožňovalo, aby příslušné mechanismy byly poměrně sofistikované.

Poznámka: Často se setkávám s námitkou, že jevy, které by předpoklady, o nichž hovořím, potvrzovaly, nebyly v dostatečné míře pozorovány. To je pravda. Ale pozorovali jsme je? Tj. provedli jsme příslušná pozorování? Nebo chyběla nejen teoretická platforma, která by umožnila pozorování zaměřit příslušným směrem, ale i vůle, protože většina kapacit byla zaměřena na vývoj vakcíny, případně léku?

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Předcházejí díly:

https://radimvalencik.pise.cz/8965-covi-kavicka-22-2-cr-4002-usa-57198-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8966-covi-kavicka-23-2-cr-11233-usa-59257-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8967-covi-kavicka-24-2-cr-15672-usa-71054-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8968-covi-kavicka-25-2-cr-13657-usa-75299-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8969-covi-kavicka-26-2-cr-14457-usa-77377-co-dal.htmlhttps://radimvalencik.pise.cz/8970-covi-kavicka-27-2-cr-14676-usa-80625-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/9001-covi-kavicka-28-2-cr-7798-usa-64320-co-dal.html

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály které se  tomu vztahují:

Mohou se státy v současné době výrazně zadlužit a co pak?/2

Na České pozici byla 27. února  uveřejněna další debata Jana Macháčka, tentokráte pod názvem "Státy se nesmějí bát zadlužit, má-li to smysl". Úvodní slova iniciátora a vystoupení všech hlavních účastníků – kterými byli Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě, Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu, Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus – jsou přínosné, aktuální a velmi důležité pro pochopení toho, co nás čeká v době postkovidové.

Závěr závěrečného vystoupení, do kterého debata vyústila, je logický, i když nečekaný. Znamená určitý zlom v dosavadním uvažování. Ale vše postupně.

Zatím můžete dát svoji odpověď na otázku: Jak moc se můžeme zadlužit a jak řešit problematiku výrazného nárůstu veřejného dluhu?

Text z České pozice odlišuji od svého barvou, v pokračování po posledním účastníkovi (v 6- části) zformuluji svůj názor.

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Evropané mají často sklon dělat věci napůl, z čehož pak mají jen poloviční úspěch, a vypadá to, jako by ve snaze sedět na dvou židlích spadli mezi ně. Zdá se, že to učinili i ve finanční krizi před deseti lety a že se chystají to učinit teď znovu. Stále se opakující srovnávání pandemie s válkou je značně obehrané, ale co se týče financí, pak v obou případech má prohra mnohem horší důsledky (i ekonomické) než jakékoli zadlužení. Tudíž státy se nesmějí bát zadlužit, má-li to smysl.

Krize ukazuje nesmyslnost mnoha evropských pravidel i národních "dluhových brzd"– kdykoli nastane problém, jdou stranou. Dluhové brzdy jsou totiž nastaveny tak, aby sloužily jako odstrašující bubák. Dokud hrozí jen z dálky, umravňují populismus vlád, což je asi dobře. Pokud by na ně došlo, fungují vždy nerozumně, protože vedou k přiškrcení finančních prostředků, když je nutné je uvolnit, zatímco v dobrých dobách zbytečnému rozhazování nebrání.

Proto je nelze brát vážně, slouží jen k odstrašení, ale v praxi budou jen papírovými tygry. (To se netýká maastrichtských kritérií, která mají sloužit k rozhodnutí o přijetí do eurozóny, a tam slouží dobře, pokud se uplatňují.) Je ostuda, že demokracie dospívají k závěru, že je nutné hospodaření demokraticky zvolených vládců takovými šidítky kontrolovat. Když už to děláme, měli bychom hledat způsob, jak nutit vlády, aby vyrovnávaly dluhy, když je konjunktura a mají na to, nikoli vymýšlet dluhové brzdy. Zatím buďme rádi, že se dluhové brzdy budou obcházet.

Viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka/debata-jana-machacka-staty-se-nesmeji-bat-zadluzit-ma-li-to-smysl.A210225_192222_machackova-debata_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)