VIZE/315: Ještě k diskusi o penzích

Z úvodu článku, který s kolegou připravujeme pro konferenci v zahraničí: 

Diskuse zaměřené na téma stability a reformy penzijního systému vedené v laické, politické i odborné rovině se vyskytují ve všech zemích, které dosáhly určité úrovně sociální infrastruktury. V České republice, a nejinak je tomu i v okolních zemích, vypuknou, jak ukazuje zkušenost řady let, na základě různých podnětů nejméně třikrát do roka. To svědčí o společenské významnosti, sociální citlivosti, složitosti a mnohostranných společenských souvislostech této problematiky.

V našem přístupu, který má širší aplikace než je řešení problematiky reformy penzijního systému, vycházíme z toho, že celá naše globální společnost prochází zásadní změnou, která je srovnatelná s průmyslovou revolucí, z historického hlediska se však jedná o změnu mnohem výraznější, která je určitým předělem historického vývoje. Podstatou této změny je to, že dominantním sektorem se stává sektor produktivních služeb, produktivních v tom smyslu, že tyto služby bezprostředně přispívají k nabývání a uchování lidského kapitálu. Tím se stávají nejvýznamnějším faktorem růstu ekonomiky a determinují jeho kvantitativní i kvalitativní charakteristiky. Většiny problémů, s nimiž se naše globální civilizace potýká, pak více či méně bezprostředně souvisí s tím, že se nedaří překonat tendence setrvačného vývoje a realizovat komplexní reformy, které by přeorientovaly ekonomiku na využívání produktivních služeb. Jednou z klíčových součástí těchto reforem je právě reforma penzijního systémů v souvislosti s reformami dalších systémů sociálního pojištění a sociálního investování (financování vzdělání, financování péče o zdraví, financování rodinné politiky, bydlení apod.).

Odvětví produktivních služeb umožňuje:

- Rychlejší profesní vzestup.

- Dosažení vyššího stupně profesního uplatnění.

- Prodloužení zenitu i horizontu profesního uplatnění.

V oblasti prodloužení horizontu produktivního uplatnění se skrývají značné rezervy ekonomického růstu. Zejména v těch oblastech, ve kterých existuje mezi zaměstnaností a zaměstnatelností osob různých generací komplementární vztah, jako je tomu například v tvůrčích týmech v nejrůznějších profesích spojený s uplatňování vědeckého a technického pokroku.

Ukážeme, že klíčem k reformě systému penzijního pojištění je odpověď na otázku, proti jakému riziku tento systém pojišťuje a co je pojistnou událostí v tomto systému. Právě v souvislosti s touto otázkou platí to, na co upozorňoval velký německý myslitel Goethe, když říkal, že ten, kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče. V zemích, kde existují legislativně upravené penzijní systémy, jako je tomu např. v České republice, zpravidla již samotná právní úprava pojmu "penzijní pojištění" orientuje nesprávným směrem a promítá se do řady konstrukčních chyb penzijního systému. Podobně je tomu i v okolních zemích (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko).

V návaznosti na identifikování nedostatků stávajícího penzijního systému navrhneme obecně využitelný (tedy nejen v podmínkách České republiky) způsob, jak penzijní systém postupně a na dobrovolném základě reformovat tak, aby byla zabezpečena jeho trvalá udržitelnost, posílena jeho motivační i solidární funkce. K tomu nám bude sloužit model plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby průběžného systému penzijního pojištění. Jedná se o náš původní model. Alternativy této nadstavby s různými parametry lze testovat v návaznosti na jakýkoli výchozí veřejný penzijní systém, tj. námi navrhovaný model lze použít ve kterékoli zemi, ve které existuje penzijní systém. Pokud vhodně nadefinujeme parametry předčasného odchodu do důchodu, lze na základě zavedení a postupného rozšiřování postgraduální nadstavby postupně a bez rizika transformovat celý penzijní systém do podoby plně zásluhového a plně uzavřeného systému s jednotnou základní sociální dávkou. Model, který budeme prezentovat, lze využít i k testování nejrůznějších variant parametrických změn penzijního systému, na základě toho pak formulovat řadu praktických závěrů. Z hlediska praktické realizace reformy penzijního systému lze předpokládat, že fáze testování modelu může probíhat delší dobu, a to zejména proto, aby se minimalizovala různá rizika a současně dosáhlo potřebného společenského konsensu.

Návazně pak ukážeme předpoklady a širší souvislosti reformy penzijního systému. Zaměříme se přitom zejména na různé scénáře čerpání prostředků z postgraduální nadstavby systému penzijního pojištění.

Právě k této otázce bude jednání volně přístupného pravidelného Teoretického semináře, na který tímto zvu zájemce:

Místo a čas konání: Středu 10. září v 17.30 v učebně 230 E v budově VŠFS

(Estonská 500, vchod z ulice Kodaňské, zastávka tramvaje Ruská).

Referující: Jan Mertl, Jiří Mihola, Lenka Říhová, Radim Valenčík

Podrobněji o Teoretickém semináři zde:

https://radimvalencik.pise.cz/6152-zacina-15-rocnik-teoretickeho-seminare-na-vsfs.html

(Pokračování)