VIZE/274: Investování do schopností a do pozice/19

V devatenáctém pokračování si ukážeme, jak aparát, který jsme vyvinuli, lze využít k provedení úvah zaměřených přímo na realitu současného dění u nás i ve světě. Obrázek (23), který jsme uvedli v minulém pokračování, ukazuje důsledky investování do pozice a odporu proti tomuto investování.

Obrázek 23:

Investování do pozice posouvá rozdělení výplat z bodu K do bodu P, což je spojeno se ztrátou efektivnosti systému, odpor proti investování do pozice posouvá rozdělní výplat z bodu P do bodu P´, což je způsobeno s další ztrátou efektivnosti systému.

Zvláštní pozornost si zaslouží i posun z bodu K do bodu K´, tj. odpor proti investování do pozice i v případě, kdy se druhý hráč rozhodl hrát kooperativní hru. Tj. jedná se o odpor proti domnělému investování do pozice, jehož důsledkem je též výrazná ztráta efektivnosti.

Z hlediska současné situace tento případ lze interpretovat jako vžitý odpor vůči jakýmkoli reformám. Tento odpor má pochopitelné příčiny ve stereotypu příslušníků těch generací, které mají zkušenost se zneužitím reforem. K tomuto zneužití začalo u nás docházet již koncem 90. let a postupně se reformy staly synonymem "úsporných opatření", resp. škrtů postihujících zejména méně majetné, které se skutečnými reformami neměly nic společného. Připomeňme si, že každá skutečná reforma musí především rozšířit okruh investičních příležitostí spojených s investováním do schopností, které mohou využít i (a především) méně majetní:

- A to případně i formou investic z veřejných zdrojů, které indukují další investice do schopností ze soukromých zdrojů.

- Následně pak formou vytváření podmínek pro kontrakty, které umožní indukované investiční příležitosti využít.

Tyto reformy si pochopitelně vyžadují, aby ve společnosti převládla kooperativní strategie.

Averze veřejnosti vůči jakýmkoli reformám (která se projevila poměrně intenzívně a která byla živena i částí politické reprezentace s cílem větších volebních zisků) se bohužel do společnosti vrátila v podobě posílení tendence k investování do pozice, které je hlavní příčinou a reálným ekonomickým základem tzv. "rozdělování společnosti".

Nicméně existují a budou sílet i u nás motivy ke kooperativnímu chování dostatečně vlivné koalice. Je to dáno efektem velmi výrazné ztráty efektivnosti v důsledku již zmíněného investování do pozice a odporu proti tomuto investování. K této situaci došlo v nejvlivnějších zemích západní části EU a jednání z pozice síly se přesunulo i na vztahy mezi zeměmi, kdy se silnější snaží a budou stále více snažit řešit své problémy na úkor slabších.

Situaci komplikuje a činí méně přehlednou i to, že globální selhání elit má za následek přerývání podstaty domácích problémů v jednotlivých zemích deviantním globálním chováním mocností ovládaných zdegenerovanými elitami:

- Překrývání domácích problémů uvolněním a podporou nekontrolovatelných migračních toků.

- Vyvoláváním a vyhrocováním konfliktů ve světě a jejich postupné přenášení k hranicím EU až k vyvolání fatálního konfliktu zemí EU s Ruskem.

Poznámka: Psychologické, gerontologické, herní, politologické a další aspekty selhání, resp. degenerace elit přesahují metodologické rámce analýzy, kterou provádíme, a vyvíjení prostředků této analýzy; zájemce o podrobnější zpracování tohoto tématu odkazuji na:

https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

Důsledky chování zdegenerovaných elit (slouhů a slouhů slouhů jádra současné globální moci) budou mít za následek velmi výrazné zesílení tendencí k emancipaci zemí středounijního prostoru. A právě tato tendence povede k hledání koncepčního řešení, které umožní rozšíření a posílení sil zaměřených na kooperativní přístup k řešení současných problémů.

Jakkoli je společenská realita, jak jsme již uvedli, překrývána řadou dalších faktorů, koncept, který vyvíjíme, umožní lépe zviditelnit podstatu dění, které nás čeká.

(Pokračování dalším článkem této série)