VIZE/269: Investování do schopností a do pozice/14

Po určité odbočce, kterou jsme udělali v 11. až 13. pokračování, se ve čtrnáctém pokračování vrátíme k hlavnímu cíli, o který nám jde: Vyvinout aparát, který nám umožní popsat komplex her hraných v souvislosti s fenoménem, který nazýváme investování do pozice (případně investování do společenské pozice či poziční investování) a který považujeme za protiklad investování do schopností (do rozvoje, uchování a uplatnění schopností).

Investování do pozice, které má mnoho podob, ale společnou podstatu a obdobné důsledky, je založeno na využití majetkové výhody a její přeměně ve zvýšení budoucího příjmu jedním subjektem (jedněmi subjekty) na úkor jiného subjektu (jiných subjektů), a to na základě omezení možnosti využívat investiční příležitosti, kterými disponuje ten subjekt (disponují ty subjekty), který se stal (které se staly) obětí investování do pozice.

Mezi konkrétní podoby investování do pozice patří:

- Okázalá a prestižní spotřeba, kterou se majetkově silnější vrstvy oddělují od majetkově slabších; ta může mít např. formu vzniku rezidenčních čtvrtí, exkluzivních klubů apod.

- Přerůstání ekonomické diferenciace do podoby sociální diskriminace až segregace.

- Selhávání státu, pokud jde o rovný přístup při uplatňování zákonů, přístupu k informacím, zajištění bezpečnosti apod.

(První práce, která odhalila ekonomickou povahu investování do pozice, byla "Teorie zahálčivé třídy" T. Veblena již v roce 1912, velmi dobře již na začátku 90. let jeho různé současné podoby popsal R. Reich ve svém "Díle národů" v roce 1991, český překlad je z roku 1995.)

Podle mého nejhlubšího přesvědčení je analýza pojmu investování do pozice cestou k pochopení toho, co se některým v některých případech jeví jako "vykořisťování" či co považují za vykořisťování, což je ovšem pojem nepřesný a zavádějící.

K průhlednému, jasnému a srozumitelnému vyjádření podstaty investování do pozice patrně zbývá ještě ujít dost velký kus cesty. Pokusím se udělat několik dalších krůčků.

Funkce pozičního investování:

Pro jednoduchost budeme prozatím uvažovat případ dvou ekonomických subjektů.

Aby mohlo dojít k pozičnímu investování, musí mít jeden ze subjektů určitou výhodu oproti druhému, tj. musí mít schopnost použít své investiční prostředky k tomu, aby bylo omezeno použití investičních příležitostí druhým subjektem. To lze chápat jako určitou funkci, kdy každému množství investičních prostředků jednoho (např. prvního subjektu) přiřadíme určité množství investičních prostředků druhého subjektu, které je nutné k tomu, aby tento druhý subjekt mohl získat investováním do pozice výhodu, resp. zvýšit si tímto způsobem svůj příjem, zatímco prvnímu subjektu se v důsledku toho příjem sníží (a to zpravidla o více, než kolik druhý subjekt získá navíc, což souvisí s negativními dopady pozičního investování na efektivnost ekonomického systému).

Z hlediska obrázků, které již máme k dispozici, je rozumné funkci pozičního investování (označíme ji F_P) interpretovat z hlediska budoucího příjmu jednoho a druhého subjektu (tj. Y´¹ a Y´²), abychom ji mohli dát do souvislosti s tím, jakého budoucího příjmu subjekty mohou dosáhnout dle analýzy vyjádřené např. v obrázku 10.

Funkce investování do pozice pak bude mít tento tvar:

Y´² = F_P(Y´¹)

Přiřazuje každému příjmu prvního subjektu minimální velikost příjmu druhého subjektu, která je nezbytná k tomu, aby si schopnost investování do pozice udržel, resp. aby mohl v dalším kole opět investovat do pozice. V případě, že by měl budoucí příjem nižší, pak by tuto možnost ztrácel.

Poznámky:

- V tomto vymezení je skryt předpoklad, že přechod od možnosti investovat do pozice k nemožnosti investovat do pozice je "ostrý", z hlediska grafického zobrazení je vymezen určitou křivkou. V realitě je tento přechod spíše postupný a to jak z hlediska velikosti efektu investování do pozice, tak i z hlediska pravděpodobnosti tohoto efektu. Zjednodušení, které tímto činíme v této fázi zkoumání dané problematiky, lze považovat za adekvátní.

- Relativně samostatnou otázkou je, zda ztráta schopnosti jednoho z ekonomických subjektů investovat do pozice automaticky znamená to, že tuto schopnost získává druhý ekonomický subjekt, či zda existují dvě na sobě relativně nezávislé funkce pozičního investování pro každý subjekt. Ponecháme ji prozatím za otevřenou.

Jeden z možných průběhů funkce pozičního investování ukážeme pro ilustraci na dalším obrázku (19), který bezprostředně navazuje na obrázek 10, pouze jej doplňuje o křivku pozičního investování.

Obrázek 19:

Tím se otevírá velmi zajímavá vztahu mezi průběhem funkce pozičního investování a těmi veličinami, které jsme v předcházejících pokračováních analyzovali. Té se budeme věnovat v dalším pokračování.

(Pokračování dalším článkem této série)