V rámci seriálu o vizi uveřejňuji článek Karla Hušnera, který je dobrým podnětem k zamyšlení:
Kéž by to bylo tak jednoduché, aneb několik myšlenek a úvah k problematice levicového programu a k toleranci netoleranci Babišovy vlády.
Pokud má člověk, resp. skupina lidí, strana, resp. jakákoliv společenská formace stanovené nějaké cíle, je zcela logické, že si musí vypracovat časový a etapový program, jak těchto cílů dosáhnout. Bez toho to opravdu nejde. Až potud jsme ve shodě. Je-li taková společenská formace ve svých cílech jednotná, může a musí její vedení takový program nejen vypracovat, ale i zveřejnit, aby se členové takové organizace mohli vždy orientovat, "kde se z hlediska stanovených cílů nacházejí". "TO" ale není náš případ!! Jedině, že bychom považovali za možné transformovat kapitalismus "k obrazu svému", což je protimluv!! Přeci víme, že řadu sociálních vymožeností (v době existence dvou ideologických soustav) realizovali v kapitalistických státech pouze (!!) proto, aby pacifikovali tlaky zaměstnaneckých odborů, které poukazovali na tyto vymoženosti v soc. táboře. To přeci nebyla žádná libovůle, ale chladný pragmatismus. Program, to je vlastně souhrn strategických a z toho plynoucích taktických kroků, vedoucích k dosažení stanovených cílů. Nedokážu si představit, že by nějaký generál před bojem, jehož cílem je vyhrát, zveřejnil kroky, tedy program útoku. Pravice k levici nikdy nebude tolerantní (a naopak), nikdy nemá stejné cíle. Jediné, co jedna či druhá strana převezme "od té druhé" jsou "úspěšné metody a kroky", ale k dosažení "svých" cílů. Budu-li znát program (tedy strategii a taktiku) protivníka, vždy jsem schopen včas reagovat a eliminovat (blokovat) cesty k dosažení protivníkových cílů. Takže ano! Program nutný je, ale musí být směrem k veřejnosti velmi a široce obecný. Přesný a kontrolovatelný musí být a zůstat důvěrný, jinak je odsouzen k prohře, neboť obecně platí, že budeme-li ustupovat (budeme tolerantní) k někomu, kdo není tolerantní ani náhodou, budeme si nakonec muset přiznat porážku, a to už při zahájení střetu. Proto si nemyslím, že stanovené cíle a priority levice (alespoň KSČM) jsou "málo". Pokud si k tomu ten program (strategii a taktiku včetně časových sousledností) vedení těchto stran pro sebe vypracuje!!
Opět musím konstatovat, že také "nejsem na větvi" z této vlády. Současně si však musím přiznat, že "za daných historických podmínek" nevidím lepší řešení, resp. si myslím, že z pohledu potřeb a cílů levice, lepší vláda, a to ani "opětovnými volbami" v žádném případě nevznikne!!
Zdůvodnění:
a) V předloženém vládním programu je obsaženo hodně levicových cílů a témat. Samozřejmě, že může kdokoliv namítnout, že to ještě neznamená, že budou skutečně realizována. Na to ale odpovídám: Pokud by šla do vlády s ANO ODS, jak po tom Babiš původně toužil, tak by tam tato témata a cíle nebyla buď vůbec, nebo jen okrajově. Pro levici, která v posledních parlamentních volbách utrpěla, díky své liknavosti a rozplizlosti v prosazování svých cílů, porážku, je relativním štěstím, že Babiš chce vládnout a "udělá pro to vše", tedy i (ač kapitalista "par excellence") do programu zahrne řadu levicových témat a cílů. A lze očekávat s vysokou pravděpodobností, že mnohé z nich (zvláště, nebudou-li moc vadit jeho "imperiu") určitě zrealizuje, aby byl zvolen i za cca 3 roky znovu.
b) Dle všech dostupných informací a průzkumů (ať již jsou méně či více "cinklé") by v opakovaných volbách Babiš vyhrál opět, přičemž na druhém místě by se asi umístila ODS a pak asi Piráti. A dost možná, že by se levice jen horko těžko "přehoupla" přes 5 %, takže by s ní nikdo nepočítal, resp. tu možnost něco "výkonnou silou" ovlivňovat, co má nyní, by určitě neměla. Pro "znovuzrození" levice je proto nutné, aby byla vidět, aby byly vidět za ní výsledky. A je zcela jedno, zda si mnohé z toho "přivlastní" i ANO, resp. Babiš. Účel světí prostředky. A nám jde snad o cíle, nikoliv o osobní moc (jak to stále předvádí ČSSD).
Závěr:
S tím, co jsem napsal, lze samozřejmě nesouhlasit. Na výsledku to ale nic nezmění. Dovolím si proto závěrem půjčit jednu citaci (lituji, že nemohu už říci od koho ta logická úvaha je, já se s ní ale na základě osobních zkušeností zcela ztotožňuji): "Historie naší civilizace je bohatý poklad moudrostí, které se následujícím generacím vytrácejí z povědomí. Jsou to moudrosti, které si běhu času často protiřečí, ale to proto, že dávají smysl každá v jiných kontextech." A ten kontext musíme (nebo bychom měli) brát v úvahu i při posuzování obou zmíněných témat.
K tomu několik poznámek ode mě:
1. Nejsme v situaci generála před bojem, který má k dispozici vojskou placených žoldáků či přesvědčených dobrovolníků. Jsme – když už použijeme tu analogii – v situaci shromžďování vojska dobrovolníků, které získáme jen a jen tehdy, když jim srozumitelně vysvětlíme, jaký máme program, tj. za co a proč mají bojujovat. Bez toho, abychom řekli, co je příčinou problémů a jak je řešit, budeme bez vojska.///Mj. právě proto, že prgramové strany takový program nemají, tak "tají" či "vypařují se".
2. Strašit koalicí Babiš-ODS je tak trochu mimo mísu. A Piráti do podobného spolku už vůbec nepůjdou. Veřejné mínění poměrně rychle vyzrává a nové volby by přinesly hodně velké změny.
(Pokračování)