Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
VIZE/232: Penze - teorie a praxe/3
Blíží se úterý 19. června, kdy DISKUZNĺ KLUB nezávislé platformy od 17 do 20 hodin v restauraci hotelu "Mars " (Praha 10-Vršovice, Kubánské náměstí 1333/6) naváže na diskusi "Nacházíme se na rozcestí! Co dál...?". Poctivě se na tuto akci připravuji a ve svém vystoupení bych se chtgěl zaměřit na roli vědy při aktivním působení na podporu vývoje veřejného vědomí a sebevědomí. Není to téma "líbivé", ale podle mě zásadní.
Význam a možnosti vědy o společnosti při překonání problému programové prázdnoty, která postihla politické subjekty a uvrhla je do ktize, budu ilustrovat na příkladu systému penzijního pojištění. Je to nekonečný příběh s otevřeným koncem, velmi vhodný pro pochopení role dobré teorie.
Význam vědy ve společenské praxi na příkladu sporů o penzijní reformu – 3. část
Matematický model plně uzavřené a plně zásluhové postgraduální nadstavby průběžného systému penzijního pojištění
Vytvořili jsme a postupně zdokonalovali proto model, který je určitou nadstavbou nad stávajícím systémem průběžného penzijního pojištění v ČR. Nazvali jsme jej plně zásluhová a plně uzavřená postgraduální nadstavba systému průběžného penzijního pojištění. Pracuje s následujícími předpoklady:
1. Funguje systém průběžného penzijního pojištění v současné podobě. (Případné parametrické změny stávajícího systému nemají zásadní vliv.)
2. Doba odchodu do důchodu je stanovena na 65 let. (Případné změny lze snadno do modelu promítnout.)
0pt;line-height:107%;font-family:"Times New Roman",serif">3. To, co člověk do systému odvedl, dostává zpět dle pojistné matematiky, resp. aktualizované doby očekávaného dožití. (Uvažuje se s určitým mírným zdaněním výplat ze systému určené k jeho správě, jeho stabilizaci a určité míře příjmové solidarity, testovány jsou různé alternativy.)
4. Jako variantu lze uvažovat případ, kdy aktuálně (v daném měsíci) jsou rozděleny ty a jen ty prostředky, které do systému přišly. (To by redukovalo náklady na správu systému, odstranilo potřebu valorizace, měnila by se však výše výplat v důsledku řady vnějších vlivů.)
Systém lze chápat i tak, že člověk do své doživotní renty investuje jak aktuální důchod (který v případě, že si uchovává schopnost dostatečné výdělečné činnosti, nepotřebuje čerpat) a současně i příslušný odvod z příjmu jako osoba výdělečně činná. S každým měsícem se jeho doživotní renta zvyšuje v důsledku souběhu dvou faktorů:
- Jednak toho, že do systému odvedl větší množství prostředků.
- Jednak proto, že se zkracuje doba jeho očekávaného dožití. (Zde je potřeba dodat, že se s každým dalším měsícem doba jeho očekávané dožití zkracuje procentuálně více a více, tudíž zvyšování doživotní renty má poměrně výraznou progresi.)
Dosažené poznatky a výsledky
Testování modelu přináší velmi zajímavé poznatky, z nichž některé byly publikovány. Poprvébyl představen odborné veřejnosti na konferenci Odborné komise pro důchodovou reformu v roce 2016: MERTL, Jan, Jiří MIHOLA, Radim VALENČĺK a Petr WAWROSZ: Postgraduální nadstavba současného systému penzijního pojištění, Sborník z pracovní konference Odborné komise pro důchodovou reformu, s. 19-31, 2016. Vzbudil značnou pozornost, ale do závěrečné zprávy komise se tehdy ještě poznatky s ním spojené nedostaly, protože návrh byl považován za příliš "exotický".
V nejucelenější podobě a v příslušném kontextu role produktivních služeb byl uveřejněn v několika monografiích. Poprvé už v roce 2014, viz: Radim VALENČĺK a kol.: Penzijní systém – zprostředkované uplatnění přenesené ceny,PERSPEKTIVY A FINANCOVÁNĺ ODVĚTVĺ PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB, s. 26-35, VŠFS, 2014, online https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2014_perspektivy.pdf
Návazně a nejúplněji pak viz: Radim VALENČĺK a kol.: Čím začít, proč a nyní: Plně zásluhová a plně uzavřená postgraduální nadstavba penzijního systému, Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem, s. 218-229, VŠFS, 2017, online https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/ekonomicky_zaklad_odvetvi_produktivnich_.pdf
Nejvýznamnější ocenění se výsledkům bádání v dané oblasti dostalo na konferenci International Scientific Conference of Business Economics, Management and Marketing (ISCOBEMM 2017), kde byl příspěvek na dané téma oceněn jako nejlepší příspěvek konference, viz: MERTL, Jan a Radim VALENČĺK: Improving sustainability of human resources through pension system extension, Proceedings of the International Scientific Conference of Business Economics, Management and Marketing ISCOBEMM 2017, od s. 180-191, 11 s. MU 2017, online https://munispace.muni.cz/index.php/munispace/catalog/view/940/2942/665-2
Za zmínku stojí i úspěšná reprezentace systému na konferenci v Lodži, viz: MERTL, Jan, Jiří MIHOLA, Radim VALENČĺK a Jan BOSÁK: Postgraduate pension system´s extension: support tool for active ageing, PenCon proceedings 2018, od s. 63-75, Lodž University of Technology 2018.
Z politických stran projevili zájem o danou problematiku z hlediska svého programu Piráti, kteří pozvali člena našeho týmu na programovou konferenci, resp. k projednání příslušného bodu, a návazně pak si vyžádali diskusi na dané téma. Návazně publikovali obsáhlý rozhovor na dané téma pod názvem "PPU: Důchody v době inovačních vln":
https://www.piratskelisty.cz/clanek-1913-ppu-duchody-v-dobe-inovacnich-vln
Přínosnost akce patrně podtrhuje i tato "kvalifikovaná" reakce:
Během diskusí se ukázalo, že je nutné modelovat nikoli jen vklady do systému, ale i výplaty, tj. kdy, jak a na co může či bude člověk prostředky využívat. To je problematika, která si vyžaduje mnohem více obsahovou (reálnou) interpretaci, než otázka vkladů. Při jejím řešení se ukázala vhodnost zabývat se danou problematikou nejdříve v konkrétně interpretovatelné poloze a pak teprve přejít k obecné teorii.
(Pokračování)