Ekonomie produktivní spotřeby 7. část
Na tuto sérii v rámci seriálu o vizi jsem se zvlášť těšil. Bohužel jsem s jejím zveřejňováním musel trochu počkat, protože došlo k největšímu ohrožení přežití naší civilizace, lumpárně, která v historii nemá obdoby. Nebylo možné stát mimo. Ale i v tuto dobu jsem si vyšetřil čas a postupně připravil následující text, který z pozice velmi obecné teorie ukazuje, jak přistoupit k řešení současných problémů. Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazývám ekonomií produktivní spotřeby.
Rozšíření pojetí efektivnosti
Standardní pojetí efektivnosti rozlišuje mezi hospodárností (poměr mezi náklady a produkcí) a účelnosti (vztah mezi produkcí a užitkem spotřebitelů), resp. efektivnost lze zvyšovat dvojím způsobem:
- snížit náklady, např. inovacemi přinášejícími úsporu;
- zvýšit výnosy, např. inovacemi přinášejícími zvýšení užitku, tj. ochoty spotřebitele zaplati za daný statek více.
Tento neoklasický koncept převzalo i pojetí efektivnosti v podmínkách socialistické ekonomiky, o které se podstatným způsobem zasloužil M. Toms. O tom, že ekonomie produktivní spotřeby je překonáním i této modifikace neoklasické ekonomie svědčí následující článek staršího data (Valenčík, 1986):
Obrázek 1: Článek k rozšířenému pojetí efektivnosti v Politické ekonomii
Zdroj: Vlastní zpracování
(Pokračování)