Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
VIZE/171: Ekonomie produktivn spotřeby/5
Ekonomie produktivní spotřeby 5. část
Na tuto sérii v rámci seriálu o vizi jsem se zvlášť těšil. Bohužel jsem s jejím zveřejňováním musel trochu počkat, protože došlo k největšímu ohrožení přežití naší civilizace, lumpárně, která v historii nemá obdoby. Nebylo možné stát mimo. Ale i v tuto dobu jsem si vyšetřil čas a postupně připravil následující text, který z pozice velmi obecné teorie ukazuje, jak přistoupit k řešení současných problémů. Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazývám ekonomií produktivní spotřeby.
Model kapitálového trhu
Již dříve byl navržen tento model kapitálového trhu, na kterém se střetá nabídka investičních prostředků s poptávkou po investičních příležitostech a současně s tím i nabídka investičních příležitostí a poptávkou po investičních prostředcích:
Graf 2: Základní model kapitálového trhu
V tomto grafu:
Y
0pt;font-family:"Times New Roman",serif;mso-bidi-font-style:
italic">= současný příjem.
MY´ = budoucí příjem vyjádřený v mezních veličinách.
Y1 = rozpočtové omezení prvního subjektu.
Y2 = rozpočtové omezení druhého subjektu.
D1 = mezní výnos z realizace investičních příležitostí prvního subjektu
S2 = mezní výnos z realizace investičních příležitostí druhého subjektu
i = míra výnosu z vlastních investičních prostředků poskytnutých k realizaci cizích investičních příležitostí (úroková míra)
Trojúhelník ABE představuje paretovské zlepšení prvního subjektu.
Trojúhelník BCE představuje paretovské zlepšení druhého subjektu.
Průběh křivek D1a S2 je dán tím, jakými investičním příležitostmi disponuje jeden a druhýsubjekt.
O tom, kdo bude dlužníkem a kdo bude věřitelem, rozhoduje kolika investičními prostředky a kolika investičními příležitostmi jednotlivé osoby disponují. Na grafu 2 disponuje první subjekt (s křivkou D1) po vyčerpání svých investičních prostředků výnosnějšími investičními příležitostmi, než jaké má druhý subjekt po vyčerpání svých investičních příležitostí. Bude tedy dlužníkem – k tomu, aby mohl zrealizovat výnosné investiční příležitosti, kterými disponuje, musí si půjčit investiční prostředky dané současným příjmem. Druhá osoba bude ze stejných důvodů věřitelem, část investičních prostředků může půjčit. Na grafu 2 jsme proto:
- první osobě vědomě přiřadili křivku D1, protože poptává investiční prostředky.
- druhé osobě vědomě přiřadili křivku S2, protože nabízí investiční prostředky.
V tomto modelu, který má velmi dobré využití pro objasnění řady důležitých otázek. Například možno příjmové a majetkové konvergence v podmínkách působení kapitálového trhu.
K tomu použijeme zjednodušený graf odvozený od předcházejícího grafu 2.
Vlevo je příjem dlužníka, vpravo příjem věřitele.
Příjem každého se sestává z příjmu z vlastnictví investičních prostředků (světlejší část ohraničené plochy) a z příjmu z vlastnictví investičních příležitostí (tmavší část nahoře).
V uvedeném grafu předpokládáme, že oba subjekty mají stejné investiční příležitosti, ale druhý subjekt (věřitel) má třikrát větší množství investičních příležitostí.
V daném případě se působením kapitálového trhu původní poměr současného příjmu 1:3 (který odpovídal poměru vlastnictví, kterým subjekty disponovaly) změnil v poměr 3:5. Oba subjekty si polepšily v maximálně možné míře, ale procentuální rozdíl jejich majetků se zmenšil. V tomto případě opakované působení kapitálového trhu vede k poměrnému snižování majetkových rozdílů.
Otázka tedy zní tako: Jak je možné, že reálně působící kapitálový trh majetkové rozdíly subjektů působících na kapitálovém trhu zvyšuje, jaký faktor zde působí?
Na ni pak navazuje otázka: Bylo by možné zdokonalováním kapitálového trhu, případně odstraněním jeho dysfunkcí, umožnit, aby působil ve směru růstu role vlastnictví investičních příležitostí spojených s možnostmi nabývání a využití lidského kapitálu zúčastněných subjektů?
(Pokračování)