Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
VIZE/088: Penze a motivovaná péče o zdraví/1
V návaznosti na příspěvek klasika penzijního systému v ČR profesora Jaroslava Vostatka zařazuji krátkou sérii, která ukazuje konkrétní možnosti reformy penzijního systému ve vazbě na problematiku motivované péče o zdraví:
Model výplat v postgraduální nadstavbě průběžného systému penzijního pojištění – 1. část
Hlavním cílem této série je ukázat, že postgraduální nadstavba průběžného systému penzijního pojištění vytváří dostatečnou ekonomickou základnu pro financování řady produktivních služeb souvisejících s nabýváním a uchování lidského kapitálu, ale také s rozšířením volného času.
V souladu s předchozí prezentací modelu uveřejňujeme tabulku, která ukazuje dynamiku nárůstu měsíčních výplat. V daném případě za následujících předpokladů:
* Hrubý plat je 40 tisíc Kč a po celou dobu se příslušné osobě nemění. (V námi sledovaných kategoriích zaměstnanců lze počítat s platem vyšším.)
0pt;font-family:"Times New Roman",serif">* Odvod ze mzdy na penzijní pojištění je 20 %. (V realitě je rovněž procentuálně poněkud vyšší.)
* Dobu dožití bereme jako průměr mužů a žen. (Vzhledem k tomu, že se doba dožití postupně zvyšuje, bude nutné výpočet výplat aktualizovat; jak ukazují výpočty, stačí jednou za pět let, protože prodloužení doby dožití není výrazné.)
* Příslušná osoba má nárok na důchod v průběžném systému ve výši 15 tisíc korun. (I v tomto případě lze předpokládat, že ve sledované kategorii by výše důchodu v základním penzijním systému byla vyšší.)
* Příslušná osoba po dobu plného navyšování svých výplat žádné výplaty nepobírá. (Jinými slovy investuje do systému nejen aktuální odvod ze mzdy, ale i měsíční výplat důchodu, v našem případě ve výši 15 tisíc korun, a po každém roce i navýšení výplaty v rámci postgraduálního systému.)
* Neuvažujeme vliv inflace ani zhodnocování prostředků.
Zde je příslušná tabulka:
Uvádíme v ní i případ, kdy je důchod v postgraduálním systému zdaněn 15 %. (Poslední sloupec.)
Totéž lze graficky znázornit následujícím způsobem:
Příslušná funkce výplat roste strměji než exponenciální funkce, a to ze dvou důvodů:
1. S pozdějším odchodem do důchodu se zkracuje doba dožití, tj. zmenšuje množství výplat.
2. Do systému jsou každoročně započítávány odložené výplaty z postgraduální nadstavby.
Z tabulky je zřejmé, že po necelých 10 létech začíná nárok na výplaty z postgraduálního systému velmi rychle narůstat. Je to dáno výše zmíněnými dvěma faktory.
V tuto chvíli je vhodné uvést, na co mohou výplaty z postgraduálního systému sloužit. Je to důležité pro pochopení podstaty dané problematiky. Uvedeme v pořadí nikoli od nejpodstatnějšího (i když v různých životních situacích se tím podstatným může stát cokoli z následujícího):
Za prvé: Obstarávací a v pozdějším věku i pečovatelské služby, která mohou příslušné produktivně činné osobě uvolnit čas pro výkon příslušných profesních aktivit. V dnešní době málo rozvinutý sektor, což ovšem v případě mnoha starších odborníků, kterými disponuje naše společnost, znamená vyložené plýtvání zdroji.
Za druhé: Vzdělávací aktivity v rámci celoživotního vzdělání. V současné době neexistuje dostatečně propracovaný systém profesního "upgrade", který by byl funkční. Je to příležitost pro univerzity, jak rozšířit oblast svého působení v době, kdy možnosti zvyšování příjmů formou navyšování studentů jsou v podstatě již vyčerpány a kdy v důsledku jednostranné orientace na masovost byla navíc pro další dovzdělání absolventů vysokých škol vytvořena určitá skrytá poptávka, která se v budoucnu může projevit v různých podobách.
Za třetí: Nadstandardní formy zdravotního pojištění a s ním spojené zdravotní péče, které budou orientovány na prodloužení doby produktivního uplatnění. Z hlediska čistě finančních toků považujeme právě tuto oblast za nejdůležitější a budeme jí věnovat samostatnou pozornost.
Za čtvrté: Rozvolňování profesních aktivit za účelem prodloužení doby (byť omezeného) produktivního uplatnění. V řadě konkrétních příkladů se může jednat o mimořádně významnou oblast prostředků čerpaných z postgraduální nadstavy penzijního systému. Jedná se o prostředky určené ke kompenzaci snížení příjmu v důsledku omezení výdělečných aktivit při zachování možnosti hradit služby uvedené v předcházejících bodech. Jinými slovy, od určitého věku (což může být v různých případech různé, ale lze uvažovat období mezi 70 až 75 léty) je vhodné postupně redukovat produktivní a výdělečné aktivity tak, aby si člověk vytvořil podmínky pro uchování schopnosti týmové práce spojené s uplatněním těch znalostí a zkušeností, které v průběhu svého života získal.
(Pokračování další částí)