VIZE/086: Vostatek o penzijním systému/4

Do seriálu o hledání vize zařazuji vybrané pasáže ze zásadního příspěvku klasika českého důchodového systému profesora Jaroslava Vostatka, který dodal do sborníku na 20. ročník naší konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a k dalšímu využití (abstrakt a literaturu uveřejňuji pro lepší orientaci v první části):
REFORMA FINANCOVÁNĺ PENZĺ, ZDRAVOTNĺ PÉČE A RODINNÝCH DÁVEK JAKO INTENZIFIKAČNĺ FAKTOR EKONOMIKY – 4. část

Jaroslav Vostatek

Reforma rodinných dávek

Rodinná politika se ve vyspělých zemích opírá o základní rodinné dávky pro nezaopatřené děti, o mateřské a rodičovské dávky a o péči o děti ve věku do 6 let. Rodinnými dávkami přitom rozumíme jak univerzální a testované přídavky na děti, tak i univerzální a testované úlevy na dani z příjmů za děti. České daňové zvýhodnění na dítě a testované přídavky na děti vcelku hradí (jen) asi jednu třetinu nákladů na děti v rodinách s průměrným příjmem. Z tohoto hlediska je přiměřený a účelný jak další růst těchto dávek, tak jejich zásadní racionalizace z pohledu sociálně-liberální politiky. Obdobně je tomu i s peněžitou pomocí v mateřství a s rodičovským příspěvkem.

K 1. 1. 2019 mohou být daňové zvýhodnění na dítě a testované přídavky na děti nahrazeny univerzálními přídavky na děti, vyplácenými Finanční správou především návazně na daň z příjmů ze závislé činnosti. V základní variantě musí být přídavky vypláceny zaměstnavatelem současně se mzdou. (Stávající praxe, kdy se o testované přídavky na děti žádá kvartálně na Úřadu práce, je stigmatizující, nedůstojná.) Univerzální přídavky lze každoročně automaticky valorizovat – jejich výše může být stanovena parametricky např. takto: 8 % PM pro 1. dítě, 9 % PM pro 2. dítě a 10 % PM pro 3.

a každé další nezaopatřené dítě. Výplata přídavků na děti má být podmíněna jejich využíváním ve prospěch dětí.

Peněžitá pomoc v mateřství je u nás sice poskytována po dobu 28 týdnů, nikoliv však ve výši 100 % výdělku, jak doporučuje EU. Ještě násobně je tomu u rodičovského příspěvku, který může být vyplácen až 4 roky a jeho výše je přitom nízká. OECD tyto dávky – pro účely mezinárodního srovnání – převádí na společného jmenovatele, který je označován jako ekvivalent plné sazby (full-rate equivalent) a představuje ekvivalentní počet týdnů s dávkou vyplácenou ve výši 100 % mzdy. Podle údajů OECD za rok 2016 tento ekvivalent u nás činí 53,1 přepočtených týdnů (OECD, 2017a). Jde o chybný údaj, výpočet nebere na zřetel nezdaňování těchto dávek u nás; údaj srovnatelný s ostatními zeměmi je 65,2 přepočtených týdnů. Ani tento údaj se nehodí pro praktické úvahy, protože OECD při výpočtech používá průměrnou celostátní mzdu; průměrná či mediánová mzda žen na mateřské dovolené je významně nižší. Podle našeho propočtu ekvivalent plné sazby v roce 2016 činil asi 96 týdnů. Reforma peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku, spočívající v přechodu na výplatu rodičovského ve výši plné mzdy by vedla k zásadní racionalizaci chování rodičů. Češky jsou nevyužitým potenciálem země (Kalíšková a Münich, 2012). 

Pro rodiče dětí narozených po 31. 12. 2018 lze sloučit peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek v novou rodičovskou dávku nemocenského pojištění, která bude vyplácena např. ve výši 100 % hrubé mzdy (minimálně na úrovni 50 % PM a maximálně 200 % PM) po dobu 100 týdnů (150 týdnů v případě narození dvojčat). 10 týdnů placené rodičovské dovolené by mělo být rezervováno pro otce. Z rodičovského se bude platit reformovaná daň ze mzdy. (Dávka otcovské poporodní péče může být začleněna do ošetřovného.)

Jedním z klíčových úkolů moderní rodinné politiky je zajištění nároku na místo v mateřské školce a v jeslích od 1. roku věku dítěte. Od reformy rodinných dávek a služeb očekáváme nárůst porodnosti i významné zvýšení zaměstnanosti matek (Šatava, 2016).

Velká důchodová reforma

Malou důchodovou reformou se dnešní starobní důchody rozčlení na univerzální základní důchod ve výši 30 % PM (solidární pilíř) a na procentní výměru starobního důchodu (sociální starobní pojištění). Za účelem podstatně větší srozumitelnosti a širší využitelnosti sociálního starobního pojištění k intenzifikaci ekonomiky je účelná jeho zásadní modernizace na příspěvkově definovaný systém (NDC), v němž se zaplacené příspěvky připisují na osobní účet pojištěnce, kde jsou dále zhodnocovány podle vývoje mezd (či jiného ukazatele) – aby posléze, na žádost klienta, byly konvertovány na doživotní starobní důchod podle pojistně-matematických zásad. Na systém NDC budou současně transformovány všechny dosavadní nároky pojištěnců, se zohledněním existence univerzálního základního starobního důchodu.  Tuto velkou důchodovou reformu lze připravit do 2 let od politického rozhodnutí. Přitom bude zvážen i obecně žádoucí přechod na systém zdaňování důchodů daní z příjmů – s tím, že přiznávané i již vyplácené důchody by byly o tuto daň navýšeny.

Invalidní důchody budou nejpozději k datu velké důchodové reformy převedeny do systému nemocenského pojištění s tím, že spolu s dalšími dávkami tohoto pojištění začnou být zdaňovány. Všechny tyto nemocenské dávky budou zjednodušeny zrušením redukčních hranic a koeficientů. Mj. se přitom sjednotí konstrukce dávek nemocenského pojištění s konstrukcí náhrady mzdy při pracovní neschopnosti, poskytované zaměstnavateli v prvních 2 týdnech této neschopnosti.

Význam vdovských a vdoveckých důchodů se dlouhodobě ve světě snižuje, to platí i v podmínkách moderního sociálního pojištění – touto cestou se uvolňují prostředky na výplatu starobních důchodů. Sociálně-liberální politika uznává pouze individuální důchodové nároky a individuální účty, nikoliv společné nároky a účty manželů. Současně také umožňuje transfery mezi účty manželů, resp. obecněji dobrovolné příspěvky na účty. Při důchodové reformě se již vyplácené vdovské a vdovecké důchody měnit nebudou. U nově přiznávaných vdovských a vdoveckých důchodů lze jejich výplatu omezit na několik let či dokonce měsíců a toto řešení vysvětlovat jako překlenutí finančně náročnějšího období po smrti partnera. Řešením je také jednorázová dávka (úmrtné), nebo pokračování výplaty starobního či invalidního důchodu po smrti důchodce např. po dobu 1 či 2 čtvrtletí.

Sirotčí důchody nemusí být dávkou důchodového pojištění, lze je nahradit příplatkem k univerzálnímu přídavku na dítě. Univerzální příplatek k univerzálnímu přídavku na dítě by mohl činit např. 20 % PM (2018: 6000 Kč měsíčně), dohromady s přídavkem na dítě např. 30 % PM (9000 Kč měsíčně). V případě oboustranného sirotka by se pak jednalo o celkovou dávku ve výši 50 % PM (15 000 Kč).

(Pokračování příspěvku)