Do seriálu o hledání vize zařazuji vybrané pasáže ze zásadního příspěvku klasika českého důchodového systému profesora Jaroslava Vostatka, který dodal do sborníku na 20. ročník naší konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a k dalšímu využití (abstrakt a literaturu uveřejňuji pro lepší orientaci v první části):
REFORMA FINANCOVÁNÍ PENZÍ, ZDRAVOTNÍ PÉČE A RODINNÝCH DÁVEK JAKO INTENZIFIKAČNÍ FAKTOR EKONOMIKY – 1. část
Jaroslav Vostatek
Abstrakt
Standardní důchodová reforma vyžaduje především analýzu stávajícího důchodového systému. Teprve po jejím zpracování a obhájení má smysl navrhovat reformu a hledat pro ni politickou podporu. V posledních dvou desetiletích jsme byli svědky zásadních lobbistických tlaků a naprostého ignorování mezinárodních doporučení. Tragikomedií se stalo zavedení a zrušení "druhého" penzijního pilíře. Jakékoliv návrhy na racionalizaci penzí byly odmítnuty předsedou "Odborné komise pro důchodovou reformu" s odůvodněním, že jsou v rozporu s mandátem této komise. Racionalizace českých veřejných a soukromých penzí je nutná již proto, že stávající systémy jsou neústavní a nesrozumitelné pro klienty. Cílem tohoto příspěvku je navrhnout zásadní, a přitom maximálně jednoduchou racionalizaci systému českých penzí, vycházející z provedených analýz a beroucí na zřetel i beztak potřebné zásadní racionalizační kroky na úseku zdanění výdělků a rodinných dávek. Zaměřujeme se na vzájemná propojení financování těchto sociálních systémů. Vedlejším cílem je významná racionalizace správních agend a tím i snížení počtu státních úředníků. Cílem reforem nejsou změny v redistribuci příjmů.
Úvod
Pro efektivní důchodovou reformu je potřebná koordinace reformního úsilí ministerstev financí, práce a sociálních věcí a do jisté míry i zdravotnictví. Nelze pokračovat v dosavadní politice MPSV, která byla zaměřena na mechanické a jednostranné parametrické reformy a vedla k rozšiřování agend a zvyšování počtu státních úředníků. Návrhy na ucelenou důchodovou reformu, podložené systematickým dlouholetým výzkumem a monografií (Vostatek, 2016), jakož i přednáškami na seminářích Odborné komise pro důchodovou reformu (2014-2017), byly odmítány s odůvodněním, že nejsou v souladu s mandátem této komise. Naopak návrh diferenciace pojistného důchodového pojištění, obsažený např. v programu KDU-ČSL z roku 2011, byl prý v souladu s mandátem (Mandát, 2015). Po zkušenostech z činnosti této komise přicházíme s jistým časovým rozfázováním reforem: také proto, aby se nestalo, že několik let se bude připravovat paradigmatická důchodová reforma, významně zasahující i do pojistného důchodového pojištění a daně z příjmů, a nakonec dojde k jejímu odložení na neurčito, navíc mezitím bude reformována osobní daň z příjmů, aniž by jakkoliv byly zohledněny závěry penzijní teorie a politiky.
Tento příspěvek se orientuje na endogenní faktory reforem, spočívajícími v odstraňování neefektivnosti vnitřních, vzájemných vazeb uvedených sociálních programů. Vycházíme ze stávajícího systému přerozdělování, nesměřujeme ke zvyšování či snižování dávek – k tomu nás politici patrně ani nepotřebují. Ideální sociální systémy či modely neexistují, jsou ale reformy, které se ukázaly být přínosné k udržitelnosti a distributivní nestrannosti těchto systémů a mohou tak přispět k ekonomické dynamice země (Koutronas a Yew, 2017).
Seznam použité literatury
Holzmann, R., Palmer, E., Robalino, D. (2012), Nonfinancial Defined Contribution Pension Schemes in a Changing Pension World. Volume I: Progress, Lessons, and Implementations. Washington: The World Bank.
Kalíšková, K. a Münich, D. (2012), Češky: Nevyužitý potenciál země. Krátká studie CERGE-EI č. 3/2012. Praha: Národohospodářský ústav AVČR.
Koutronas, E. a Yew, Siew-Yong (2017), Considerations in Pension Reforms: A Review of the Challenges to Sustainability and Distributive Impartiality. Malaysian Journal of Economic Studies 54(1). https://www.researchgate.net/publication/317240824_Considerations_in_Pension_Reforms_A_Review_of_the_Challenges_to_Sustainability_and_Distributive_Impartiality
Mandát (2015): Mandát Odborné komise pro důchodovou reformu. https://www.duchodova-komise.cz/?page_id=14
OECD (2017a), Key characteristics of parental leave systems. Social Policy Division – Directorate of Employment, Labour and Social Affairs. https://www.oecd.org/els/soc/PF2_1_Parental_leave_systems.pdf
OECD (2017b), Pensions at a Glance 2017: OECD and G20 Indicators. Paris, OECD Publishing. https://dx.doi.org/10.1787/pension_glance-2017-en
Šatava, J. (2016), Daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci. Doporučení a jeho vyhodnocení. Studie 18/2016. Praha, Národohospodářský ústav AV ČR. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_18_2016_Danovy_system_a_motivace_matek_k_praci/files/downloads/IDEA_Studie_18_2016_Danovy_system_a_motivace_matek_k_praci.pdf
Ústavní soud (2010), Rozhodnutí Ústavního soudu ČR: Nález ÚS 8/07, https://www.asocr.cz/addons/files/stare/110107rozhodnuti.pdf
Vostatek, J. (2016), Penzijní teorie a politika. Praha, C. H. Beck.
(Pokračování příspěvku)