VIZE/081: Kde je "správná strana barikády"?

Následující příspěvek je fragment připravované monografie o vztahu teorie a praxe při řešení problematiky zrodu odvětví produktivních služeb jako dominantního sektoru. Pozorný čtenář v něm najde i určité aktuální momenty, tedy přesněji to, o co jde.

Z analýzy duality her typu Souboj klanů a Titanic v kontextu problematiky spojení teorie s praxí vyplývají ještě některé další zajímavé závěry:

1. Pokud mezi sebou soupeří jen klanové strategie (záchrana vlastních či vyvolání představy, že budou zachráněni jen ti, co se přidají na "správnou stranu barikády"), situace v příslušném systému, ve kterém se komplex her rozehrává a hraje, se bude zhoršovat.

2. Mimořádně významné je přijít s vědecky podloženou vizí, která splňuje následující:

- Vychází z identifikování příčiny problémů, které v systému vznikly.

- Je historickou reflexí doby, ukazuje, proč právě v dané etapě rozvoje civilizace k problém došlo, proč se začaly hromadit a proč se velké části či dokonce většině lidí zdají být neřešitelné.

- Ukazuje cestu záchrany všech (nejen velké většiny, ale všech) a neobsahuje prvek trestání snížením pravděpodobnosti záchrany těch, kteří se oproti kooperativní strategii pokoušejí prosadit nekooperativní.

Poznámka: Poslední z uvedených předpokladů druhého bodu je dáno nutností toho, aby se rozehrávání hry typu Titanik nezvrtlo ve hru Souboj klanů. Ti, kteří rozehrávají nekooperativní strategii v případě, že se hra typu Titanic stane dominantní hrou a prosadí se v ní kooperativní strategii, jsou beztak svým způsobem trestání ztrátou určitých privilegií. Důležité je vytvořit podmínky pro to, aby se u odpůrců kooperativní strategie v rozehrávané hře typu Titanic začaly rozehrávat hry na reformu směrem k akceptování kooperativní strategie.

3. Jedním z klíčových momentů rozehrání hry typu Titanik proti překrývajícím hrám typu Souboj klanů při současném prosazování kooperativní strategie je udržet orientaci na rozehrání této hry a odvrátit pokusy těch, kteří se v této rozehrávané hře typu Titanic staví do pozice nekooperativní strategie, vnést do komplexu her překrývající hru typu Souboj klanů.

Metodologická poznámka:

Oproti standardní aplikaci teorie her, kdy se v realitě snažíme identifikovat situace, ke kterým lze použít ten či onen matematický model z arzenálu teorie her, jde v daném případě o poněkud jinou situaci. Jednotlivé hry se vzájemně prolínají a jsou v různé fázi rozehrání v tom smyslu, jak přesně si je hráči uvědomují a zda volba strategie v nich je jejich prioritou. Jinými slovy – hráči se účastní více her a jejich preference jsou vůči různým hrám různé, a to i pokud si uvědomují, že se příslušné hry hrají, resp. jsou alespoň rozehrávány (tj. existuje perspektiva, že se jich bude významná část hráčů účastnit). V řadě případů si to, že se určitá hra hraje či rozehrává, mnozí hráči neuvědomují či dokonce ani netuší. Popis reality prostřednictvím terminologie odvozené od matematické teorie her s využitím aparátu teorie her zaměřeného na analýzu určitých situací, které se dané oblasti reality týkají, umožňuje zviditelnit některé z her a dosáhnout vyšší míry obecného pochopení toho, o co jde, ze strany těch, kteří se her aktivně či pasívně zúčastňují.

(Pokračování dalším příspěvkem na aktuální téma)