Radimvalencik | VIZE/068: Monografie TEORIE A PRAXE/5

V rámci seriálu o úloze racionálně zdůvodnění vize vycházející z identifikování příčin současných hromadících se problémů uveřejňuji vybrané pracovní části připravované monografie:

Odvětví produktivních služeb: Teorie a praxe

Navazuje na předcházející tři monografie zpracované v létech 2014-2016 týmem působícím při VŠFS. Všechny tři jsou ke stažení zde:

https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

Považuji je za důležité z hlediska pochopení toho, o co jde a co dělat.

Vybrané pasáže čtvrté připravované monografie jsou upraveny pro potřeby tohoto blogu.

Následující část je vybraná z páté kapitoly věnované využití teorie her v dané oblasti.

Odvětví produktivních služeb: Teorie a praxe – 5. vybraná část

5. Využití duálního modelu her typu Titanic a Souboj klanů k analýze vztahu teorie a praxe při podpoře konstituování odvětví produktivních služeb (pokračování)

Nyní můžeme uvažovat křivku nákladů a přežití každého dalšího hráče v případě, že je pro všechny hráče, kteří se přidají ke klanu A stejná, viz Obrázek 5.

Obrázek 5:

Tím jsme se od her typu souboj klanů s náklady na přežití každého dalšího hráče dostali ke zvláštnímu případu těchto her, který jsme objevili dříve než hry typu Souboj klanů a nazvali jsme je hrami typu Titanic. V nich jedna skupina hráčů se snaží prosadit takovou strategii, při které, pokud vyhraje, nerozlišuje mezi hráči vlastního klanu a hráči druhého klanu. Dokonce je schopna zvýšit pravděpodobnost záchrany i těch hráčů, kteří se identifikovali s druhým klanem.

To ovšem vyžaduje určité zobecnění předcházejícího vymezení funkcí pravděpodobnosti přežití hráčů, kteří se identifikují s příslušným klanem, tj. funkce P_A(b)⁕C_A(b) a funkce P_B(b)⁕C_B(b)

Nechť je funkce přežití daná součtem pravděpodobností přežití v jednom a druhém případě:

α(P_A(b)⁕C_A(b)) + (1-α)(P_B(b)⁕C_B(b))

což je totéž jako

α(P_A(b)⁕C_A(b)) + (1-α)(1-P_A(b))⁕C_B(b))

kde

C_A(b) ≤ 1

C_B(b )≤ 1

V případě, že α = 1 a současně  C_A(b) = C_A = konstanta dostáváme parametry her typu Titanic.

Hry typu Souboj klanů mohou plynule přecházet ve hry typu Titanic a naopak. Jeden z přechodů od her typu Titanic ke hrám typu souboj klanů jsme již popsali. Jednalo se o případ s trestáním hráčů, kteří zvolili nekooperativní strategii, tj. kdy tito hráči měli sníženou míru pravděpodobnosti přežití oproti hráčům, kteří přijali kooperativní strategii. Při plném trestání hráčů, kteří zvolili nekooperativní strategii parametry hry typu Titanic přecházejí ve hru typu Souboj klanů. Tento přechod může nastat i v důsledku vysokých nákladů na každého dalšího hráče.

Dualita her typu Souboj klanů a her typu Titanic z hlediska problematiky zrodu ekonomiky i celé společnosti založené na roli produktivních služeb

V krajním případě může platit, že C_A = 1, tj. že v případě, že se ve hře typu Titanic prosadí kooperativní strategie, mohou se všichni zachránit.

Takovýto případ není ničím neobvyklým. Pokud budeme aplikovat aparát teorie duality her typu Souboj klanů a her typu Titanic na problematiku zrodu ekonomiky i celé společnosti založené na roli produktivních služeb, pak (jak tvrdíme) dává tento zásadní přelom setrvačného vývoje prostor pro takový vývoj, ve kterém není nutný boj o přežití vyvolených, tj. neexistuje základní důvod pro rozehrání her typu Souboj klanů, protože platí C_A = 1, tj. že v případě, že se ve hře typu Titanic prosadí kooperativní strategie, mohou se všichni zachránit.

Na tomto místě dlužno poznamenat, že hry typu Titanic bez trestání mají svůj étos, který spočívá právě ve snaze umožnit přežití i těm, kteří v rámci hry typu Titanic prosazují nekooperativní strategii.

Vzniká otázka, proč tedy v realitě nepřevládla hra typu Titanic. Zcela zřetelně pozorujeme:

1. Různé případy her typu "kdo s koho", tedy her typu Souboj klanů (a dokonce jejich vliv na globální společenské dění se zvyšuje).

2. Obecnou nedůvěru v to, že se vyplatí kooperativní strategie ve smyslu hry typu Titanic.

Odpověď na tuto otázku může mít některou či některé z následujících poloh:

1. Jde nejen o přežití, ale i o uchování určitých privilegií těch, kteří upřednostňují nekooperativní strategii (což je totéž, jak to, že se snaží o rozehrání her typu Souboj klanů). Jinými slovy, komplex her je rozšířen ještě o jiný typ výplat, než je pravděpodobnost přežití.

2. V rozehrání her typu Souboj klanů se již pokročilo natolik, že i ti, kteří si uvědomují možnost zvrátit hry typu Souboj klanů ve prospěch her typu Titanic, mají obavu, že i v těchto hrách může převážit prvek trestání hráčů zodpovědných za předcházející prosazování nekooperativní strategie.

3. Lidská racionality je v mnoha směrech omezena a koncept racionálního a dobře informovaného hráče je nutné doplnit uvažováním nedokonalostí v oblasti racionality a informovanosti, tj. na je nutné se na danou problematiku podívat i prizmatem behaviorální ekonomie.

Třetí poloha problému je patrně nejdůležitější. Přitom i zde lze rozlišit dvě polohy problému:

1. Spontánní projevy selhání lidské psychiky v oblasti racionálního rozhodování.

2. Vědomé využití, resp. neužití selhání lidské psychiky k manipulaci s lidmi a skupinami lidí.

Obojí lze rozpoznat a rozlišit v různých typech her. Zde se nabízí velký prostor pro vysoce abstraktní teorie opírající se o matematické aparát. Exaktním popisem standardních situací může dospět k doporučením, jak zvýšit imunitu lidské psychiky vůči manipulaci (resp. proti určitému typu memplexů, které narušují racionalitu lidského rozhodování).

(Pokračování dalším příspěvkem)