Radimvalencik | VIZE/041: V. Pavlát: Skeptická teorie vizí/1

Do seriálu o hledání vize zařazuji vybrané pasáže z pracovní verze příspěvku Vladislava Pavláta (doyena letošní konference i konferencí v předcházejících létech) na naši letošní konferenci o lidském kapitálu, které se týkají souvislosti hledání vize s Průmyslem 4.0:

Přechod od 3. ke 4. průmyslové revoluci: skutečnost a vize – 1. část

Vladislav Pavlát

Motto:

David Hume:"Lakota – hnací síla průmyslu"

Úvod

Ve svém loňském příspěvku jsem se kriticky vyjádřil k některým problémům spojeným s publikační činností a jejím hodnocením. Dodatečně děkuji kolegům, kteří mi zaslali k mému referátu své připomínky. Predátorům se pravděpodobně už umíme vyhýbat např. zkontrolováním země redakční rady nebo způsobu vyžadování plateb. Boj proti predátorům zaujal i jiné české autory (UK). Naproti tomu nic k lepšímu se nezměnilo u skupiny privilegovaných časopisů, v nichž publikovat se podaří pouze vyvoleným (kteří jsou ochotni se časově náročně a mnohdy neúspěšně "proklikávat" stále složitějšími přihlašovacími procedurami, připomínajícími armádní manévry). Pamětníkům se vnucuje stará poučka o tom, že úspěšnými lidmi jsou jen ti, kdo umějí jezdit ZISem, tj. kdo mají potřebné známosti a styky.

Před dnešní konferencí jsem se znovu vracel k publikaci Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?, kterou vydal R. Valenčík s osmi dalšími autory (2015), viz (dostupné online):

vsfs.cz/...

Její obsah je vysoce aktuální a oceňuji i její název, který pozorné čtenáře vede k přemýšlení nad položenou otázkou.

Ve svém článku reaguji několika poznámkami na Úvod a kapitolu 1. a také na některé myšlenky, které uvedl na svých webových stránkách.

Čtenářům, kteří se převážně nevěnují problematice lidského kapitálu a přitom nejsou nejzběhlejší ve filosofii, mezi které sám patřím, zpočátku činí určité potíže terminologie odlišná od setrvačného mainstreamu. To ale jen do té doby, pokud si ji alespoň částečně neosvojí. Pak jistě ocení neotřelý způsob nazývání některých věcí pravým jménem, aniž by byla porušena tzv. politická korektnost. Velmi výstižné např. je souborné označení akutních problémů naší doby. Není např. nezbytně nutné, někoho přímo cejchovat jako zloděje, pokud to není průkazně prokázáno. Velmi si vážím i názoru, že znalost mainstreamových názorů je jednou z podmínek věrohodnosti jejich kritiky.     

Ze studia literatury k danému problému jsem – podobně jako někteří jiní kolegové – dospěl k poznatku, že jako jednotlivec nemám šanci daný problém obsáhnout v dostatečné šíři, natož hloubce. Uvědomil jsem si, že dnešní věda (včetně humanitních vědních disciplín!) – na rozdíl od vědy ještě cca před 50 lety -  musí respektovat a aplikovat systémové, holistické a interdisciplinární přístupy k badání, a současně s tím také princip týmové práci, bez níž by mnoho z dnešních významných objevů vůbec nebylo možno učinit; měla by respektovat a uplatňovat etické principy, k nimž během svého vývoje dospěla.

Tím ovšem nechci říci, že by pro jednotlivé, samostatně bádající badatele nezbývalo dosti příležitostí k vlastním výzkumům. Na jedné straně mohou mít možnost podílet se na kolektivních, teamových výzkumech; na druhé straně však by měla být uznávána svoboda jejich volby například pro individuální bádání. Čím méně složitých nákladných zařízení je pro výzkum třeba, tím větší obvykle bývá prostor pro individuální bádání. Zároveň však platí, že při zkoumání dílčích problémů mohou i jednotlivci sehrát klíčovou, naprosto ojedinělou a originální úlohu. Obtížněji si dovedu představit tuto situaci při zkoumání složitých otázek.

Můj příspěvek má kombinovaný charakter: je "definiční" a "klasifikační" a v závěru chce být i tak trochu mobilizační. I když se k hlavním konferenčním tématům přímo nevyslovuje, mohl by přispět k diskusi mou snahou o tříbení pojmů, pokusem o klasifikaci tzv. vizí a některými dalšími náměty. Svou skepsí (dubito, ergo sum) vůči tzv. vizím se nikterak netajím. Ale můj skepticismus je stále optimistický a konstruktivní.

Poznámky k charakteristice tzv. průmyslu 4.0

V košaté literatuře k otázce tzv. průmyslu 4.0, dnes ponejvíce ztotožňovaného se 4. průmyslovou revolucí, se lze setkat s mnoha různorodými přístupy, s rozdílnou interpretací i s odlišným hodnocením jejích dosavadních i očekávaných výsledků. Rovnítko mezi oběma označeními (s kterým přišli tři němečtí autoři v r. 2011 u příležitosti veletrhu v německém Hannoveru) sice chápu, ale připadá mi spíše jako matoucí.

Ani v současnosti není všeobecné shody v tom, co vlastně je podstatou tzv. průmyslu 4.0 a čím se toto nové stadium vývoje průmyslu liší od předchozí fáze označované jako "průmysl 3.0" Proč tomu tak pravděpodobně je:

1. Různé ekonomické subjekty přistupují k vysvětlování těchto rozdílů různým způsobem a to je příčinou, že existuje víceúrovňová pojetí obou pojmů. Tento přístup je podřízen zaměření a cílům činnosti různých subjektů: např. jinak uvažuje společnost zavádějící si sama svou "chytrou" (smart) výrobu; jinak poradenská společnost propagující své služby; jinak vlády jednotlivých států, jinak nadnárodní společnosti, jinak mezinárodní organizace; jinak nezávislí badatelé, jinak novináři, jinak lidé na sociálních sítích atd.

2. Problém je tak důležitý, že se svůj názor (z různých důvodů) cítí oprávněn nebo dokonce povinen vyslovit "kdekdo", a to i tehdy, když v podstatě nemá potřebné znalosti (mj. proto narážíme i na různé evidentní nesmysly).

3. Prosazovat určitý názor (bez ohledu na to, jaký je) může být pro jednotlivce nebo entity "dobrý business," najde-li se sponzor nebo solventní objednatel, který dobře zaplatí.

Domnívám se, že k pochopení obtíží dospět k přijatelným výsledkům ve snaze o co nejsrozumitelnější uchopení problému, co vlastně se "průmyslem 4.0" míní, přispěje prezentace několika typických názorů, které se pokoušejí vysvětlit, co všechno se vlastně pod názvem "průmysl 4.0." skrývá. Vybrané názory badatelů z akademické sféry zde lze porovnat s názory z praxe: s názory podniků (společností), které již přechod k 4.0 zahájily, s názory velkých poradenských společností a také s výsledky analýz určených pro orgány EU. (Podrobnější srovnání přesahuje rámec tohoto referátu.)

Výběr charakteristik průmyslu 4.0

(Pokračování)