VIZE/035: Průmysl 4.0 a změny profesí/1

Do seriálu o hledání vize zařazuji vybrané pasáže z příspěvku na naši letošní konferenci o lidském kapitálu, které se týkají změn na profesních trzích v souvislosti s Průmyslem 4.0. Literaturu, ze které příspěvek vychází, zařazuji do první části.

POŽADAVKY INZERENTŮ NA ŽADATELE O POZICI "PRODUCT MANAGER" V USA - INSPIRACE PRO ÉRU PRŮMYSL 4.0 - 1. část

Otakar Němec, Zuzana Wroblowská

Abstrakt

Cílem článku je představit dílčí výsledky výzkumného projektu, jehož dlouhodobým záměrem je shromažďovat a analyzovat informace o požadavcích kladených na kandidáty na pozice produktového manažera a brand manažera. Pro naplnění cíle výzkumu byla použita metoda analýzy obsahu podle Bernarda Berelsona, která umožnila využít inzeráty na pracovním portálu Monster.com ke shromáždění informací o požadavcích amerických inzerentů. Analýza požadavků na úroveň kvalifikace, zkušenosti, technické znalosti a dovednosti kladené na kandidáty na pozici "Product Manager" potvrdila, že podniková praxe v USA upřednostňuje pracovníky, kteří disponují specifickými znalostmi a odpovídají charakteristice znalostního pracovníka. Doporučení pro nábor a osobní rozvoj manažerů produktů, díky kterým si upevní produktoví manažeři pozici důležitého zdroje lidského kapitálu a podrží si hlavní roli při vytváření konkurenční výhody ve čtvrté éře průmyslu, uzavírají diskusi k výsledkům.

1. Úvod

Vzestup automatizace a digitalizace je obvykle spojován s úvahami o masivním zanikání pracovních míst. Společnost McKinsey odhaduje zánik cca 5 % povolání, přičemž 60 % pracovních míst bude v části svěřených činností plně automatizováno. Existují ale také názory optimističtější, které zdůrazňují, že půjde spíše o transformaci pracovních míst. Bude určitě potřeba daleko více programátorů, techniků, inženýrů. Máme za to, že tím, kdo bude propojovat třeba i nevyslovené potřeby a požadavky zákazníků s náměty na produktové inovace a technologickou připraveností firem v nové éře, označované Průmysl 4.0, bude i nadále vlastník procesu vývoje nových výrobků. Doposud byl v řadě firem tímto vlastníkem právě produktový manažer, případně manažer produktové značky (brand manažer). Aby uspěli ve své náročné roli, museli být držitelé takové role nepochybně vybaveni nejen znalostmi, ale také řadou osobních kvalit a dovedností. S jakými požadavky budou konfrontováni v současnosti a v blízké budoucnosti, co budou muset prokazovat a jaké programy rozvoje bude žádoucí pro ně koncipovat, aby byli těmi, se kterými budou mít jejich zaměstnavatelé šanci na dosažení a udržení konkurenceschopnosti, to jsou otázky, nad kterými je potřeba se zamýšlet a hledat na ně odpovědi. O tom, že současné marketingové prostředí je velmi dynamické, není žádných pochyb. Soubor sil, které podle Kotler a Kellera (2013) působí nejvýrazněji, tvoří technologie informačních sítí; globalizace; deregulace; privatizace; tvrdý konkurenční boj; konvergence oborů; proměna maloobchodu; eliminace prostředníků v distribučních cestách; kupní síla spotřebitelů; z podstatné části živená další silou a tou je informovanost spotřebitelů; účast spotřebitelů podložená schopností dát najevo svůj hlas a rychle ho šířit, není-li vyslyšen adresátem, a vzdor spotřebitelů. Díky pokrokům v přizpůsobování technologických linek specifickým požadavkům, a hlavně v oblasti IT technologií a software autoři nabádají marketéry ke zvýrazňování sdělení značky pomocí sociálních médií, zpětnovazebné personifikované komunikaci a následné produkci a prodeji individuálně diferencovaného zboží.

2. Účel a metody zpracování

Cílem článku je prezentovat výsledky vlastního empirického výzkumu, propojit je s poznatkovou základnou, která se týká lidského faktoru v produktovém managementu, a výstupem v podobě doporučení pro strategii a realizaci vybraných personálních procesů – náboru a rozvoje – poskytnout inspiraci nositelům odborné přípravy budoucích produktových manažerů a brand manažerů i podnikové praxi.

Protože poznání teoretických východisek si vyžádalo bádání v několika odborných disciplínách, byl aplikován interdisciplinární přístup. Na základě badatelské činnosti v oboru sekundárních dat jsme si stanovili předpoklad, že jak produktový manažer, tak brand manažer jsou příkladem znalostního pracovníka 21. století a že jsou takto podnikovou praxí vnímáni, což se projeví v tom, s jakými požadavky jsou uchazeči o tyto pozice konfrontováni v náborovém procesu. Vycházeli jsme z toho, že produktový management je platnou formou uspořádání marketingu v organizaci a že produktový manažer anebo manažer produktové značky je držitelem klíčové role, který odpovídá za analytické, plánovací, rozpočtové a realizační aktivity.

V našem pracovním postupu byly uplatněny jednak metody empirického charakteru (primární výzkum), jednak se jednalo o logické metody, především analýzu a syntézu. Vlastní výzkum byl realizován v USA, kde má produktový management své kořeny. Data byla shromážděna z pracovního portálu Monster.com a analyzována metodou obsahové analýzy podle Berelsona (1952 in Miovský, 2006, s. 118), který ji definoval jako výzkumnou metodu umožňující objektivní, systematický a kvantitativní popis zjevného obsahu textu. Operacionalizace dat byla prováděna shodně s postupem aplikovaným v monografii Wroblowské (2016a) a odborných článcích Wroblowské (2016b; 2016c), což umožňuje provést komparaci s daty pořízenými v České republice, jejíž růst HDP byl srovnatelný v době sběru dat s růstem HDP v USA. S ohledem na formát příspěvku je analýza dat zúžena pouze na odborné dovednosti, kvalifikaci a zkušenosti kandidátů na pozice v produktovém managementu, které byly zveřejněny ve třech vybraných státech USA, a to Illinois, New York a California. Pro volbu států Illinois, New York a California hovořil předpoklad, že pro talentované znalostní pracovníky se mohou jevit tyto státy dostatečně atraktivní. Především však podle Census Bureau (2017) má své sídlo v těchto třech vybraných státech 24,7 % z amerických firem, přičemž u firem, které zaměstnávají 500 a více zaměstnanců, jde o 78,9 % podíl. Po odstranění duplicit soubor inzerátů obsahoval 148 jedinečných náborových inzerátů na pozici "Product Manager" a 58 inzerátů na pozici "Brand Manager", které byly shromážděny během čtyř týdnů v říjnu 2015. Analyzovány byly ty kategorie požadavků, jejichž kumulovaná četnost v souboru inzerátů alespoň v jedné z analyzovaných pozic převýšila 5 % hranici.

Zjištění jsou doplněna formulací doporučení pro realizaci procesu získávání nejvhodnějších kandidátů na klíčové pozice v produktovém managementu a pro obecné nastavení rozvoje brand manažerů a produktových manažerů.

Literatura:

[1] Armstrong, M. a Taylor, S. (2015). Řízení lidských zdrojů: moderní pojetí a postupy. 13. vyd. Praha: Grada. 928 s. ISBN 978-80-247-5258-7.

[2] Armstrong, M. (2012). Armstrong´s Handbook of Human Resource Management Practice. 12. ed. London: Kogan Page. 752 p. ISBN 978-0-7494-6550-6.

[3] Armstrong, M. (2006). A Handbook of Human Resource Management Practice.10. ed. London: Kogan Page. 982 p. ISBN 978-0-7494-4631-3.

[4] Census Bureau. (2017). 2015 SUSB Annual Data Tables by Establishement Industry. U.S. Department of Commerce [online]. [cit. 2017–9–30]. Dostupné na: https://www.census.gov/data/tables/2015/econ/ susb/2015-susb-annual.html

[5] Gorchels, L. (2011). The Product Manager´s Handbook. 4. ed. New York: McGraw-Hill. 432 p. ISBN 0-07-177298-7.

[6] Gorchels, L. (2005). The Product Managers Handbook. 3. ed. New York: McGraw-Hill. 389 p. ISBN 0-07-145938-3.

[7] Keller, L. K. (2013). Strategic brand management: building, measuring, and managing brand equity. 4. ed. Harlow: Pearson. 590 p. ISBN 978-0-273-77941-4.

[8] Keller, L. K. (2008). Strategic brand management: building, measuring, and managing brand equity. 3. ed. New Jersey: Pearson Education. p. 692. ISBN 978-0-13-188859-3.

[9] Kleibl, J., Dvořáková, Z., Šubrt, B. (2001). Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck. 264 s. ISBN 80-7179-389-2.

[10] Kotler, P., Keller, L. K. (2013). Marketing management. 14. vyd. Praha: Grada. 814 s. ISBN 978-80-247-4150-5.

[11] Lehmann, D. R. a Winer, R. S. (2005). Product management.4. ed. New York: McGraw-Hill. 494 p. ISBN 0-07-123832-8.

[12] McDonald, M. a Wilson, H. (2012). Marketingový plán: příprava a úspěšná realizace. 1. vyd. Brno: BizBooks. 575 s. ISBN 978-80-265-0014-8.

[13] Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody psychologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 332 s. ISBN 80-247-1362-4.

[14] Mládková, L. (2004). Management znalostí v praxi. 1. vyd. Praha: Professional Publishing. 155 s. ISBN 80-86419-51-7.

[15] Noe, A. R. et al. (2010). Human Resource Management: Gaining a Competitive Advantage. 7. ed. New York: McGraw-Hill/Irwin. 799 p. ISBN 978-0-07-353047-5.

[16] Noe, A. R. et al. (2010). Human Resource Management: Gaining a Competitive Advantage. 7. ed. New York: McGraw-Hill/Irwin. 799 p. ISBN 978-0-07-353047-5.

[17] Pitra, Z., Mohelská, H. a kol. (2015). Management transferu znalostí: od prvního nápadu ke komerčně úspěšné inovaci. 1. vyd. Praha: Professional Publishing. 336 s. ISBN 978-80-7431-145-1.

[18] Noe, A. R. et al. (2017). Human Resource Management: Gaining a Competitive Advantage. 10. ed. New York: McGraw-Hill Education. 734 p. ISBN 978-1-259-25506-9.

[19] Pragmatic Marketing. (2017). 17th Annual Product Management and Marketing Survey. Pragmatic Marketing [online]. [cit. 2017-11-04]. Dostupné na https://mediafiles.pragmaticmarketing.com/pdf/PragmaticMarketingSurvey2017.pdf

[20] Reich, R. B. (2002). Dílo národů: příprava na kapitalismus 21. století. 1. vyd. Praha: Prostor. 462 s. ISBN 80-7260-064-8.

[21] Sullivan, J. (2016). Native Advertising – The Next Big Thing In Recruitment Advertising. Eremedia [online]. [cit. 2016–1–20]. Dostupné na: https://www.eremedia.com/ere/native-advertising-the-next-big-thing-in-recruitment-advertising/

[22] Truneček, J. (2004). Management znalostí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck. 131 s. ISBN 80-7179-884-3.

[23] Wroblowská, Z. (2011). Lidský faktor v produktovém managementu. Ostrava, 2011. Disertační práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta. Vedoucí práce Jiří Bláha.

[24] Wroblowská, Z. (2016a). Lidské zdroje v produktovém managementu. 1. vyd. Praha: Professional Publishing. 176 s. ISBN 978-80-7431-162-8.

[25] Wroblowská, Z. (2016b). Requirements for Brand Managers and Product Managers Responsible for Competitiveness of Products and Brands. Journal of Competitiveness.8 (3), p. 5-21. ISSN 1804-1728. https://dx.doi.org/10.7441/joc.2016.03.01.

[26] Wroblowská, Z. (2016c). Identification and Comparison of Requirements Placed on Brand Managers. Trends Economics and Management, 10 (26), p. 57–65.  ISSN 1802-8527. https://dx.doi.org/10.13164/trends.2016.26.57.

[27] Wroblowská, Z. (2017a). Identification and Comparison of Requirements Imposed on Brand Managers: Cross-National Study in the U.S.A. and in the Czech Republic. Trends Economics and Management, 11 (29). ISSN1802-8527. v tisku

[28] Wroblowská, Z. (2017b). Comparison of Requirements for Brand Managers Responsible for Competitiveness of Brands: Cross-national Study in the US and the Czech Republic. Journal of Competitiveness.ISSN1804-1728. v recenzním řízení

(Pokračování)