VIZE/024: K otázce týmové práce

Řadu zajímavých podnětů k problematice širších souvislostí Průmyslu 4.0 a konkretizaci vize s ním spojené dali studenti zapojeni do řešení studentského projektu "Průmysl 4.0, sociální souvislosti a inovační potenciál, role odvětví produktivních služeb". Uvedu některé z nich:

K otázce týmové práce

Jan Bosák:

V následujícím textu se snažím, co nejefektivněji popsat své myšlenky které vyvstali při přednášce a řešení tématu Průmysl 4.0, věřím, že budou přínosné a alespoň částečně přinesou tížený efekt, splní požadavky, které jsme si předurčili. A to jak na základě materiálu tak postřehů z přednášek.

1. Kolektivní týmové aspekty

Pro tvorbu kvalitního a stabilního týmu je nutné určit požadované aspekty, které by tým jakožto celek, měl splňovat. A to, nejen ve směru produkčního charakteru (kolik práce dokáže vykonat) ale také ve směru kvalitativního (jak hodnotný výsledek z kolektivního úsilí vznikne). Dnešní týmy se separují podle generačních vrstev, a i když se společnosti snaží tvořit týmy generačně smíšené, je reálnou praxí, že nejsou efektivní a časem se původní týmy začnou štěpit na malé generačně bližší celky.

A právě to je z mého pohledu škoda, proto právě díky onomu generačnímu propojení je možné dosáhnout většího efektu, kombinace znalostí, zkušeností a možnosti vyvarovat se chybám, které může poskytnout, stačí již zkušená generace v propojení s moderním přístupe a pohledem na věc skrze moderní technologie. Protože právě to by měl být onen cíl, který nás může rychleji posunout dopředu.

Bohužel jen malá část celku, má možnost poznat světlou stránku kooperace mezi generacemi ať už s malým nebo větším věkovým odstupem. Stejně tak jak již uvedl kolega v mailu i já zastávám názor, že propojení studentů z různých ročníků může mít čistě jen pozitivní efekt. Má zkušenost je sice modelově odlišná ale ve stejném směru díky tomu že na soukromých školách působí jak studenti z mé generační vlny tak studenti o vlnu starší. Právě díky těmto o vlnu starším studentům a spolupráci s nimi jsem se jako začínající pracující třída, pokud se tam můžu směle nazvat, naučil skrze spolupráci s nimi jaká je reálná podoba pracovního trhu, využití znalostí ze studií v praxi a bylo mi předáno mnohou postřehů a neobvyklých řešení které bych se od své generace naučit jednoduše nemohl. Přece jen jak říká klasik. "Není špatné dělat chyby, ze kterých se poučíme, je ale lepší poučit se z chyb jiných"

Na přednášce zazněla myšlenka, že nejefektivnější skupiny v podnikatelské sféře jsou takové, které pochází z armádních a policejních složek. Protože mají disciplinární výcvik a umí kooperovat. S touto myšlenou si dovolím částečně nesouhlasit. Možné to je ale myslím si, že je také důležité se nad tímto zamyslet, a i když to nezasahuje přímo do tématiky Průmyslu 4.0, rád bych svou myšlenku publikoval. Není to spíše způsobené tím, že tito jednotlivci spolu dlouhodobě kooperovali a mají k sobě navzájem důvěru a úctu.

Vezměme si příklad z reálné situace: Tři automechanici spolu vystudovali učiliště, trávili spoustu času a měli pevné a neotřesitelné vazby. A právě proto se rozhodli, že si společně otevřou servis, který díky jejích vazbám rovnoměrně rozložené píli a zodpovědnosti funguje a to na velice dobré úrovni.

Při přednášce zaznělo, že jediné období kdy jsme vedeni ke spolupráci je období v mateřské školce (starší pomáhají mladších zavázat tkaničky atd.). Jenže v dalších etapách vzdělávání jsme už vedeni jen a čistě k individualismu tedy čistě jen k osobnímu úspěchu jednotlivce. Zářnou výjimkou jsou, ať už to veřejnost slyší ráda nebo ne vzdělávací instituce soukromého charakteru, z pár zdrojů vím, že studenti z těchto škol mají mnohem lepší ohlas a pozitivnější přístup k pracovním týmům. A to právě díky tomu že během studia byli v podobě projektů a pracovních skupin vedeni ke spolupráci, vzájemné úctě a respektování rozdělení práce. Pevně věřím, že pokud by se systém vzdělávání dokázal přizpůsobit požadavkům i v tomto směru mělo by to jen a jen pozitivní výstupy.

2. Společenský aspekt reforem

Jak již zaznělo v průvodním textu, průmysl 4.0 bude klást velké nároky na pracovní kapitál. Otázka která tedy vyvstane, bude znít kde nebo lepe řečeno z jakých zdrojů tento druh kapitálu čerpat. První možnost a zároveň má úvaha je využít situace kdy díky technickému pokroku bude možné zkrátit reálnou pracovní dobu, aniž by byla omezena výrobní kapacita. A právě o tuto část např. osmihodinové doby, která může být zkrácena na sedm hodin, se v mé myšlence jedná. Právě tato jedna hodina může být do budoucna klíčová ve směru hledání zaměstnanců jak z vlastních řad tak externích zdrojů, a to ve smyslu vzdělávání chcete-li rekvalifikace člověka z původní na požadovanou funkci. Stejně tak se tato hodina může využít k regeneraci člověka. Na základě výzkumů je vědecky dokázáno, že pracovníci, kteří pravidelně podstupují - může to nazvat relaxačními aktivitami (wellness, cvičení, masáže ale i sezení u psychologa ) - dokážou zůstat v pracovním procesu a plném nasazení výrazně déle než část zkoumaná která tyto aktivity nepodstupuje. Právě proto že je díky tomu déle a lepe schopná využívat svůj pracovní kapitál jak z fyzické tak i psychické stránky. Anebo jednoduše zaměstnancům zkrátit pracovní dobu jako je to např. ve Francii či Švédsku a nechat je jen odpočívat doma.

Vytvoření lepších a rovnějších podmínek by mohlo a pravděpodobně částečně i bude mít za následek lepší výstupy ve smyslu vzdělaných a pracovně lépe uplatnitelných jedinců.

Znovu si dovolím uvést příklad: Z vyprávění jsem slyšel o nadějném programátorovi a technologicky vzdělaném člověku, který kdyby měl podporu a lepší finanční zázemí mohl být průkopníkem svého oboru. Bohužel kvůli rodinným problémům ukončil univerzitní vzdělání a nastoupil na běžnou pracovní pozici, aniž by ukázal svůj plný potenciál jen proto, že v jeho životě vzniklo pár finančně náročných situací.

Teoretickou otázkou tedy zůstává, co všechno by mohl tento mladík dokázat, kdyby pokračoval ve svém vzdělávání a jaký přínos pro společnost mohl vykonat.

Několik poznámek:

Kdy jsem se nad celou tématikou průmyslu 4.0 zamýšlel, napadlo mě pár dalších myšlenek, které si ale částečně odporují, ale stojí za úvahu:

- Práci, kterou mohou vykonávat stroje, by měli vykonávat stroje a lidská síla pak může být využita efektivněji a účinněji. Na stranu druhou může mít tento systém negativní dopad, co kdy se lidé nedokážou přeorientovat na novu práci a tím pádem vzhledem k tomu, že je nahradila technika, budou nezaměstnaní, nebo přímo nezaměstnavatelní. A to právě proto, že v první etapě bude pracovních míst ubývat, ale v následující bude zvýšená poptávka po místech s vyšší kvalifikace, kterou ovšem původní pracovníci nebudou mít.

Dokáže Česká republika, nebo lépe řečeno firmy zde působící, včas zareagovat a přejít na systém tzn. "chytrých továren", přeorientovat se spíše na kvalitní výrobu a vyšší kvalifikovanou práci než stavět na současných hodnotách jako je nízká cena práce?

(Pokračování dalším příspěvkem)