VIZE/023: J. Mihola o základním příjmu/3

Rychle se blíží naše tradiční vědecká konference na téma Lidský kapitál a investice do vzdělání (již 20. ročník!), tentokráte zaměřená na problematiku vztahu teorie a praxe. Bude 24. listopadu od 9.00 hodin v budově VŠFS Estonská. Je volně přístupná a kdo mě pošle mail, dodám mu podrobnosti včetně programu, uvítám i aktivní vstupy. Budou na ní projednávány i otázky související s vizí budoucího vývoje. Proto předkonferenční diskusi (pracovní verze vybraných příspěvků) zařazuji do seriálu o vizi budoucího vývoje.

Předpoklady implementace základního příjmu – 3. část

Jiří Mihola

4 Nejvhodnější povolání

Podstatným přínosem pro realizaci základního příjmu je, aby lidé v hojné míře vykonávali své nejvhodnějšího povolání(podrobně o nejvhodnějším povolání Mihola, 2014, s. 75 – 80), tj. takové, pro které mají nejvhodněji zastoupené své vlastnosti a schopnosti. Při výkonu takového povolání lidé dosahují vynikajících výkonů a přitom svou práci vykonávají s lehkostí, lze dokonce říci, že ve své práci relaxují. Vzdát se výkonu takového povolání je protismyslné, přičemž kvalita výkonu nejvhodnějšího povolání přináší i příležitost dobrého výdělku. Takový lidé ovšem nežijí zcela bez problémů, jejich úspěch bývá předmětem závisti, která jim způsobuje různá příkoří, avšak oni mají dostatek energie ušetřené brilantním výkonem své profese, takže zvládají s přehledem i tyto útoky.

Z ekonomického hlediska jde o klasickou základní ekonomickou úlohu čerpání synergického efektu plynoucího z toho, že se lidé specializují právě na ta povolání, pro které mají nejlepší předpoklady a své výkony si poskytují navzájem. Lidé, kteří nevykonávají své nejvhodnější povolání, což je dnes drtivá většina lidí, se snaží o to, aby nějak zakryli svůj handicap či neschopnost, což činí zejména tím, že většinou nekorektními způsoby napadají ty schopné, aby své problémy nějak skryly či alespoň neutralizovali.

Tím ovšem působí četné problémy, které by jinak vůbec nevznikly (propočty ekonomické efektivity významného využívání nejvhodnějšího povolání Mihola, 2014, s. 120 – 127). Příklady není třeba uvádět, neboť jsou všude přítomné (když je to nezbytné, tak uvádím MUDr. Cvacha ze známého seriálu Nemocnice na kraji města).

Otázkou je zda zjištění nejvhodnějšího povolání je nějaká nepodložená teoretická vize, nebo jde o reálnou, odzkoušenou a dostupnou metodiku. Mohu potvrdit z více než dvacetileté praxe pobočky profesní poradny antropologického biotypologa v Praze, kterou již navštívili tisíce lidí, že jde o reálnou službu, která navíc není časově ani finančně náročná, zato je velmi spolehlivá. Pokud si chce kdokoliv s metodikou zjišťování nejvhodnějšího povolání seznámit blíže, může navštívit příslušné semináře a kurzy, kde se dozví, že jde o velmi komplexní odbornou činnost podloženou vypracováním profesiogramů na všechny známé studijní i nestudijní profese. Přesto, že se každý může učit rozpoznávat jednotlivé schopnosti, tak exaktní individuální výpočet nejvhodnějšího povolání je věcí vysoce specializované činnosti specialistů, kteří jsou v případě potřeby schopni obsloužit značný počet zájemců i mimo pobočku profesní poradny Praha, v které poskytuje typologické služby prof. Ján Šramo. Tyto služby jsou poskytovány celá staletí i dnes jsou desítky takových poboček na Slovensku, v Čechách a v zahraničí (pražská pracuje v souladu s činností Občanského sdružení Melius). Společně byly zrealizovány stovky akcí, mimo grantové projekty ze sociálního fondu EU ČR, jak v Praze, tak v Severočeském kraji (grantového projektu ESF ČR r. č. CZ.1.07/1.3.07/03.0021 nebo CZ.1.07/1.2.35/02.0021).

Závěr

Cíl příspěvku upozornit na koncept základního příjmu jako jednoho z teoretických základů reformy systémů sociálního investování a sociálního pojištění byl splněn způsobem, který lze využít při řešení grantového projektu Zdokonalení penzijního systému jako intenzifikační faktor ekonomiky.

Historický exkurz o základním příjmu ukázal, stejně jako, výzkum i praktické realizační aktivity, že nejde o nový problém, nýbrž o reálně proveditelnou reformu, která ovšem naráží zejména na potřebu zásadní změny myšlení od člověka, který prodává své schopnosti na trhu k člověku, který má zaručená svá lidská práva včetně rovnosti příležitostí. Příspěvek ukazuje, že zavedení základního příjmu by silně podporovalo celoplošné využívání nejvhodnějšího povolání, které je rovněž starým a dobře propracovaným prakticky použitelným nástrojem, který si rovněž vyžaduje osvětu, neboť doposud nevstoupil do povědomí většiny občanů.

Příspěvek rovněž řeší na verbální bázi, problematiku finančních nároků i motivace k práci. Konstatuje, že zvýšení finanční náročnosti plyne pouze z nárůstu příjmů velmi nemajetných, a ty se dají pokrýt jak z úspor plynoucích z podstatného zjednodušení sociálního aparátu, prosperity systému, tak z bezprecedentního nárůstu efektivity národní ekonomiky plynoucí z toho, že se podstatně zvýší procento lidí, kteří budou vykonávat nejvhodnější povolání.

(Pokračování dalším příspěvkem)