VIZE/011: Efektivnost využití lidského kapitálu/2

2. listopad 2017 | 07.00 |

blog ›

Následující materiál vznikl v rámci našeho týmu a bezprostředně se týká vize, o kterou jde (zejména ve smyslu vystižení podstaty přeměn). Jeho autorem je Mgr. Ing. Miroslav Jurásek, Ph.D. z Vysoké školy finanční a správní. Myslím, že ač odborný, přesto bude text srozumitelný širší veřejnosti. Zejména proto, že je přímo k věci. Zdroje jsem uveřejnil v prvním pokračování.

Proč není lidský kapitál využíván efektivně? – 2. část

Miroslav Jurásek

2. Produktivní charakter spotřeby

Dnes doložitelně a prokazatelně (srov. Heissler et al., 2010) roste role produktivních složek spotřeby. Produktivní služby jsou základem růstu, který musí být exponenciálně dynamický, aby byl trvale udržitelný (Jurásek et al., 2016). Tyto služby je možné znázornit následujícím obrázkem.

Obr. 1: Produktivní charakter spotřeby

cz/de/5050/Jurasek.jpg" width="627" height="273" align="absMiddle">

Spotřeba statků (jako třeba vzdělávací služby) jednak vyvolává nějaký užitek (jako subjektivně pociťovaný fenomén), tak vede k nabývání lidského či sociálního kapitálu, který je jako výrobní faktor vstupem do výroby a také zdrojem budoucího příjmu. Produktivní charakter spotřeby nelze opomenou zvláště v dnešní vzdělanostní společnosti, tj. společnosti popoháněné vzděláním). Domácnosti využívají současné příjmy k vytváření a provozování svých aktiv (svého majetkového portfolia), které sestávají z fyzických i finančních aktiv, z lidského i nikoli-lidského kapitálu tak, aby maximalizovaly současnou hodnotu budoucího příjmu. V tom případě užitek z určité spotřeby nemůže být konečným. Tento užitek dále ovlivňuje rozhodování člověka, jeho ekonomické uvažování a jednání.

Jak uvádí G. Becker (1997: 24-25), lidé disponují představivostním kapitálem – dokážou si představit budoucnost i budoucí prožitky a užitky, dokážou převést budoucí užitky na současné, tj. současná spotřeba přispívá ke zvyšování současné hodnoty budoucího příjmu (jinými slovy aktivita, která je příjemná v současnosti, se stane prospěšnou nějakým způsobem i v budoucnosti).

Pro názornost mějme spotřebu statku, který značně přispívá k velikosti lidského kapitálu: vzdělávání. Spotřeba tohoto statku (spjatého s rozvojem lidského kapitálu) je specifická v tom, že má dvě složky, jak již bylo řečeno: bezprostřední prožitek a produktivní charakter. Pokud budeme studovat obor, jež nás velmi zajímá a baví, ale který nemá velké praktické uplatnění či finanční ohodnocení této profese je ve společnosti podprůměrné (jako např. latina), budeme maximalizovat první složku hodnoty lidského kapitálu (U_C), ale nejspíš hodnota U_P bude poměrně nízká, a tedy v součtu U_HC nebude nejvyšší.

Pochopitelně nelze být v tomto ohledu příliš dogmatický ve smyslu exaktního vyčíslení ztráty lidského kapitálu pro společnost, protože náročné vysokoškolské obory, které mají malé praktické uplatnění (jako např. filozofie), vybaví své absolventy dovednostmi, které najdou snadno praktické uplatnění později. Na okraj poznamenejme, že tato situace je předmětem rozsáhlé odborné diskuze a vede k dělení lidského kapitálu na specifický, využitelný jen v daném podniku, a na všeobecný lidský kapitál, který je možno využít ve více typech zaměstnání (Vodák - Kuchaříková, 2011).

V případě, že se jedná o specifický lidský kapitál, který poté nenajde praktické uplatnění ať už z důvodu čistě individuálních (jedinec se z ryze osobních důvodů rozhodne vykonávat jinou profesi), anebo objektivně daných (ekonomická krize, nedostatek pracovních míst v určitých sektorech atd.), dochází ke ztrátě lidského kapitálu.

Statistické údaje tento stav popisují zcela zřetelně. Nejvíce nevyužívají dosažené vzdělání ve svých profesích středoškoláci s maturitou (většinou ženy). To se pochopitelně odráží ve finančním ohodnocení a nespokojenosti. Zároveň se také ukazuje, že vznikají problémy s kvalifikačním uplatněním i absolventů terciárního stupně vzdělávání (podíl nevyužívajících kvalifikací dosahuje pouze 15%). Podle statistického šetření (viz Petráňová – Mejstřík, 2015: 35) své odborné předpoklady nejčastěji využívají řídící pracovníci a pracující ve skupině specialistů; dále pak s uplatněním své kvalifikace jsou relativně spokojení techničtí a odborní pracovníci a velká skupina řemeslníků a opravářů.

V každém případě hodnota U_P bude oscilovat podle toho, jak dochází k propojení odborné přípravy (rozšiřování lidského kapitálu) a profesní dráhy. Hodnota lidského kapitálu je funkcí užitků okamžité spotřeby a budoucích příjmů plynoucích z této spotřeby.

Jak již bylo řečeno, U_C je funkcí množství spotřebovávaných statků majících vztah k rozvoji lidského kapitálu. U_P je pak funkcí příjmu (budoucí mzdy), který získáme výkonem zaměstnání, které nějak souvisí s dříve nabytým lidským kapitálem. Můžeme tedy psát.