VIZE/008: Paradox Průmyslu 4.0

Na seriál o Volbách 2017 navazují seriálem o VIZI. Proč právě toto téma? Čekají nás nejrůznější turbulence domácího i zahraničního původu. Nyní (právě v těch turbulencích) bude rozhodující, kdo předloží realistickou, srozumitelnou a pozitivní vizi, která vrátí do politiky i do společnosti étos, morálku a racionalitu.

V dnešním pokračováním si ukážeme "Paradox průmyslu 4.0", který je jedním z východisek pochopení toho, na jakém základě postavit srozumitelnou a realistickou vizi.

Paradox Průmyslu 4.0

Problematice Průmyslu 4.0 je věnována státními institucemi značná pozornost a je snaha uchopit danou problematiku co nejvšestranněji. Podle mého názoru (a v návaznosti na dosavadní výzkumy našeho týmu), však doposud chybí jedna podstatná dimenze, která souvisí s problematikou přeměny volného času v komplexní rozvoj schopností člověka a návazně přeměnou rozvoje schopností člověka v produktivní sílu.

Většina koncepčních materiálů se zabývá pouze bezprostředními požadavky a bezprostředními dopady Průmyslu 4.0, tj.:

- Jaké kompetence vyžadují technologie, které přináší Průmysl 4.0.

- Jaké dopady bude mít náhrada lidské práce technologiemi odpovídajícími povaze Průmyslu 4.0.

To jsou nepochybně témata významná, ale v jistém smyslu slova až "koncová", jsou to témata na styku technologických změn odpovídajících povaze Průmyslu 4.0 a sociálně ekonomického rozvoje. Zabírají ovšem jen malý výsek (podle našeho odhadu ani ne 1/10) problémů, které jsou obsahem již zmíněné problematiky přeměny volného času v komplexní rozvoj schopností člověka a návazně přeměnou rozvoje schopností člověka v produktivní sílu.

Pokud si neuvědomíme (nedokážeme tematizovat, vhodnými nástroji popsat a analyzovat) výše uvedenou problematiku, bude se nám tato skutečnost vracet v podobě paradoxu Průmyslu 4.0, který lze v populární podobě formulovat takto:

Proto je nutné otevřít následující témata (dávám jejich neúplný výčet, protože zmapovat všechny aspekty dnes, když stojíme na počátku procesu hlubokých přeměn, je neobyčejně složité):

1. Individuálně osobnostní aspekt nabývání kompetencí nezbytných pro Průmysl 4.0

Nejde jen o "koncové schopnosti", které jsou zpravidla poměrně přesně identifkovány a popsány, ale i o problematiku motivací k celoživotnímu nabývání schopností (mj. i v kontextu problému tzv. vyhoření), k udržování zdravého životního stylu, zhodnocování zkušeností apod. Je to i komplex schopností, které člověku umožňují zaujmout jemu odpovídající pozici v týmu, čemuž je věnován další bod.

2. Kolektivně týmový aspekt realizace výkonů nezbytných pro Průmysl 4.0

Čím je komplex autonomně fungujících technologií rozsáhlejší, tím větší a kompaktnější tým ke svému vytvoření a využívání potřebuje. Průmysl 4.0 je mnohem více, tj. kvalitativně, resp. řádově více založen na týmové práci, než stávající výroba. Tomuto aspektu se zpravidla dostatečná pozornost nevěnuje. Přitom již Marx ve svých "Grundrissech" si tohoto aspektu byl velmi dobře vědom, a proto značnou pozornost věnoval "souhrnnému dělníkovi" (kompaktnímu, komplementárnímu a vhodně strukturovanému týmu). Mj. velmi mnoho podnětného k tomu najdeme i v Richtově "Civilizaci na rozcestí" (která vloni, v roce 2016 oslavila 50 let od svého prvního vydání). Jde o problematiku vytváření interdisciplinárních a mezigeneračních (resp. i vícegeneračních či transgeneračních týmů), o dlouhodobou stabilitu týmu, jde na jedné straně roli osobností v týmech (umožnění toho, aby se vůdčí osobnosti projevily), na druhé straně jde o relativní nezávislost týmů na jednotlivcích, o problematiku geneze týmů (včetně jejich rozdělování či slučování), o adaptibilitu týmů na změny podmínek (adaptabilita týmů je výrazně odlišná problematika od adaptibility jednotlivce, přitom je to problematika mimořádně významná). Zde bude naše vzdělávací soustava muset provést výrazně změny. S trochou nadsázky lze říci, že výchova k týmové práci dnes začíná, ale také bohužel končí v mateřských školách. Z univerzitního světa prakticky vymizela. Mezioborová a meziročníková týmovost zde prakticky neexistuje, dokonce se setkáme s administrativními překážkami, pokud bychom chtěli výchovu a vzdělání k týmovosti alespoň částečně promítnou do koncepce zpracování závěrečných prací.

3. Společenský aspekt reforem podporujících odvětví nabývání, uchování a uplatnění kompetencí nezbytných pro Průmysl 4.0 (lidského kapitálu)

Průmysl 4.0 z hlediska náročnosti přípravy špičkových kádrů a stability týmů bude vyžadovat a současně umožňovat prodloužení období produktivního uplatnění těch, kteří disponují příslušnými kompetencemi. Je potřeba, aby systémy sociálního investování a sociálního pojištění (od výchovy v rodině, přes vzdělávací systém, systém zdravotní a doplňkové péče o uchování schopností člověka, až po penzijní pojištění) motivovaly k racionální volbě dráhy celoživotního uplatnění. Zde nás čekají relativně hluboké a vzájemně provázané reformy, což je relativně samostatná problematika. Jde o expanzi odvětví produktivních služeb (produktivních v oblasti nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka) a s tím spojené společenské přeměny srovnatelné svým rozsahem a významem s průmyslovou revolucí jako takovou.

4. Politický aspekt vytváření rovnosti příležitostí a překonávání tendencí k ekonomické segregaci přerůstající ve vznik enkláv dezintegrujících společenský systém

Setrvačný vývoj společnosti vede k prohlubování bariér mezi bohatstvím a chudobou, k segregaci společnosti a vzniku enkláv různého druhu, které dezintegrují společenský systém. Jedná se o jeden z nejzávažnějších společenských problémů, který se různými způsoby promítá i do politické sféry. Vyplývá z něj, že systém reforem zmíněný v předcházejícím bodě se musí orientovat na vytváření větší rovnosti příležitostí, což je mj. nezbytným předpokladem pro to, aby příslušné reformy přinesly ekonomické efekty. Průmysl 4.0, pokud nebude dostatečně včas uchopena jeho sociální a politické dimenze, může k dezintegraci společenského systému přispět.

(Pokračování)