VIZE/309: Mezinárodní spolupráce na vizi

Uveřejňuji nedávno publikovaný článek, který se bezprostředně týká práce na v realistické a perspektivní vizi:

Končí mně návštěva univerzity v Salernu (kousek od Neapole), kde jsem se dvěma kolegy v rámci programu Erasmus. Projednali jsme poměrně velký okruh otázek týkající se vzájemné spolupráce, ale jeden moment si zaslouží širší pozornost. I těch, kteří nepůsobí na akademické půdě.

Nabídli jsme kolegům možnost bezplatného publikování v našem časopise ACTA VŠFS s tím, že je nyní evidován v některých databázích, zejména ERIH⁺ a že splňuje kritéria pro zařazení do databáze Scopus.

"Víte" – odpověděli nám – "nás ani tak nezajímá, v jaké databázi je či brzy bude váš časopis. Nás zajímá, jak jsou v něm řešena současná významná témata. Máme totiž zkušenost, že tam, kde se snaží vyhovět kritériím současného hodnocení vědy a publikovat tak, aby se umístili ve Scopus či Web of Science, tam přestali dělat vědu, která je společenský přínosná. A pokud chcete dělat vědu společensky přínosnou, musíte použít vlastní rozum a tomu odpovídající vědecké metody. Takže nám ukažte váš časopis a uvidíme, zda má smysl v něm publikovat."

Měli jsme dvě čísla našeho teoretického časopisu a další, od roku 2007, kdy byl časopis založen, jsou online dostupná na stránkách naší univerzity. V angličtině. Podívali se a obsah je uspokojil. Domluvili jsme se, že paralelně připravíme ve spolupráci jedno společné číslo našeho časopisu a jedno společné číslo jejich časopisu. Téma – vzájemný působení ekonomického a sociálního rozvoje, tj. nejen ekonomický rozvoj jako podmínka sociálního, ale i zpětné působení sociálního rozvoje na ekonomický. Pochopitelně i z hlediska toho, kde zde vznikají problémy a jaké jsou jejich příčiny. Tak, aby to bylo společenský prospěšné a přínosné.

Univerzita v Salernu se nachází v obrovském kampusu kousek od města. Má 34 tisíc studentů a její tradice sahá do roku 1150. Naše univerzita s ani ne dvacetiletou tradicí a čtyřmi tisíci studenty musí být skromnější a nemůže si dovolit mluvit s takovým despektem o funkčnosti "oficiálních" kritérií, podle nichž je hodnocena věda na vysokých školách u nás. Ale některé absurdity zde skutečně existují. Někdy je publikování podmíněno odkazem na nejméně pět článků v uvedených dvou databázích ne starších než pět let, a to i v případě, že se zabýváte původní problematikou, ve které je třeba pracovat se zdroji souvisejícími s dlouhodobým vývojem vědy, přičemž vzhledem k původnosti tématu současné zdroje pochopitelně nejsou, resp. nevztahují se přímo k tomu, o co jde. Naštěstí některé excesy formalistického hodnocení vědy, které ji uzavírá do sterilních témat, jsou už reflektovány i těmi, kteří za hodnocení vědy u nás odpovídají. Podle nové metodiky, která se postupně konkretizuje, by měla být společenské relevance více hodnocena.

K pobytu v Salernu se ještě vrátím. Naši hostitelé nám ukázali i zdejší překrásnou středomořskou přírodu s typickými městečky, velmi podobnou té, kterou jsem si zamiloval v Ligurii, slavné Cinque Terre. Pokud bych byl mladší, určitě bych neváhal a vydal se sem na půlroční program Erasmus pro studenty. Nejen kvůli přírodě, ale i náplni výuky. Doufám, že zahájení spolupráce k tomu napomůže. Byl jsem již na několika univerzitách, ale tato vyniká v řadě parametrů. 

(Pokračování dalším tématem)
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/6131-o-vede-a-praxi-na-univerzite-v-salernu.html