Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
VIZE/252: Investování do schopností a do pozice/1
K urychlené přípravě této série v rámci seriálu o vizi mě přiměla diskuse, která se rozvinula kolem diplomových prací exministryně Malé. Objevil se v ní několikrát názor, že pro nápravu současného stavu vlastně ani teorii nepotřebujeme. To považuji na nejhorší omyl, který může potkat ty, kteří si uvědomují neudržitelnost současného stavu a nutnost změny. Rezignovat na pochopení toho, o co jde, nahradit poctivou dřinu stále přesnějšího poznání reality "vševysvětlujícím" stereotypem, to je cesta k tomu, jak prohrát vše, ještě než se začneme o něco snažit.
V následující sérii se pokusím pokročit v co nejnázornějším vyjádření toho, o co dnes jde. Ze začátku se to bude někomu zdát možná nudné a mimo podstatu současných problémů. Doufám, že i ti největší skeptici, pokud jde o význam teorie, aspoň trochu změní názor, až se dostanu k přímé konfrontaci popisu reality prostřednictvím aparátu, který nabízím, s tím aparátem, který se podařilo vyvinout kdysi (přibližně před 150 léty) Marxovi.
Výchozí obrázek (1) ukazuje situaci, kdy si díky fungování kapitálového trhu polepší obě strany – věřitel i dlužník:
Obrázek 1:
5pt">
K tomu:
Y, Y´ současný a budoucí příjem
MY´ budoucí příjem v mezních veličinách
Y1, Y2 současný příjem (rozpočtové omezení) jednoho a druhého subjektu
MY´2, MY´1 mezní výnos z využití investičních příležitostí jedním a druhým subjektem
E bod rovnováhy
i tím je určena úroková míra
ABE oblast paretovského zlepšení v důsledku působení kapitálového trhu
Pokud funguje kapitálový trh, pak část svého současného příjmu jeden subjekt (věřitel) poskytne druhému subjektu (dlužníkovi) k realizaci výnosnějších investičních příležitosti, jejich společný příjem se zvýší o částku vyznačenou tmavší plochou (ABE), věřiteli o výnos z vlastnictví jeho investičních prostředků určený velikostí úroku, dlužníkovi o výnos z vlastnictví výnosnějších investičních příležitostí.
Grafické znázornění je původní, běžně jej používáme ve výuce mikroekonomie, studenti jej celkem dobře chápou (nedělá jim takový problém jako jiné grafy).
Obecnější poselství tohoto grafu lze populárně zformulovat asi takto: Pokud by dostatečně dobře fungoval kapitálový trh, a to tak, aby byly využívány i investiční příležitosti spojené s rozvojem, uchováním a uplatňováním schopností člověka podle míry jejich výnosnosti, vytvářel by dobře fungující kapitálový trh rovnost příležitostí pro společenský vzestup a eliminoval by dopady výchozí majetkové nerovnosti.
V realitě tomu tak není. Proč? V obecné rovině i na tuto otázku byla dána odpověď již dříve, před několika léty.
Příčinou je investování do pozice znázorněné na dalším obrázku (2).
Obrázek 2:
K tomu:
Investování do pozice (do společenské pozice) je založeno na tom, že tomu, kdo disponuje menším současným příjmem, vlastník většího současného příjmu omezuje možnost využívání jeho investičních příležitostí a tím zvyšuje výnos ze svých vlastních investičních příležitostí. Na obrázku je šipkami naznačeno, jak se v důsledku toho posouvají křivky mezního výnosu z investičních příležitostí, kterými jejich vlastníci disponují, do polohy vyznačené tučnými přerušovanými čarami.
Tmavší plocha ukazuje budoucího příjem vlastníka většího současného příjmu před tím, než došlo k investování do společenské pozice. To umožňuje na dalším obrázku (3) znázornit, o kolik se pozičním investováním jeho příjem zvýší.
Obrázek 3:
K tomu:
Zvýšení současného příjmu vlastníka většího současného příjmu je vyznačeno tmavší plochou. Z obrázku je zřejmé i to, jak výrazně se v důsledku investování do společenské pozice vlastníkem většího současného příjmu změnil budoucí příjem vlastníka menšího současného příjmu.
V dalším pokračování uvidíme, jak poměrně jednoduché grafické vyjádření reality umožní zachytit velmi podstatné věci, které bez potřebného modelu nevidíme. Současně upřesníme pojmy, které používáme.
(Pokračování)