Několik poznámek k makroekonomickým aspektům teorie produktivní spotřeby:
Text, který jsem uveřejnil na pokračování, ukazuje, že i na půdě současné makroekonomie se otevírá poměrně výživné badatelské pole, pokud se na ekonomickou realitu podíváme očima ekonomie produktivní spotřeby. K dosaženému výsledku několik poznámek:
1. Metodiku, která byla použita, lze ještě zdokonalit, ale již v této podobě je a bude využitelná při analýze posunů, ke kterým dochází.
2. Rozbor trendů ukazuje, že se v podmínkách, kdy ještě nejsou vytvořeny podmínky pro financování odvětví produktivních služeb na bázi HCC (smluv o lidském kapitálu), začíná projevovat rozdíl mezi investováním vyšších vrstev do společenské pozice (důsledkem čehož je nutné omezování vertikální prostupnosti a nárůst ekonomické segregace), zatímco střední vrstvy se stále snaží a patrně budou snažit uspět formou investování do lidských schopností. To povede k nárůstu pnutí ve společnosti a nevypočitatelnému chování nižších vrstev, které budou frustrovány a demotivovány, pokud jde o snahu ke společenskému vzestupu.
3. Čím dříve společnost konsensuálně přijme koncept a vizi vyrovnání se s tímto rizikem, orientaci na vytvoření rovnosti příležitostí (např. při přístupu ke špičkovému poznání jako předpokladu společenského vzestupu), tím budou rizika budoucího vývoje menší. Z hlediska nastupujících generací půjde například o to, jak se reálně budou vyvíjet vztahy mezi uplatnitelností lidí s poctivým vzděláním opírajícím se o dřinu spojenou se studiem přírodních a technických věd, a lidmi, jejichž prosazování je založeno na vydíratelnosti břemenem hypoteční půjčky a podbízením se v rámci společenských kontaktů.
4. Výrazné přesuny ve struktuře spotřeby směrem k jejím produktivním složkám a s tím souvisejícím zvýšením podílu produktivních služeb ve struktuře spotřeby jsou neoddělitelně spojeny s reformami, které umožní vznik kontraktů umožňujících financovat produktivní služby z efektů, které v důsledku jejich působení vznikají.
5. Některé dílčí poznatky by mohlo přinést vytipování specifických forem produktivní či poziční spotřeby (investování do společenské pozice či do rozvoje, příp. uchování schopností) v rámci podrobnějšího členění dostupných statistických dat o spotřebě domácností.
(Pokračování)