Radimvalencik | VIZE/182: Ekonomie produktivn spotřeby/16

Ekonomie produktivní spotřeby 16. část

Na tuto sérii v rámci seriálu o vizi jsem se zvlášť těšil. Bohužel jsem s jejím zveřejňováním musel trochu počkat, protože došlo k největšímu ohrožení přežití naší civilizace, lumpárně, která v historii nemá obdoby. Nebylo možné stát mimo. Ale i v tuto dobu jsem si vyšetřil čas a postupně připravil následující text, který z pozice velmi obecné teorie ukazuje, jak přistoupit k řešení současných problémů. Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazývám ekonomií produktivní spotřeby.

Makroekonomický aspekt: Jsou výdaje domácností produktivní?/7

Závěr provedené analýzy spotřebních výdajů domácnosti

Hlavním cílem analýzy bylo zhodnocení vývojových tendencí vybraných výdajů domácností. Konkrétně šlo zejména o posouzení soukromých výdajů na tzv. produktivní služby, kde bylo cílem zjistit, zda v soukromých výdajích domácností dochází přirozeně ke známkám růstu výdajů na produktivní služby a to jednak při růstu příjmů domácností a jednak v průběhu času. Taková tendence by mohla předznamenat přeorientaci stávajícího setrvačného ekonomického vývoje společnosti směrem ke společnosti produktivních služeb, tj. společnosti charakterizované tím, že těžištěm jsou v ní produktivní služby bezprostředně spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Zatímco produktivní služby v ekonomice by mohly mít schopnost vytvářet vysokou míru rovnosti příležitostí pro nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, má opačný jev, kdy dochází naopak k investování do společenské pozice a kdy narůstá s tím spojená okázalá či prestižní spotřeba, negativní vliv na společnost.

Jako zdroj dat pro analýzu sloužila statistika rodinných účtů, kterou poskytuje Český statistický úřad v roční periodicitě. Do vydání zastupujících produktivní služby byly zahrnuty výdaje na zdraví, rekreaci a kulturu, vzdělávání a ostatní zboží a služby. Spotřebním výdajům domácností dominují výdaje na základní životní potřeby, tj. výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje a na bydlení, které stále tvoří v průměru všech sledovaných domácností více jak 40 % a tento podíl klesl v r. 2015 pod 40 % až pro dva nejvyšší příjmové decily. Struktura spotřebních výdajů domácností je napříč příjmovými decily paradoxně poměrně rigidní. K největším rozdílům mezi nejchudšími a nejbohatšími domácnostmi dochází u potravin a bydlení, kdy nejbohatší vydávají v poměru k celkovým spotřebním vydáním podstatně méně, zatímco zejména u dopravy vydávají nejbohatší významně více. Výraznější rozdíly ve smyslu vyššího podílu výdajů nejbohatších se začínají projevovat také u bytového vybavení a zařízení domácností a u ostatních zboží a služeb.

Pokud jde o analýzu časových řad podílu výdajů domácností na produktivní spotřebu z celkových spotřebních výdajů za léta 2004 – 2015, bylo v prostřednictvím regresní a korelační analýzy zjištěno, že ke statisticky významné dynamice jejich růstu dochází u decilu třetího, pátého a šestého. Tyto decily představují nižší až střední příjmové kategorie.Doplňující testování korelace v časových řadách podílu výdajů na produktivní služby vůči celkovým příjmům ukázalo, že v decilu prvním a desátém dochází v průběhu zkoumané časové řady k statisticky významnému poklesu. Lze tedy shrnout, že zatímco u středních tříd existovaly tendence k růstu výdajů na produktivní služby, tak nejchudší a nejbohatší domácnosti na těchto výdajích šetří, ačkoliv každé z nich z jiného důvodu. Zatímco nejchudší domácnosti se vyčerpají na výdajích za základní životní potřeby a další nezbytné výdaje a na produktivní služby nebo na nespotřební výdaje jim tak vysoké prostředky nezbývají, tak nejbohatší domácnosti naopak vydávají své příjmy výrazně více na nespotřební výdaje, které zahrnují např. investiční výdaje na výstavbu resp. rekonstrukci domu nebo bytu, nebo na jiné spotřební výdaje než jsou produktivní služby.

V zásadě lze tedy říci, že analýza časových řad uvedených soukromých výdajů domácností spíše potvrzuje teorii v tom smyslu, že současný vývoj zůstává setrvačný a nejsou patrny výraznější tendence příklonu k produktivní spotřebě.

Kromě toho byla ověřována i závislost vývoje podílu výdajů na produktivní spotřebu na příjmovém decilu. V tomto testování vyšlo, že v letech 2004, 2008, 2009, 2011 a 2015 výše příjmu představovaná příjmovým decilem statisticky významně působila na podíl výdajů na produktivní služby vůči celkovým spotřebním výdajům. Zejména výrazná byla závislost v roce 2011, kdy došlo k nárůstu podílu spotřebních výdajů na produktivní služby prakticky u všech příjmových decilů (s výjimkou prvního) a hodnota tohoto podílu v tomto roce kulminovala. V dalších letech sledovaného období (2012 – 2015) se obecně neprojevovaly výraznější tendence, spíše setrvalý stav.

Při analýze je ovšem třeba si uvědomit i různá její omezení. Ta jsou dána zejména zdroji dat, kdy nejsou k dispozici data v podrobnější struktuře, vzorkem domácností, který není reprezentativním pokrytím celé společnosti v České republice, a zápisy výdajů, které mohou být zatíženy chybami. Kromě toho nezkoumáme veškeré ve společnosti vydávané zdroje, neboť na produktivní spotřebu jsou vynakládány i zdroje veřejnoprávní nebo jiné kolektivní zdroje. Sama statistika rodinných účtů také neposkytuje údaje o možných příčinách vývoje a bylo by nutné zkoumat další veličiny, např. vývoj jiných makroekonomických ukazatelů (HDP, mzdy apod.).

Seznam použitých zdrojů

Tištěné dokumenty

ARLT, Josef a kol. Analýza ekonomických časových řad s příklady. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická Praha, 2002. 148 s. ISBN 80-245-0307-7.

BAKYTOVÁ, Hedviga a kol. Statistická indukce pro ekonomy. 1. vyd. Praha: SNTL/ALFA, 1986. 344 s. ISBN 99-00-00135-X.

BÖHM-BAWERK, Eugen. Základy teorie hospodářské hodnoty statků. Praha: Academia, 1991. 181 s. ISBN 80-200-0422-X.

CIPRA, Tomáš. Analýza časových řad s aplikacemi v ekonomii. 1.vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1986. 246 s.

HEISSLER, Herbert a kol. Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Praha: VŠFS, 2010. 288 s. ISBN 978-80-7408-040.

KÁBA, Bohumil – SVATOŠOVÁ, Libuše. Statistika. 3. vyd. Praha: ČZU Provozně ekonomická fakulta, 2013. 150 s. ISBN 978-80-213-0746-9.

KELLER, Jan – TVRDÝ, Lubor. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna.

Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2008. 184 s. ISBN 978-80-86429-78-6. LOUDA, Zdeněk. Řešené příklady v systému Statistica. 1. vyd. Praha: ČZU Provozně ekonomická fakulta, 2004. ISBN 80-213-1239-4.

MAREK, Luboš. Statistika pro ekonomy: Aplikace. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 423 s. ISBN 80-86419-68-1.

SŮVOVÁ, Helena a kol. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, a. s., 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0.

SVATOŠ, Miroslav Globální trendy a znalostní ekonomika. In: Sborník prací

z mezinárodní vědecké konference. Praha: ČZU Provozně ekonomická fakulta, 2005. s. 25-

30. Dostupné též z:

<https://www.agris.cz/Content/files/main_files/70/148466/05svatos.pdf>. ISBN 80-213-

1372-2.

SVATOŠOVÁ, Libuše a kol. Statistický software na ČZU. 1. vyd. Praha: ČZU Provozně ekonomická fakulta, 2009. 107 s. ISBN 978-80-213-2010-9.

VALENČĺK, Radim a kol. Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb. 1. vyd. Praha: EUPRESS, 2014. 100 s. ISBN 978-80-7408-103-3.

VALENČĺK, Radim. Teorie her a redistribuční systémy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2008. 124 s. ISBN 978-80-7408-002-9.

Elektronické dokumenty

ČSÚ a, Český statistický úřad. Náplň publikovaných skupin vydání. [online]. [cit. 2016-10- 30]. Dostupné z:

<https://www.czso.cz/documents/10180/20561723/160020q4j.pdf/956c56e0-8f3b-41b9- b0d7-9066fa056255?version=1.0>

ČSÚ b, Český Statistický Úřad. Příjmy, vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů, I. díl - sociální skupiny, příjmová pásma [online]. (kód: e-3001).

30.06.2005 [cit. 2017-01-03]. Dostupné z: <https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-vydani-a- spotreba-domacnosti-podle-statistiky-rodinnych-uctu-idil-socialni-skupiny-prijmova- pasma-2004-sq6dbl6qfs>

ČSÚ c, Český Statistický Úřad. Statistika rodinných účtů – Metodika [online]. [cit. 2016- 03-01]. Dostupné z: <https://www.czso.cz/csu/czso/statistika-rodinnych-uctu-metodika> ČSÚ d, Český Statistický Úřad. Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů - domácnosti podle postavení osoby v čele, podle velikosti obce, příjmová pásma, regiony soudržnosti [online]. (kód: 160018). 10.6.2016 [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: < czso.cz/csu/czso//...domacnosti-podle-postaveni-osoby-v-cele-podle-velikosti-obce-prijmova-pasma-regiony- soudrznosti-2015>

HURTOVÁ, Veronika. Vzdělanostní společnost [online]. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2015. 57 s. Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Zuzana Kubišová. [cit. 2016-09-20] Dostupné z: < https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/106266/>

KREJČOVÁ, Jana. Teorie dobývání renty a veřejné zakázky v České republice v letech 1993 až 2011. Praha: Vysoká škola ekonomická, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářské a sociální politiky, 2012. 126 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Karel Zeman CSc. [cit. 2017-02-17] Dostupné z:

<https://www.vse.cz/vskp/34025_teorie_dobyvani_renty_a%C2%A0verejne_zakazky_v% C2%A0ceske_republice_v%C2%A0letech_1993_az_2011>

MATULA, J. Vztah pojmů znalostní ekonomika a znalostní společnost k pojmům informační ekonomika a informační společnost [online]. PARTSIP – partnerská síť

informačních profesionálů. 29.6.2011 [cit. 2017-02-19]. Dostupné z:

<https://www.portalci.cz/ci-v-praxi/odborne-clanky/autorske-clanky/matula-j-vztah-pojmu- znalostni-ekonomika-a-znalostni-spolecnost-k-pojmum-informacni-ekonomika-a- informacni-společnost>

MIELCOVÁ, Elena a kol. 4 Lineární regrese. In: Statistické programy – využití Excelu a SPSS pro výzkumnou činnost [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2011. [cit.

2017-02-05]. Dostupné z: < mdg.vsb.cz/...

(Pokračování)