VIZE/181: Ekonomie produktivn spotřeby/15

Ekonomie produktivní spotřeby 15. část

Na tuto sérii v rámci seriálu o vizi jsem se zvlášť těšil. Bohužel jsem s jejím zveřejňováním musel trochu počkat, protože došlo k největšímu ohrožení přežití naší civilizace, lumpárně, která v historii nemá obdoby. Nebylo možné stát mimo. Ale i v tuto dobu jsem si vyšetřil čas a postupně připravil následující text, který z pozice velmi obecné teorie ukazuje, jak přistoupit k řešení současných problémů. Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazývám ekonomií produktivní spotřeby.

Makroekonomický aspekt: Jsou výdaje domácností produktivní?/6

Dále bylo provedeno testování shody parametrů dvou regresních, resp. v tomto případě trendových funkcí. Bylo zvoleno porovnání regresních koeficientů b1i pro časové řady vybraných decilů (shodně jako v Tabulka 7) s regresním koeficientem b11 pro časovou řadu prvního decilu. Je tedy testováno, zda se ve vyšších decilech statisticky významně liší strmost trendové funkce. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 8.

Tabulka 8

Kritická hodnota t1-α/2(n1+n2-4) je pro hladinu významnosti α = 5 % a počet stupňů volnosti (n1+n2-4) = (10 + 10 – 4) = 20 rovna 2,086 (viz Bakytová a kol., 1986;tab. VI). Absolutní hodnota vypočteného testového kritéria t tedy musí být větší než 2,086, abychom mohli zamítnout nulovou hypotézu. Bylo tedy potvrzeno, že decily 3., 5. a 6. se chovaly odlišně od 1. decilu a že tedy jejich výdaje na produktivní spotřebu v čase výrazněji rostly. Lze si povšimnout, že pro 10. decil vychází hodnota jako nevýznamná a tento decil se tedy chová z hlediska podílu výdajů na produktivní spotřebu podobně jako decil první, tedy decil nejchudších domácností.

Analýza pro jednotlivé roky

Další způsob analytického náhledu představuje řez daty pro určitý rok napříč všemi příjmovými decily. Postup byl volen shodný jako u časových řad pro jednotlivé decily.

Nejprve byla otestována závislost podílu výdajů na produktivní spotřebu na celkových spotřebních vydáních pro dané roky, které máme k dispozici, tj. 2004 – 2015, v závislosti na příjmovém decilu prostřednictvím korelačního koeficientu. V každém roce je tedy k dispozici celkem 10 pozorování. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 9.Podíl výdajů na produktivní služby vůči celkovým výdajům podle roků napříč decily

Tabulka 9

Kritická hodnota t1-α/2 významnosti korelačního koeficientu pro hladinu významnosti α = 5 % určená pomocí Studentova t rozdělení pro 8 stupňů volnosti, činí 2,306 (podle Bakytové a kol., 1986; tab. VI). Nulovou hypotézu tedy můžeme zamítnout pro roky 2004, 2008, 2009, 2011 a 2015, pro něž vychází závislost podílu produktivních výdajů na celkových spotřebních výdajích významná na příjmovém decilu. Příjmový decil představuje vlastně na nespojité celočíselné a ekvidistantní stupnici od 1 do 10 stupeň příjmu. Proto lze říci, že v letech 2004, 2008, 2009, 2011 a 2015 výše příjmu statisticky významně působila na podíl výdajů na produktivní služby vůči celkovým spotřebním výdajům. Výsledky regresních funkcí pro roky, v nichž vychází statistická významnost, jsou uvedeny v Tabulka 10. Grafické zachycení těchto regresí je v následujícím Obrázku 9.

Obrázek 9

Dále bylo podobně jako v případě decilů provedeno testování shody parametrů dvou regresních funkcí pro jednotlivé roky. Bylo zvoleno porovnání regresních koeficientůb1i pro regresní funkce vybraných statisticky významných roků, tj. i = 2008, 2009, 2011 a2015, s regresním koeficientem b1j pro tytéž roky, tj. j = 2008, 2009, 2011 a 2015, ale vždy tak, že i ≠ j. Je tedy testováno, zda se v jednotlivých letech srovnávaných vždy vedvojicích, tj. každý s každým, statisticky významně liší strmost regresní funkce. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 10.

Tabulka 10

Kritická hodnota t1-α/2(n1+n2-4) je pro hladinu významnosti α = 5 % a počet stupňů volnosti 16 je rovna 2,120 (viz Bakytová a kol., 1986; tab. VI). Lze protovyhodnotit, že pro žádnou z dvojic roků není možné hypotézu o rovnosti sklonu regresních přímek zamítnout, s výjimkou dvojice roků 2009 a 2011. Mezi jednotlivými roky tedy v zásadě nejsou (až na zmíněnou výjimku) z hlediska strmosti regresní funkce žádné statisticky významné odlišnosti. S růstem příjmového decilu tedy v těchto pěti letech podobným tempem rostl i podíl výdajů na produktivní služby.

(Pokračování)