Ekonomie produktivní spotřeby 12. část
Na tuto sérii v rámci seriálu o vizi jsem se zvlášť těšil. Bohužel jsem s jejím zveřejňováním musel trochu počkat, protože došlo k největšímu ohrožení přežití naší civilizace, lumpárně, která v historii nemá obdoby. Nebylo možné stát mimo. Ale i v tuto dobu jsem si vyšetřil čas a postupně připravil následující text, který z pozice velmi obecné teorie ukazuje, jak přistoupit k řešení současných problémů. Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazývám ekonomií produktivní spotřeby.
Makroekonomický aspekt: Jsou výdaje domácností produktivní?/4
Porovnání struktury výdajů ve vybraných letech
Dále byla provedena analýza struktury spotřebních vydání mezi krajními decily, tj.
1. a 10. decilem, prostřednictvím porovnání absolutního rozdílu v procentních bodech, a to v letech 2004 a 2015, tj. v letech na obou okrajích sledovaného období, aby bylo možné posoudit, zda došlo k zásadním změnám.
Výše uvedená analýza (viz Obrázek 2 až Obrázek 5 a Tabulka 2 a Tabulka 3) ukazuje, že největší rozdíly v zastoupení jednotlivých oddílů vydání jsou pro jednotlivé decily u oddílů 1 – Potraviny a nealkoholické nápoje, 4 – Bydlení, voda, energie, paliva a 9
– Doprava. Lze říci, že bohatší příjmové skupiny vydávají ve své struktuře méně na základní životní potřeby (oddíly 1 a 4). U nejbohatšího decilu je pak nejvíce patrný růst zastoupení výdajů na dopravu, což je možné zřejmě přičítat individuální dopravě, včetně nákupu dopravních prostředků, jako např. dražších automobilů. Přitom dále platí, že rozdíly mezi 1. a 6. decilem nejsou tak zásadní, významné rozdíly se projeví až mezi 1. a 10. decilem. Tyto údaje jen dále potvrzují a rozvíjejí prvotní zjištění učiněné již z Tabulka 1.
Nárůst podílu spotřebních výdajů u nejbohatšího decilu ve srovnání s nejchudším decilem v oddílu 5 – Bytové vybavení, zařízení domácnosti a opravy, který byl významnější v roce 2015 (o 3,5 procentních bodů versus 1,9 procentních bodů v roce 2004), lze přičítat pořizování luxusnějšího a nákladnějšího vybavení domácností a také pravděpodobně větším obydlím.
Lze si povšimnout, že rozdíl v podílu vydání mezi nejbohatšími a nejchudšími na potraviny a nealkoholické nápoje se v r. 2015 oproti r. 2004 snížil. To by bylo možné přičítat výdajům na dražší potraviny, což mohou být jak potraviny vyšší ceny ze zahraničí, tak různé pochutiny na zpestření jídelníčku, nebo i potraviny v biokvalitě a potraviny zkvalitňující obecně strukturu jídelníčku, jako např. dražší hovězí maso nebo ryby. V případě kvalitnějších potravin by šlo o pozitivní změnu, které bychom mohli přisuzovat i produktivní význam ve smyslu dopadu na uchování a upevnění zdraví. Narážíme zde jednak na neostrou definici produktivních výdajů, jednak i na to, že zkoumání takovéto míry detaily nám statistická data neumožňují.
Mezi nejchudším a nejbohatším decilem lze mezi roky 2004 a 2015 zaznamenat také nárůst rozdílu v podílu spotřebních vydání v oddílu 12 – Ostatní zboží a služby (1,9 procentních bodů v roce 2004 versus 3,6 procentních bodů v roce 2015). Tato kategorie byla zařazena mezi výdaje na produktivní služby a její růst by tak bylo možné obecně považovat za změnu pozitivní. Zároveň je však třeba si uvědomit, že jde o kategorii"zbytkovou". Kromě osobních a sociálních služeb, které mají v souladu s teorií, z které tato práce vychází (viz Valenčík a kol., 2014), produktivní charakter, sem patří i prostituce a klenoty, které tento charakter zjevně nemají. K nárůstu vydání u tohoto oddílu je proto třeba přistupovat opatrně.
Lze konstatovat, že při srovnání roků 2004 a 2015, resp. i 2010, nedošlo ve struktuře spotřebních vydání k žádným převratným změnám. To odpovídá očekávatelnému předpokladu, že ke změně zvyklostí ve struktuře spotřebních vydání dochází spíše pozvolna za podmínky, že na trhu nedojde k nějakým nenadálým výkyvům (např. prudký růst cen potravin či energií). Kromě samotného příjmu budou strukturu vydání nejspíše ovlivňovat i mnohé další faktory, jako např. vzdělání, společenská pozice, včetně potřeby realizovat okázalou a prestižní spotřebu na udržení této pozice, reklama a celospolečenská témata či životní styl konkrétní domácnosti.
(Pokračování)