VIZE/176: Ekonomie produktivní spotřeby/10

Na tuto sérii v rámci seriálu o vizi jsem se zvlášť těšil. Bohužel jsem s jejím zveřejňováním musel trochu počkat, protože došlo k největšímu ohrožení přežití naší civilizace, lumpárně, která v historii nemá obdoby. Nebylo možné stát mimo. Ale i v tuto dobu jsem si vyšetřil čas a postupně připravil následující text, který z pozice velmi obecné teorie ukazuje, jak přistoupit k řešení současných problémů. Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazývám ekonomií produktivní spotřeby.

Celková struktura spotřebních vydání

Časově nejaktuálnější celková struktura spotřebních vydání, tj. za rok 2015, je uvedena níže – viz Tabulka 1. Pokud jde o vybrané oddíly označené jako produktivní služby, má oddíl Zdraví zastoupení v celkovém průměru 2,6 %, následně Rekreace a kultura 9,4 %, Vzdělávání 0,6 % a nakonec oddíl Ostatní zboží a služby 12,1 %. Celkově tedy tvoří spotřební výdaje na produktivní služby v průměru 24,7 % spotřebních vydání, takže jde o jejich nezanedbatelnou část.

Nejvýznamnější zastoupení měly v roce 2015 stejně jako i v předchozích letech Potraviny a nealkoholické nápoje a Bydlení, voda, energie, paliva, které v roce 2015 společně tvořily u domácností v souhrnu celkem 41,1 % spotřebních vydání. Společně by bylo možné tyto dva oddíly vydání označit jako náklady na základní životní potřeby. Maximální hodnoty 47,1 % dosahují základní životní potřeby v nejnižším příjmovém decilu a 35,2 % v tom nejvyšším. Přitom pod 40 % z celkových vydání klesají tyto výdaje až v 8. příjmovém decilu. A zhruba do 7. příjmového decilu nelze obecně pozorovat nějaké zásadnější změny ve struktuře spotřebních vydání, protože jim stále dominují vydání na základní životní potřeby.

Třetí a čtvrtou nejvýznamnější výdajovou položku tvoří ve struktuře Ostatní zboží a služby (viz oddíl 12), v průměru 12,1 %, spolu s Dopravou (viz oddíl 7), v průměru 10,5

%. Páté místo ve struktuře vydání zaujímá Rekreace a kultura (viz oddíl 9), kam patří i sportovní služby. U pátého příjmového decilu je tento oddíl dokonce významnější než oddíl Dopravy.

Ostatní oddíly vydání již nezaujímají natolik významné podíly v celkové struktuře, většinou je to do 5 %. Je přitom typické, že ani pořadí decilu nemá významný vliv na podíl některých oddílů vydání, resp. neprojevuje se zde žádná viditelná tendence s růstem příjmového decilu. Jako příklad lze uvést oddíl 2 – Alkoholické nápoje, tabák, kde se hodnoty pohybují od 2,7 % do 3,5 % (maximum je v 9. decilu), nebo oddíl 3 – Odívání a obuv, kde se hodnoty pohybují od 4,6 % do 5,6 % (maximum je v 2. decilu), přičemž 1. a

10. decil mají shodný podíl ve výši 5,4 %. Pravděpodobně tedy bohatší domácnosti kupují dražší výrobky v dané kategorii, případně spotřebovávají větší objem daných výrobků, ale vyšší příjem nepůsobí na významnější změnu zastoupení ve spotřebních vydáních.

Z produktivních služeb je tak evidentně největší zastoupení oddílu Rekreace a kultura, kam lze zahrnout jak volnočasové aktivity, tak dovolené, aktivní provozování sportu a zároveň návštěvy koncertů a divadelních představení. V rámci oddílu s číslem dvanáct, tedy Ostatní zboží a služby, lze nalézt výdaje, které jsou typicky výdaji na produktivní služby, tj. osobní péče, jako např. kadeřnictví, manikúru a pedikúru, masáže, a sociální péče. Patří sem ovšem i služby, jejichž produktivní charakter by byl velmi sporný, jako např. prostituce, a výdaje za klenoty, které naopak mají charakter okázalé spotřeby.