VIZE/010: Efektivnost využití lidského kapitálu/1

1. listopad 2017 | 07.00 |

Následující materiál vznikl v rámci našeho týmu a bezprostředně se týká vize, o kterou jde (zejména ve smyslu vystižení podstaty přeměn). Jeho autorem je Mgr. Ing. Miroslav Jurásek, Ph.D. z Vysoké školy finanční a správní. Myslím, že ač odborný, přesto bude text srozumitelný širší veřejnosti. Zejména proto, že je přímo k věci. Zdroje uveřejňuji v prvním pokračování.

Proč není lidský kapitál využíván efektivně? – 1. část

Miroslav Jurásek 

Úvod

Za nejobecnější příčinu současných problémů je to, že doposud nedošlo k přeorientaci stávajícího setrvačného vývoje směrem ke společnosti produktivních služeb, tj. společnosti, kdy těžištěm ekonomiky jsou produktivní služby spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu.

Společnost jako celek na tomto stavu bezesporu tratí. V tomto článku jsou ukázány negativní důsledky tohoto neuspokojivého stavu. Zároveň je zkoumáno, proč dochází k neefektivnímu využívání (a v tomto smyslu k mrhání) lidského kapitálu. Ten je pojednán ve smyslu produktivní spotřeby.

Pozornost je ale soustředěna hlavně na systémové "vady" tohoto stavu, zejména důsledky tzv. pozičního investování. Je to právě zpětný dopad pozičního investování na vývoj společnosti, který vyvolal v život síly (přerozdělení příjmů, konkurenci v oblasti pozičního investování, porušování obecně přijatých zásad a vzájemné krytí, pokud dojde k porušení obecně přijatých zásad), které podstatným způsobem oslabily a narušily funkčnost institucionálního systému společnosti.

Tento jev (investování do pozic) se svými negativními dopady je popsán s využitím teorie her, konkrétně hry Titanic. Je ukázáno, že už jen uvědomění si reality této hry (jejich eventuálních rizik) může vést k efektivnímu využívání lidského kapitálu.

1. Vymezení pojmu lidský kapitál

Pro účely tohoto článku je hodnota lidského kapitálu (HC) dána užitky, které plynou jednak z okamžité spotřeby určitého statku a z budoucího příjmu, který je generován touto přítomnou spotřebou. Typickým příkladem je např. vzdělání: určitý požitek ze vzdělávání máme v okamžiku jeho spotřeby, protože "uspokojujeme" svou vnitřní potřebu po vědění, znalostech. Nově nabyté poznatky však mohou být zúročeny v budoucnu tím, že je využijeme ve svém budoucím povolání (čili naše dříve získané dovednosti a vědomosti) budou zdrojem příjmu.

Jelikož člověk ve svém rozhodování volí mezi současnými a budoucími užitky (prožitky), porovnává, co bude prožívat v budoucnu s tím, co prožívá právě teď nebo bude prožívat. Tato danost fungování racionálního člověka koresponduje s pojetím lidského kapitálu, jejímž autorem je Gary S. Becker (1997, s. 17). Tento nositel Nobelovy ceny rozlišuje kapitál osobní a společenský.

Osobní kapitál (P) zahrnuje relevantní spotřebu v minulosti spolu s dalšími vlastními osobními zkušenostmi. Tím však nemusí nutně končit, protože se v důsledku této spotřeby může vytvořit určitý užitek v budoucnu. Pro vyjádření toho, že jedinec není izolovaný, ale pohybuje se v určitém sociálním prostředí (se svou historií a nastavením), které bezesporu ovlivňuje jeho prožitky, Becker ještě zavedl druhou složku lidského kapitálu, tzv. společenský kapitál (S).

V každém případě je vidět, že spotřeba vedoucí k rozvoji lidského kapitálu (resp. užitky z ní plynoucí) je rozložena v čase: minulé prožitky ovlivňují současnou spotřebu a ta se může (a také nemusí) projevit v budoucnu. V každém případě mezi těmito časovými okamžiky (tj. mezi minulostí, přítomností a budoucností) je zjevná spojitost: minulé zkušenosti nám pomáhají pochopit současnou spotřebu (tj. proč spotřebováváme to, co spotřebováváme).

Soustřeďme se ale pouze na současnou spotřebu a budoucí užitky (příjmy), které tato okamžitá spotřeba může přinést. K první komponentě lidského kapitálu (jež se projevuje v přítomném okamžiku) se budeme vztahovat ve smyslu spotřebním; ke druhé komponentě (vztahované k budoucnosti) se budeme vztahovat ve smyslu produktivním.

Označme spotřební charakter lidského kapitálu jako C a jeho produktivní složku jako P. Lidský kapitál je pak formálně možné vyjádřit následující rovnicí:

Jak bylo řečeno dříve, hodnota lidského kapitálu je dána užitky jeho dvou složek, tedy:

Uvažujme, že oba užitky jsou měřitelné a vyjádřitelné v peněžních jednotkách (PJ). Dále předpokládejme, že veličina UC > 0 (jinak by taková spotřeba neměla smysl a racionální člověk by statek se záporným užitkem, resp. mu škodící, nespotřebovával). Pro veličina UP platí, že je nezáporná, tj. UP 0.

V tomto chápání je hodnota lidského kapitálu (UHC), za jinak nezměněných podmínek, funkcí užitku spotřeby určitého statku (UC) a produktivního charakteru této spotřeby (UP). Veličinu UC zkoumá především neoklasická ekonomie. Na tomto místě se jí podrobně zabývat nebudeme, jen uveďme, že v tradičním vyjádření je funkcí množství spotřebovávaných statků.

Pochopitelně při rozhodování o spotřebě určitého statku se poměřuje užitek plynoucí z této spotřeby s náklady ušlé příležitosti. Třebaže ze samotného studia můžeme mít (a zpravidla i máme) bezprostřední užitek ve formě uspokojení své zvídavosti, touhy vědět, zbystření svých kognitivních schopností atd., ve fázi samotného studia reálně vynaložené náklady nejspíš převyšují užitek ze samotné spotřeby. Proto z ekonomického hlediska na významu nabývá produktivní charakter spotřeby.

(Pokračování zítra)

Použitá literatura a zdroje

BERRY, G. S. Teorie preferencí. Praha: Grada Publishing, 1997, 352s. ISBN 80-7169-463-0.

CONTRERAS, S. Looking for status appeal? Act interested in your child's education. In International Journal of Social Economics, Vo. 44, Issue: 3, 2017. s. 377 – 399.  eISSN: 1758-6712.

FISHER, L. Rock, Paper, Scissors. Game Theory in Everyday life. New York: Basic Books. 265s. ISBN 978-0-465-00938-1.

HEISSLER, H. – VALENČÍK, R. – WAWROSZ, P. Mikroekonomie středně pokročilý kurz. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2010. 288s. Edice EUPRESS. ISBN 978-80-7408-040-1.

JURÁSEK, M. – LEINWEBER, V. – VALENČÍK, R. Politicko-ekonomická reflexe současného stavu globální společnosti. In Politická ekonomie-teorie, modelování, aplikace. Praha: VŠE, 2016, RO. 64, Č. 2, S. 218-236. ISSN 0032-3233.

McDONALD, S. – BENTON, R. A. The Structure of Internal Job Mobility and Organizational Wage Inequality. In Research in Social Stratification and Mobility, Volume 47 (SI), 2017 (February). s. 21-31.

MERTL, J. – VALENČÍK, R. Principles of the Titanic Games and Their Links to Contemporary Socioeconomic Reality. In Socioekonomické a humanitní studie 1, Vol. 7, 2017, s. 95-121.

PETRÁŇOVÁ, M. – MEJSTŘÍK, B. Přes milion pracujících nevyužívá svou kvalifikaci. In Statistika&My, Ročník 5 (05/2015), s. 34-35.

TANG, S. The positional market and economic growth. In Journal of Economic Issues, 44(4), 2010, s. 915-942.

VODÁK, J. – KUCHAŘÍKOVÁ, A. Efektivní vzdělávání zaměstnanců. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 240s. ISBN 978-80-247-3651-8.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář