Jaké reformy a proč (87): O eskalaci konfliktů

3. květen 2014 | 08.00 |

Úvodní poznámka: Tento text jsem již publikoval pod názvem "Proč dochází k eskalaci konfliktů a animozit". Obsahově patří do seriálu o reformách a proto ho zveřejňuji i touto formou. Na jedné straně ukazuje, o co v současné době jde, proč se situace začala tak rychle měnit. Na straně druhé pak aktuálnost odpovědi na otázku "Jaké reformy a proč?".

Pokud byste někomu před půl rokem řekli, že je na spadnutí globální konflikt, konflikt, ve kterém nejde o to, kdo vyhraje, ale jak vysoká forma života se uchová, považoval by vás za blázna. Dnes už ne. Když by vám pan Smrtka řekl, že jde do důchodu a ten, kdo po něm přijde, ale bude "jiný sekáč", nebylo by to jen k smíchu. Co se vlastně stalo v našem světě?

Dlouhodobě se vytvářel systém, který jsem již dříve popsal ve stém pokračování seriálu věnovaném období od začátku pádu Nečas-Kalouskovy vlády ke vzniku nové. Zde jsem mj. uvedl:

Koncept, ze kterého vychází analýza a komentování událostí, se opírá o vymezení toho, co jsou struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, jak tyto struktury vznikly a vyvinuly se v globálně provázaný systém, jak si podřídily zpravodajské služby (formou privatizace jejich enkláv), jak penetrovaly institucionální systémy jednotlivých zemí a jaké mají lokální modifikace. Pro fungování těchto struktur jsou mimořádně významná jádra vyjednávání vlivu, přičemž k vyjednávání vlivu dochází v rámci určitého globálně sdíleného základního ideového paradigmatu. To je založeno na následujícím:

- Prosazování silových řešení doslova "za každou cenu".

- Pěstování obrazu nepřítele a výroba reálného nepřítele (právě uplatňováním silových řešení).

- Používání dvojího metru k demonstrování moci a možnosti využívat in-side informace při ovlivňování chování osob.

- Kontrola chování osob v oblasti politické reprezentace vlastní země i ostatních zemí (jejich monitorování, výroba kompromitujících materiálů, vydírání, protěžování i "měkké" řízení formou poskytování in-side informací, přičemž to poslední je bezprostředně spojeno s prosazením silového řešení za každou cenu).

Právě takovéto základní ideové paradigma totiž umožňuje efektivně zastírat a překrývat činnost struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad působících v globálním i lokálním měřítku, viz např.:

http://radimvalencik.pise.cz/295-70-4-thbu-o-co-se-oprit.html

http://radimvalencik.pise.cz/311-70-4-3-hra-odkud-kam-jdu-a-kam-se-snazim-dojit.html

http://radimvalencik.pise.cz/318-71-1-hra-co-prinesl-1-6-2013.html

Pokud chceme v našem světě změnit něco k lepšímu (a je nejvyšší čas, protože teď už začíná jít o přežití), pak je především nutné zformulovat a rozšířit do všeobecného povědomí jasnou a nosnou alternativu ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu. Platí totiž následující:

- Bez omezení vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (které se naven projevují jako různá kořistnická lobby, klientelistické sítě, mafie působící v různých složkách státu apod.) se nepodaří řešit žádný významný úkol podmiňující pozitivní vývoj, nepodaří řešit žádný problém, v důsledku kterého vznikají civilizační rizika.

- Bez alternativy ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu se nepodaří omezit vliv struktur založených na vzájemném krytí, proto ty mají obrovskou regenerační schopnost.

V současné době je stávající globální sdílené základní ideové paradigma v krizi a tudíž změna je možná. Klíčovou úlohu (a to v pravém smyslu slova - úlohu klíče k řešení současných problémů) hraje právě a zejména zformulování a rozšíření do všeobecného povědomí jasné a nosné alternativu ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu. Kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče; kdo se pouští do řešení dílčích problémů, aniž by si vyjasnil jejich obecný základ, ten na neřešení těchto problémů v obecné rovině bude narážet na každém kroku, narážet slepě a to ho bude odsuzovat k bezzásadovosti, příštipkaření, k tomu, aby se stal figurkou se kterou se manipuluje, aby byl vtažen do her, kterým nerozumí.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/617-71-112-hra-co-prinesl-20-9-13-superafera-100.html

Od té doby se situace zhoršila. To, co se událo, můžeme sledovat ve dvou rovinách:

- Faktické: Vynucování silového řešení americkou administrativou ovládanou globálně působícími privatizovanými enklávami zpravodajských služeb poprvé selhalo v Sýrii. Místo korekce se návazně spustila k "rehabilitaci" politiky založený na výše uvedeném globálně sdíleném paradigmatu akce v Ukrajině. Zdálo se, že lze využít souvislost s Olympijskými hrami v Soči. Jednak nepřipustit, aby z jejich úspěchu Rusko těžilo, jednak využít zaneprázdněnosti ruských zpravodajských služeb, které byly zaměstnány zajištěním bezpečnosti těchto her. Tak se hra rozehrála. Diletantsky a nepřipraveně.

- Logické: Došlo k tomu, k čemu muselo dojít. Poté, co globálně působící privatizované enklávy zpravodajských služeb změnily reprezentanty administrativy USA v pouhé zombie neschopné sebereflexe a rozehrály velmi nebezpečnou hru na Ukrajině, narazilo se na mantinel výkonnosti ekonomik zemí (USA a EU). Parazitní struktury sice zvítězily v tom smyslu, že si fakticky i psychicky podřídily institucionální systémy těchto zemí a vůli jejich politických reprezentantů. Čím snadněji tito reprezentanti dokážou obelhat sami sebe, tím méně jim věří normální lidé - a tento trend již nelze zastavit. Současně však tyto parazitní struktury natolik destruovaly ekonomiky jednotlivých zemí a natolik je zaangažovaly v konfliktech, že nelze odvrátit citelný či spíše drsný sociální dopad na velkou většinu obyvatelstva. V míře, která je politicky neúnosná.

A tak nastoupil "plán B". Staré globálně sdílené paradigma je v krizi. Alternativu vůči němu se z řady důvodů nepodařilo včas připravit a etablovat. Nyní dochází k agresivní modifikaci původního paradigmatu.

Je důležité pochopit, v čem tato modifikace spočívá. Nejde již o používání metody řízených konfliktů (to již selhává), ale o vyvolání co největšího množství co největších konfliktů v co nejširším prostoru. Animozit mezi lidmi na celé generace s využitím náboženských, etnických i názorových rozdílů. Jen proto, aby nespokojenost lidí, kterou nepůjde zastavit, nepřerostla v nastolení sociálních otázek. To by totiž vedlo ke sjednocení lidí a pochopení toho, co selhalo a kdo selhal. Je to něco jako když ten, kdo vykrade dům, se ho pokusí zapálit, aby zametl stopy.

Mj. zde doporučuji vyslechnout vynikající přednášku O. Krejčího. Říká v ní mj., že to vypadá, jako kdyby cílem bylo vyvolat chaos. Nedává však odpověď, proč se chaos stává nikoli vedlejším důsledkem, ale cílem scénáře, který se na Ukrajině realizuje:

http://www.youtube.com/watch?v=xtq2Q1RhzEI

Co s tím? Platí to, co jsem již citoval: "Klíčovou úlohu (a to v pravém smyslu slova - úlohu klíče k řešení současných problémů) hraje právě a zejména zformulování a rozšíření do všeobecného povědomí jasné a nosné alternativu ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu. Kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče; kdo se pouští do řešení dílčích problémů, aniž by si vyjasnil jejich obecný základ, ten na neřešení těchto problémů v obecné rovině bude narážet na každém kroku, narážet slepě a to ho bude odsuzovat k bezzásadovosti, příštipkaření, k tomu, aby se stal figurkou, se kterou se manipuluje, aby byl vtažen do her, kterým nerozumí."

A ještě konkrétněji: Přestože nejbližší dění může být dramatické, či právě proto, že může být dramatické, je nutné ukázat cestu řešení problémů v podobě komplexu reforem umožňujících posun k ekonomice založené na produktivních službách. Proto se téma stále většího vyhrocování současné situace bezprostředně týká otázky "Jaké reformy a proč?". 

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře