Jaké reformy a proč (56) Původ konfrontací

1. duben 2014 | 08.00 |

V nejbližší době několika málo let nás čekají těžké zkoušky. Bude docházet k nárůstu konfrontací mezi zeměmi a uvnitř zemí, a to konfrontací nejrůznějšího druhu. Přitom tyto konfrontace:

- Budou stále častější.

- Budou stále drastičtější.

- Poznamenají nás nejen svými stále většími ekonomickými důsledky, ale i stále bezprostřednějším ohrožením.

- Budou pronikat stále více do našeho bezprostředního okolí.

Jaký původ tyto konfrontace (ke kterým už nyní dochází dost blízko nás) mají? Připomenu to, co napsal již vícekrát, ale co stojí zato to opakovat znovu a znovu. Návazně pak dám odpověď:

1. Popis toho, jak funguje současná moc a na čem je založena

Nejdříve popis toho, jak funguje současná moc a na čem je založena. Vybírám formulaci ze 100. pokračování seriálu "Superaféra", který jsem psal denně od počátku pádu Nečas-Kalouskovy vlády 13.6.2013 ke vzniku Babiš-Sobotkovy 18.2.2014, tučně a barevně zvýrazňuji to nejdůležitější:

Koncept, ze kterého vychází analýza a komentování událostí, se opírá o vymezení toho, co jsou struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, jak tyto struktury vznikly a vyvinuly se v globálně provázaný systém, jak si podřídily zpravodajské služby (formou privatizace jejich enkláv), jak penetrovaly institucionální systémy jednotlivých zemí a jaké mají lokální modifikace. Pro fungování těchto struktur jsou mimořádně významná jádra vyjednávání vlivu, přičemž k vyjednávání vlivu dochází v rámci určitého globálně sdíleného základního ideového paradigmatu. To je založeno na následujícím:

- Prosazování silových řešení doslova "za každou cenu".

- Pěstování obrazu nepřítele a výroba reálného nepřítele (právě uplatňováním silových řešení).

- Používání dvojího metru k demonstrování moci a možnosti využívat in-side informace při ovlivňování chování osob.

- Kontrola chování osob v oblasti politické reprezentace vlastní země i ostatních zemí (jejich monitorování, výroba kompromitujících materiálů, vydírání, protěžování i "měkké" řízení formou poskytování in-side informací, přičemž to poslední je bezprostředně spojeno s prosazením silového řešení za každou cenu).

Právě takovéto základní ideové paradigma totiž umožňuje efektivně zastírat a překrývat činnost struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad působících v globálním i lokálním měřítku, viz např.:

http://radimvalencik.pise.cz/295-70-4-thbu-o-co-se-oprit.html

http://radimvalencik.pise.cz/311-70-4-3-hra-odkud-kam-jdu-a-kam-se-snazim-dojit.html

http://radimvalencik.pise.cz/318-71-1-hra-co-prinesl-1-6-2013.html

Pokud chceme v našem světě změnit něco k lepšímu (a je nejvyšší čas, protože teď už začíná jít o přežití), pak je především nutné zformulovat a rozšířit do všeobecného povědomí jasnou a nosnou alternativu ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu. Platí totiž následující:

- Bez omezení vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (které se naven projevují jako různá kořistnická lobby, klientelistické sítě, mafie působící v různých složkách státu apod.) se nepodaří řešit žádný významný úkol podmiňující pozitivní vývoj, nepodaří řešit žádný problém, v důsledku kterého vznikají civilizační rizika.

- Bez alternativy ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu se nepodaří omezit vliv struktur založených na vzájemném krytí, proto ty mají obrovskou regenerační schopnost.

V současné době je stávající globální sdílené základní ideové paradigma v krizi a tudíž změna je možná. Klíčovou úlohu (a to v pravém smyslu slova - úlohu klíče k řešení současných problémů) hraje právě a zejména zformulování a rozšíření do všeobecného povědomí jasné a nosné alternativu ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu. Kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče; kdo se pouští do řešení dílčích problémů, aniž by si vyjasnil jejich obecný základ, ten na neřešení těchto problémů v obecné rovině bude narážet na každém kroku, narážet slepě a to ho bude odsuzovat k bezzásadovosti, příštipkaření, k tomu, aby se stal figurkou se kterou se manipuluje, aby byl vtažen do her, kterým nerozumí.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/617-71-112-hra-co-prinesl-20-9-13-superafera-100.html

(Omlouvám se těm, kteří tuto pasáž již četli, ale její hlubší promýšlení je důležité i pro ty, co mají o jejím obsahu určitou představu.)

2. Proč nás čekají konfrontace a jaký mají původ

Jak jsem uvedl výše - stávající globálně sdílené a globálně vnucované základní paradigma vyjednávání vlivu je v krizi. Není na základě něj možné zabezpečit stabilitu globálního systému a ani jeho lokálních subsystémů (zemí a společenství zemí). Bohužel z řady důvodů zatím nemá pozitivní alternativu.

K tomu jen malé odbočení: Na tom, že není dostatečně vlivná alternativa, která by mohla pozitivně ovlivnit změnu základního paradigmatu, má nemalou vinu oblast společenských věd, které místo toho, aby se věnovaly (tyto vědy) analýze toho, co se odehrává, se realitě vzdalují, unikají do dílčích témat, rezignují na své společenské poslání kvalifikované reflexe doby a odpovědi na otázku, jak současné problémy řešit.

Krize stávajícího základního paradigmatu se mj. projevuje tím, že v některých zemích začíná docházet k drastickému ekonomickému propadu. Okruh těchto zemí se začíná rozšiřovat, přibližuje se k nám a zasáhne i takové země, jakými je např. Německo. A to víc, než si připouštíme či dovedeme představit.

Jako reakce na to (právě v důsledky chybějící pozitivní alternativy) začíná být stávající způsob kontroly moci doplňován aktivním vyvoláváním konfrontací, jejichž smyslem je překrýt sociálně motivovanou reakci na zhoršování poměrů. Hledají se a podporují nejrůznější cesty k vytváření nepřátelství mezi lidmi, resp. skupinami lidí nejrůznějšího druhu (na bázi etnické, náboženské, oživování tendenčně vykládané historie, adorace či naopak dehonestace osobností apod.). Přitom jedny hry tohoto druhu spouští další. Vše proto, aby se překrylo, co se odehrává, co selhává, jaký původ má zhoršující se situace.

Co s tím?

Nelze čekat, že se "to" zastaví samo od sebe. Nelze čekat ani na nějaký zázrak. A nelze ani spoléhat na to, že napřed musí být hodně špatně, aby mohlo být líp. Kam až se propadneme a s jakými ztrátami (či zda vůbec) se z toho dostaneme, závisí jen a jen na tom, jak společně (tím, že se naučíme chápat, o co jde, a návazně budeme hledat východisko) najdeme a prosadíme pozitivní alternativu. Já si pod ní představuji společnost, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách, společnost, jejíž ekonomika je přirozeným pokračování vývojových trendů, společnost, která je sto vymanit se z područí struktur založených na propojení pozičního investování a vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (56) Původ konfrontací ondrey 01. 04. 2014 - 09:09
RE: Jaké reformy a proč (56) Původ konfrontací zenobius duřpek 01. 04. 2014 - 18:11