Jaké reformy a proč? (29) Elegantní teorie 9

4. březen 2014 | 08.00 |

Aktuální poznámka:

Vím, že pozornost je v současné době upřena k dění na Ukrajině. Přesto, či přesněji právě proto je na místě uvažovat - a to v nejobecnější rovině - o těch proměnách současné společnosti, které by otevřely cestu dalšímu "normálnímu" či "pozitivnímu" vývoji. Myslím tím - věnovat pozornost právě tomu, o co se pokouším: Přípravě komplexních reforem na základě dobré teorie.

Problémy, jaké se teď vyhrotily velmi blízko nás v souvislosti s děním na Ukrajině, nejsou náhodné. Mají svou příčinu v tom, že se naší společnosti (teď nemyslím jen v naší zemi, ale globálně) nepodařilo a nedaří změnit charakter ekonomického růstu. Myslet, si, že se dnes mohou problémy řešit tím, že jedna ze stran zvítězí, je naivní. A kdo některé ze stran začne nekriticky fandit či dokonce věřit, že jejím vítězstvím se problémy vyřeší, může z toho i zhloupnout. Postupné narůstání intenzity a rozsahu konfliktů i jejich přibližování k nám je dáno tím, že se setrvačný vývoj naší civilizace dostal do slepé uličky.

Ve 100. pokračování seriálu "Superaféra" (ze dne 24. září 2013, kdy jsem pochopitelně neměl ještě tušení, že se právě na Ukrajině něco semele), který jsem loni psal od 13. června (počátku pádu minulé vlády) do vzniku vlády nové (18. února tohoto roku) jsem se pokusil stručně vystihnout, o co jde:

Koncept, ze kterého vychází analýza a komentování událostí, se opírá o vymezení toho, co jsou struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, jak tyto struktury vznikly a vyvinuly se v globálně provázaný systém, jak si podřídily zpravodajské služby (formou privatizace jejich enkláv), jak penetrovaly institucionální systémy jednotlivých zemí a jaké mají lokální modifikace. Pro fungování těchto struktur jsou mimořádně významná jádra vyjednávání vlivu, přičemž k vyjednávání vlivu dochází v rámci určitého globálně sdíleného základního ideového paradigmatu. To je založeno na následujícím:

- Prosazování silových řešení doslova "za každou cenu".

- Pěstování obrazu nepřítele a výroba reálného nepřítele (právě uplatňováním silových řešení).

- Používání dvojího metru k demonstrování moci a možnosti využívat in-side informace při ovlivňování chování osob.

- Kontrola chování osob v oblasti politické reprezentace vlastní země i ostatních zemí (jejich monitorování, výroba kompromitujících materiálů, vydírání, protěžování i "měkké" řízení formou poskytování in-side informací, přičemž to poslední je bezprostředně spojeno s prosazením silového řešení za každou cenu).

Právě takovéto základní ideové paradigma totiž umožňuje efektivně zastírat a překrývat činnost struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad působících v globálním i lokálním měřítku, viz např.:

http://radimvalencik.pise.cz/295-70-4-thbu-o-co-se-oprit.html

http://radimvalencik.pise.cz/311-70-4-3-hra-odkud-kam-jdu-a-kam-se-snazim-dojit.html

http://radimvalencik.pise.cz/318-71-1-hra-co-prinesl-1-6-2013.html

Pokud chceme v našem světě změnit něco k lepšímu (a je nejvyšší čas, protože teď už začíná jít o přežití), pak je především nutné zformulovat a rozšířit do všeobecného povědomí jasnou a nosnou alternativu ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu. Platí totiž následující:

- Bez omezení vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (které se naven projevují jako různá kořistnická lobby, klientelistické sítě, mafie působící v různých složkách státu apod.) se nepodaří řešit žádný významný úkol podmiňující pozitivní vývoj, nepodaří řešit žádný problém, v důsledku kterého vznikají civilizační rizika.

- Bez alternativy ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu se nepodaří omezit vliv struktur založených na vzájemném krytí, proto ty mají obrovskou regenerační schopnost.

V současné době je stávající globální sdílené základní ideové paradigma v krizi a tudíž změna je možná. Klíčovou úlohu (a to v pravém smyslu slova - úlohu klíče k řešení současných problémů) hraje právě a zejména zformulování a rozšíření do všeobecného povědomí jasné a nosné alternativu ke stávajícímu globálně sdílenému paradigmatu. Kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče; kdo se pouští do řešení dílčích problémů, aniž by si vyjasnil jejich obecný základ, ten na neřešení těchto problémů v obecné rovině bude narážet na každém kroku, narážet slepě a to ho bude odsuzovat k bezzásadovosti, příštipkaření, k tomu, aby se stal figurkou se kterou se manipuluje, aby byl vtažen do her, kterým nerozumí.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/617-71-112-hra-co-prinesl-20-9-13-superafera-100.html

K seriálu o reformách, který píšu, "Jaké reformy a proč", viz:

blog: http://radimvalencik.pise.cz/archiv/

diskusní skupina na FB: https://www.facebook.com/groups/728107677207981/

dostávám řadu námětů i kritických poznámek. Nejčastěji se mně namítá, že realita je horší, než se domnívám, a tudíž jsou moje návrhy nerealizovatelné. Ale ono je to naopak. Jak ukážu po skončení teoretické části seriálu (bude to brzy - 8. března 18. dílem série "Elegantní teorie"), situace je mnohem a mnohem horší, než pokud jde o problémy, které oponenti uvádějí. Ale právě proto potřebujeme silnou a elegantní teorii a návazně podrobně rozpracovaný koncept komplexních reforem, abychom "prolomili" globálně sdílené paradigma (viz červeně zvýrazněné). A teď je ten pravý a nejvyšší čas ho připravit a prokomunikovat. Během příštích cca tří let.

Nyní řádné pokračování série "Elegantní teorie"

O tom, jakou roli jakou podobu, jaké příčiny mají, jakou roli hrají nedokonalosti tržního mechanismu a jak je překonávat vývojem tržního mechanismu, nejlépe vypovídá problematika financování investic do vzdělání. Navíc právě tato problematika nejvíce souvisí s procesem konstituování vzdělanostní společnosti a její ekonomiky. Proto se jí budeme věnovat podrobněji. První, čím je řešení dané problematiky nutné začít, je vhodně volená, přesná a úplná strukturace dané problematiky.

Individuální výnosy z investic do vzdělání jsou ty, které si přivlastňuje určitá fyzická nebo právnická osoba:

- Nabyvatel vzdělání (žák, student, absolvent).

- Domácnost nabyvatele vzdělání.

- Firma, kde je nabyvatel vzdělání zaměstnán.

- Region, kde nabyvatel působí (zde se ovšem projevují i společenské výnosy).

- Poskytovatel vzdělávacích služeb (škola, která vzdělání poskytuje).

- Investor (v případě, že jsou vzdělávací služby hrazeny formou půjčky).

Společenské výnosy z investic do vzdělání mají několik podob:

- Pozitivních externalit, tj. kladných přesahů individuálních výnosů (kvalifikovanější společenská angažovanost, lepší výchova dětí, pozitivní působení na mezilidské vztahy, schopnost poskytnout kvalifikovanou pomoc v případě potřeby, lepší péče o vlastní zdraví, větší odolnost vůči podlehnutí deviantním formám chování apod.).

- Veřejných statků, konkrétně pak typu nedělitelného statku (v řadě profesí jsou výsledky působení vzdělaného člověka volně přístupné, např. v oblasti základního výzkumu).

- Produkce kvalifikace zaměstnanců pracujících v oblasti v oblasti poskytování veřejných služeb (vojáci, policisté, učitelé, zaměstnanci státní správy apod.).

- Zvýšení daňových odvodů a odvodů do systémů zákonného sociálního pojištění.

Individuální i společenské výnosy ze vzdělání (jak je vidět i z výše uvedeného) mohou mít peněžní i nepeněžní formu. Podívejme se pro zajímavost podrobněji na individuální nepeněžní výnosy ze vzdělání. Patří k nim:

- Potěšení ze samotného procesu vzdělávání se.

- Zajímavější práce absolventů.

- Vyšší společenská prestiž nabyvatele vzdělání, jeho domácnosti, ale i poskytovatele vzdělávacích služeb.

- Možnost získat společenské kontakty během studia (efekt spolužáctví), tj. sociální kapitál.

- Možnost získat společenské kontakty v oboru uplatnění, tj. sociální kapitál.

Z předcházejícího textu můžeme odvodit závěr, že vzdělání je smíšený statek, přičemž míra jeho veřejné a soukromé složky se liší v případě různých stupňů poznání (předškolního, základního, středního, terciárního, postgraduálního), různých oborů, různých oblastí uplatnění nabytého poznání.

V podmínkách ČR prakticky neexistují výnosy ze vzdělání, na kterých by se přímo podílel poskytovatel vzdělávacích služeb. Málokdo si dokonce dokáže představit, jakou formou by k tomu mohlo nebo mělo docházet. Přitom je zcela přirozené, že by se na výnosech ze vzdělání měl podílet ten, kdo vzdělávací služby poskytuje. Ale jak?

Obecně lze přitom konstatovat, že v současné době je vývoj tržního mechanismu spojen zejména s procesem konstituování vzdělanostní společnosti. Žijeme v době, kterou lze považovat za počátek přechodu k ekonomice, ve které bude dominantním sektorem sektor produktivních služeb (služeb umožňujících nabývat, uchovávat a uplatňovat lidský kapitál). Dominantním se tento sektor stává z následujících důvodů:

1. V tom smyslu, že produkuje rozhodující množství statků (produktivních služeb sloužících k uspokojování schopnostních potřeb).

2. V tom smyslu, že nejvíce ovlivňuje uspokojování potřeb a utváření jejich struktury (tj. nejvýznamnějšími potřebami člověka se stávají schopnostní potřeby, potřeby uspokojované rozvojem a realizací jeho schopností).

3. V tom smyslu, že v tomto sektoru nejintenzivněji probíhají inovační procesy.

4. V tom smyslu, že se do tohoto sektoru přesouvá těžiště ekonomické akumulace (tj. v tomto sektoru se nejvíce hromadí fixní kapitál, který má podobu lidských schopností a lidských vztahů).

5. V tom smyslu, že v tomto sektoru vzniká nejvíce čistého přebytku, který se stává zdrojem akumulace fixního kapitálu působícího v tomto sektoru.

(Pokračování)

Proces zrodu společnosti založené na produktivních službách má řadu obdobných rysů jako proces vzniku průmyslové společnosti, resp. průběh průmyslové revoluce.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4.67 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč? (29) Elegantní teorie 9 prof. julius kestner 04. 03. 2014 - 08:41
RE: Jaké reformy a proč? (29) Elegantní teorie 9 holman.r 04. 03. 2014 - 09:21