REFORMY (155) Černík: filozofie, rozum, teorie her

3. červenec 2015 | 07.00 |

Následující příspěvek do diskuse k reformám je od Ondřeje Černíka. Reaguje na článek Jana Kalety, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/2447-reformy-144-kaleta-o-uznavanych-zasadach-i.html

Filozofie, rozum, logika a teorie her

Ondřej Černík

Lidé si váží rozumu, vždyť dokonce jako název pro sebe samé jako biologický druh zvolili označení "člověk rozumný". Lidská úcta k rozumu jde tak daleko, že již středověcí myslitelé "omezovali" metafyzicky, Boží všemohoucnost rozumem (bezesporností). To že v příspěvku chybí kantovská rozumová kritika je omluvitelné. Ovšem J. Kaleta a stejně jako další lidé se téměř "chlubí", že neovládají teorii her (mnohokrát slyšíte: "Já jsem měl vždy potíže s matikou."), avšak je nepravděpodobné, což je z Kaletova textu zjevné, nikdo nepřipustí říkat si: "Já jsem se nikdy nenaučil logicky myslet."

Podle mě má teorie her blíže k logice tedy mater filosofie. Považujeme za samozřejmé, že umíme správně uvažovat, avšak téměř nikdy si neklademe výslovně filosofické otázky typu:

- Nemůže nastat situace, kdy samo usuzování nás dovede do neřešitelných rozporů?

- Co to doopravdy znamená něco dokázat?

- V jakém rozsahu může být při dokazování (hráčova) intuice nahrazena mechanickým kalkulem?

- Existují meze našeho usuzování?

- Shodujeme se všichni v tom, co je správné vyvozování?

Těmito a mnohými podobnými otázkami se zabývá teorie her i logika. Již na začátku však zdůrazňuji, že v logice jde o to, jak usuzujeme (jak máme správně vyvozovat důsledky), a nikoli na podkladě čeho k závěrům přicházíme. Teorie her formuluje výslovně ty vyvazovací kroky, které pokládáme intuitivně za správné, a zkoumá takto vzniklý systém. Logika však nevyšetřuje, jakým způsobem a proč volíme předpoklady. Ověřování předpokladů, z nichž vyvozujeme (odvozujeme, dokazujeme, atd.) důsledky, je otázkou zkušenosti (empirie), filosofie nebo víry (přijímané někdy vědomě, často však podvědomě). V logice se dokonce nestaráme o to, zda a v jakém smyslu jsou předpoklady pravdivé, ale pouze o to, zda je správné vyvození. (Způsob vyvození může být v pořádku i v případě, že předpoklady nejsou správné.) Na základě jejího středověkého chápání definujeme obvykle logiku jako vědu o správném usuzování (vyvozování důsledků), i když původní řecké chápání bylo poněkud širší ( "logos" - má více významů: řeč, slovo, myšlenka, rozum, smysl, zákon atd.).

Teorie her se pokouší čtenáři předvést, že při zkoumání správného vyvozování - tedy při vyšetřování podstatné oblasti lidského rozumu - dosahuje teorie her s matematickou logikou hlubokého poznání. Za zakladatele logiky je všeobecně pokládán Aristoteles (384-322 př. Kr.), který svou naukou o sylogismech položil základy systematickému zkoumání našeho způsobu vyvozování důsledků.

Na antické výsledky navázali středověcí myslitelé, např. formulací dalších principů logiky. Vrchol středověké logiky je kladen krátce po jejích začátcích, tzn.do 13. století; po 14. století nastává útlum. V 19. století začíná rozvoj matematické logiky, vyvolaný zejména potřebou upřesnit základy matematiky (obzvláště analýzy). Používání matematických metod a s ním spojená idealizace a formalizace našeho vyvozování se staly jedním z nejdůležitějších rysů matematické logiky. Při tomto přístupu zanedbáváme veškeré psychologické aspekty a zůstávají nám jen postupy, které je možno kdykoli znovu opakovat; dokonce ověřování, zda naše vyvozování bylo korektní, je již natolik mechanické, že je lze svěřit stroji (při hledání cesty, která vede k prokázání tvrzení, se však uplatňuje lidská intuice). Formalizace vyvozování (dokazování) jednak vede k přesnému vymezení, co vyvozováním rozumíme, a jednak umožní myslet o myšlení, přesněji řečeno myslet o formalizovaném myšlení.

Zdůrazněme, že právě formalizace (matematizace) umožnila ukázat řadu hlubokých vět o našem (takto vymezeném) vyvozování. Za nejvýznamnější osobnosti počátků matematické logiky je nutno počítat Georga Boolea (1815 - 1864) a Gottloba Fregeho (1848 - 1925). Mezi matematickými logiky vynikli obzvláště Bertrand Russell (1872 - 1970) a brněnský rodák Kurt Godel (1906 - 1978). 

Moje poznámka (RV):

K danému tématu považuji za relevantní též:

http://radimvalencik.pise.cz/2372-reformy-116-nashuv-odkaz-zaklad-lidskeho-byti.html

http://radimvalencik.pise.cz/2373-reformy-117-nashuv-odkaz-jak-ho-vyuzit.html

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář