Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů

Vysoké

Následující čtyři snímky jsou v jedné z lokalit uvedených v názvu. Ale ve které? Tipněte si (uvedeno dle abecedy):

a) Beskydy

b) Brdy

c) Jeseníky

d) Krušné hory

e) Šumava

Odpověď uveřejním zítra. Jsem docela zvědav, co vyjde.

"Co mne však nenechává klidným, jsou rostoucí procenta KSČM. PŘIPADÁ MI, JAKOBY SPOUSTA LIDÍ POZAPOMNĚLA, CO SE U NÁS DĚLO PŘED ROKEM 89," poznamenal exministr J. Pospíšil z ODS, viz:

Jedná se o Vysoký vrch u Malé Kyšice (487 m n. m.), viz:

https://rozhledny2.webzdarma.cz/vysokyvrch.htm

Toto

Ve středu 25.9.2013 se několikrát přímo i nepřímo zviditelnil M. Zeman. Kromě

Ještě před pár dny jsme byli na pokraji globální katastrofy. Ještě před pár dny se téměř

Nejvýznamnější událostí v úterý 24.9.2013 bylo avizované jednání M. Zemana a dalších zástupců státu s představiteli strategických firem v Moravskoslezském kraji. Nejdříve zpráva o průběhu a výsledcích tohoto jednání

Pohled z vkusně řešené menší rozhledny kousek od Prahy směrem na Prahu, pod ní je kamenný (buližníkový) hřeben. Kde to může být? Patrně to zná více lidí, protože jsme jich potkali několik.

Zde je ta rozhledna.

Rovněž

Nejvýznamnější události pondělí 23.9.2013 bylo zveřejnění definitivních výsledků voleb v Německu. O tom, že šlo o velmi významnou událost, svědčí, že tentokrát se komentování zpráv o definitivních výsledcích v různých

Zámek, o kterém jsem psal včera, je v Kácově.

Foto 1: V tomto pivovaru se dělá výborné kvasnicové pivo, lze si jej odvést v petce:

Foto 2: Pohled na zámek z náměstí:

Foto 3: V Kácově je každý domek v jiném

Neděle 22.9.2013 přinesla dvě události, které spolu určitým způsobem vzájemně souvisejí – jak z hlediska vnější podoby problému, tak i z hlediska složitosti hledání jejich řešení.

Necelých 70 km od centra Prahy, téměř celou cestu po dálnici, je krásný, ale málo známý zámek nad řekou Sázava v malém městečku.

Jak se jmenuje? - Odpověď uveřejním zítra:

Foto 1: Pohled na zámek od řeky:

Foto 2: Lze jít i dovnitř a prohlédnout si expozici:

Na kopci Vysoká u obce Vysoká na Kutnohorsku je tato rozhledna, o které jsem psal včera:

Dobře se u ní parkuje. V soutěži o to, kam až z ní lze dohlédnout, by zaujala hodně vysoké místo. Nově zbudovaná asfaltová silnička vede až k ní:

Na

Sobota 21.9.2013 proběhla ve znamení intenzivního jednání o možnostech řešení

Asi 70 km od Prahy, ještě před Kutnou Horou, je tato krasavice - nedávno postavená rozhledna:

Vstupné činí jen 20 Kč a dostanete půjčit triedr. Při jasném počasí jsou z ni vidět Krkonoše, Melechov - a vůbec hodně daleko. Když jsem tam byl nyní, bylo trochu zamlženo. Ale i tak to stálo zato:

100.

Důležitá informace:

Z těchto foto už je zřejmé, kde jsme včera byli.

Méně známý pohled na Nuselský most ze strany u Karlova.

Jedna z nejhezčích částí procházky, ovšem poněkud adrealinová. Plošina je sice dost široká, ale trochu šikmá a pod vámi je i deset

 V Praze je mnoho krásných zákoutí, která jsou blízko centra, pěkná, zajímavá a málo navštěvovaná. Toto je jedno z nich. Kdo pozná, kde to je?

 Ti, kdo sem chodí venčit pejsky, ví, kde je tato větrací šachta podzemního krytu, který doufám už nikdy nebudeme potřebovat.

Kam

Přírodní rezervace Prokopské údolí - Hemrovy skály a bezprostřední okolí. Je to kousek od metra B stanice Jinonice.

Foto 1: Tady je základní informace o lokalitě:

Foto 2: Takto vykukuje město. Vpravo Barrandovské sídliště, vpředu Pankrác. Kdo má dobrý zrak uvidí na kolejích žlutý

Všude dobře, doma nejlépe. Už jsem zase zpět z Kazachstánu (Karagandy) v Praze. Je krásná. Vždy, když do ní vracím, zjišťuje, že je ještě hezčí, než jsem si myslel.

Jedno z nejkrásnějších přírodních míst v Praze. Může soupeřit s přírodními lokalitami v celé ČR. Následující foto jsou jen z malého kousku rozsáhlého přírodního komplexu.

Jak se komplex jmenuje a kdo bude vědět, kde

Snad nejvíc dotazů jsem dostal na téma, co se zde jí. Kazašská kuchně přebírá dost prvků ruské, ale hlavním jídlem zde zde koňské maso. Kazaši nedokázali pochopit, proč v EU byla aféra s koňským masem. "Vždyť je mnohem lepší a zdravější než hovězí!" - říkali. Snažil jsem se jim to vysvětlit tím, že u nás je kůň považován za tvora velmi blízkého člověku. "Jakpak by bylo vám, kdyby vám do salámu dali tetičku?" - snažil jsem se názorně argumentovat.

Foto 1: Večeře v téměř "rodinném" kruhu katedry ekonomie v soukromém bytě. Zvenku normální (z našeho hlediska nepříliš vzhledný) panelák, vevnitř téměř jako v paláci. Překvapilo mě, kolik je zde místností a jak jsou velké. Uprostřed na stole je vařené koňské maso s něčím, co připomíná lokše. Místní národní jídlo. Chutné a syté. Snažil jsem se, ale porci jsem nezvládnul. K tomu bujlón též z koňského masa. Koblížky, které je vidět, jsou též národní specialitou.

Foto 2: Část kolektivu katedry - hlouček nejvěrnějších. Katedra má skoro čtyřicet členů. Pije se víno, vodka a hlavně koňak. Svižně. Každý musí přednést přípitek. Popřál jsem jim, aby se v roce 2050 Kazachstán zařadil mezi nejvyspělejší země světa.

Foto 3: Takový krásný dárek jsem dostal. Po pravé ruce, ta pěkná mladá dívka, je vedoucí katedry. Vychovala ji bývalá vedoucí katedry po mé levé ruce, velmi sympatická paní. A asi dobře. Všechna foto jsou z jedné místnosti, tak si asi dovedete představit, jak je velká.

Foto 4: Ještě jeden snímek a už jdem jíst, ale hlavně probrat řadu otázek. Možné spolupráce, jak se naše pracoviště vyvíjela, jak těch dvacet let tam i u nás bylo obtížných, jak budovat katedru, jak se orientovat na dosažení parametrů srovnatelných se světem. A také o Česku a Kazachstánu.

A už pomalu začínám balit.

Neděle 15.9.2013 byla mimořádně chudá na události přinášejí něco nového z hlediska toho, co

Timertau je město vzdálené necelých 30 km od Karagandy. Vlastně předměstí. Pokud je Karaganda město uhlí, tak Timertau je město železa. Pracoval zde kazašský prezident Nursultan Nazarbajev

Na první pohled by se mohlo zdát, že to nejdůležitější, co sobota 14.9.2013 přinesla, bylo zlomení

Bylo by škoda nevyužít letošní mimořádné volby i k tomu, abychom se podívali, jak to

Jedna ze skupin studentů, která sestavuje program vlády pro oblast zdravotnictví, vzdělání a penzijního zabezpečení. Převažují studentky. Dokonce bych řekl, že dívek je zde procentuálně více než na ekonomických oborech u nás.

Tady je další skupina studentů:

V pátek třináctého, tj. 13.9.2013 se nic strašného nestalo. U nás

 Postupně jsme se dostali až do středu Karagandy. Dominujeme velký bulvár směřující do Astany, přes který se díváme na obelisk a směrem k budově místní správy:

Když se otočíme o 180° otevírá se přes fontány pohled směrem k cenrálnímu parku a jezeru - místu zábavy (je zde velké

Tento článeček obsahuje podstatnou část 93. dílu seriálu, která měla být uveřejněna až 18.9. Pokud

 Postupujeme z kraje města k jeho středu. Jsme v kazašské Karagandě. Městu uhlí a železa.

Foto 1: Tady vzniká první ulice, step se postupně mění v město.

Foto 2. A zde už stojí celá ulice. Můžeme si udělat představu, jak zde lidé bydlí ve vilové čtvrti.

Středa 11.9.2013 přinesla dlouho očekávaný a dlouho avizovaný projeve prezidenta B. Obamy. Pokud

Úterý 14.9.2013 přineslo zásadní zlom ve vývoji kolem vojenského zásahu v Sýrii. Výrok J.

Před námi začíná město. Karaganda. Postupně. Nejdříve osamělé domy, pak skupiny domů. Občas je zde i nepořádek. Uvažoval jsem, zda uveřejnit i tato foto - hory či budovy v centru jsou hezčí. Jenže právě tato místa vám nikdo jiný neumožní spatřit. Tak se na ně podívejme. Rovněž bude zajímavé posoudit kontrasty s tím, co uvidíme ve městě.

Foto 1: Díváme se ze stejného místa z jakého včera,

Zajímavé poznatky přináší vycházka z okraje Karagandy přes step do vesnice a zpět. Uděláme si sem výlat a postupně se dostaneme až do středu města. Rozdíl mezi městem a vesnicí je obrovský. A to i v případě, že vesnice je kousek od města. Vláda to řeší tím, že vytipované vesnice u hlavnch tras se snaží nechat dorůst do podoby. města. A někdy se jí to daří. Nově vzniklá městečka začínají žít kulturním

Hrozba

Uveřejňuji další foto z Karakalských hor, které se vyznačují bizardností skalních útvarů. Jsou na rozloze asi 80x60 km. Je v nich dost vláhy a tudíž i bohatá květena. Pokrývají je lesy borovic, hojně se vyskytuje bříza a osika.

Foto 1: Tahlé nádherná náhorní plošina mně trochu připomněla pískovce pod Vlhoští. Také jsou v ní podobné pukliny. Tady je ovšem žula.

Dnes jsem se procházel na předměstí Karagandy a přidal se ke mně tento pejsek:

Odhaduji 8 měsíců. Nedal se odehnat. Dokonce svedl boj s místními staršími psy, aby mohl jít se mnou. Prošli jsme se lesíkem asi 6 km. Držel se celou dobu tak půl metru ode mne. Něvěděl jsem, jak se ho zbavit. Když jsme

Včera doly, dneska hory. V Karakalských horách to bylo tak nádherné, že i pokračování jsem se rozhodl zasvětit právě jim. Nejsem geolog, ale hory jsou patrně z žuly s velkým obsahem živce. Skály tudíž podléhají povětrnostním vlivům a vznikají tak bizardní útvary. Nejvíce mě překvapilo, jak dobře se zde chodí lesem i mimo cestu. Skály se stupňovitě zvedají a nabízejí nádherné výhledy.

Blíže

Konečně se mi podařilo dostat se k černouhelnému dolu. Povrchovému. Je to zážitek. Kam se hrabe Bakala!

Foto 1: Tak tady to je. V pozadí kouř z hutí. Nebylo tak snadné sem proniknout:

Foto 2: Skoro jako ve filmu Mekkenino zlato:

Měl jsem zajímavý rozhovor s odborníkem na náboženské otázky, kterým se věnuje v rámci svého působení na univerzitě.

Dva případy ze středy

Dnes (ve čtvrtek 5.9.) jsem vybral pár kytiček, které jsem potkal ve stepi a které u nás (kromě té předposlední) nerostou. Step je kousek za hlavní budovou naší univerzity, kde přednáším. V tuto dobu pěkně voní pelyňkem, kterého tu rostou nejméně čtyři druhy. A všechny kvetou. Jejich květy ovšem nejsou tak zajímavé, jako

Jeden z mých největších úlovků z kazašké Karagandy, kde se mi poštěstilo pobývat (a učit). Úplně opuštěný Gorbačov (hlubinný důl na černé uhlí), na kterém již nikdo nepracuje. Asi to nebyl dobrý nápad, pojmenovat důl po někom, kdo je živý. I kult má mít své meze. Tady je příslušné foto:

Zrovna, když

Nakupuje se zde výborně. Spoustu malých obchůdků s úplným sortimentem. Tedy - je zde všecho "západní" zboží plus ještě něco navíc. Třeba rjaženka. Speciálně zkysané mléko, moc dobré. Pil jsem ho před 35 léty v Oděse. U nás nic podobného není. A taky jsem dnes ochutnal poprve kumis. No... Je o mně známo, že sním a vypiju vše, ale bylo to náročné. Asi se ho musím teprve naučit pít... Když

V pondělí 2.9.2013

Neděle 1.9.2013 přinesla vyjádření

V pondělí jsem s vedením

V noci na pátek 30.8.2013 prohrál D. Cameron bitvu o Sýrii v britském parlamentu.

Vracím se ještě k soborní cestě z Astany do Karagandy. Ráno po páté jsem přistál v Astaně - shora jsem ji viděl rozsvícenou, nádhera. Po přistání už v ranním světle. První, co člověka zaujme, je letiště. Malinko mně připomíná kabinu, ve které letěl Gagarin. Možná ne náhodou. Bajkonur je kousek (na kazašské poměry). No, posuďte sami:

Taxikář,

Škoda – takoví to byli kamarádi. Absolutně nevyvratitelné důkazy jsou ty absolutně

Tím nejdůležitějším, co přinesl čtvrtek 29.8.2013 je to, co nepřinesl.

Je

Jsem teď dva týdny v Kazachstánu. V Karagandě. Trochu mě mrzelo, že přijdu o houbařskou sezónu. A ejhle! I ve stepi lze najít jedlou houbu. Vím, že se prodává, ale zapomněl jsem. jak se jmenuje. Ví to někdo? Tady je:

A ještě ta step ve které rostou houby - s horami v dálce:

Už jsem na cestě do Kazašského města Karaganda. Teď sedím na vídeňském letišti. Letěl jsem z Prahy letadlem s vrtulí. Když se točící se vrtule fotila mobilem, na fotkách to vypadalo, jako kdyby odpadávaly vrtule. Zábavné. Vyzkoušejte to. Normální fotoaparát tento efekt nedělá. Jinak nic zajímavého. Teď čekám na noční let do Astany.

Tady je foto z letadla těsně před přistáním:

ČeskáPozice.cz uveřejnila 28.8.2013 velmi přesný, korektní, byť i trochu ironický rozbor možnosti