Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Zubatá pleš a jeho oranžorudé jho

Jedním z nevětších nedostatků moravského chasníka Bohuše je, že nedokáže odhadovat.(viz jeho poslední volba volebním lídrem,kde šéfa ČSSD podpořilo jen 57 procent hlasujících. Na jarním sjezdu soc. dem. byl přitom zvolen předsedou 84 procenty hlasů. Pro to, aby byl celostátním lídrem a kandidátem na premiéra se vyslovilo 86 členů ÚVV ze 151 hlasujících. Podle informací Práva byl Sobotka po vyhlášení v šoku a dokonce prý zvažoval rezignaci. Viz dále v článku autora stránek.

http://radimvalencik.pise.cz/561-71-87-hra-co-prinesl-26-8-13-superafera-75.html < br>
Odhad je užitečný pro rozvoj zdravého racionálního úsudku, který je pro herně-teoretického stratéga velmi potřebný osobně si myslím,že bazální. Odpovídá na otázky kolik voličů ČSSD je ve městě? Kolik socialistických růží může kvést na kilometrovém záhonu keříků v říjnových volbách? Kolik dnů průměrně žije volič? Kolik cihel je potřeba na stavbu nového Lidového domu?
Proto oranžovému chasníku poradím malou matematickou pomůcku, jak odhadnout počet jeho voličů, aby nemusel vyřvávat před volbami něco, co by ho mohlo po volbách výrazně bolet.
To samé bych doporučil kolegovi autora stránek Petru Machovi,který jako vždy s programem Svobodných zklamal liberály na celé čáře.
Máme počet voličů,kteří mohou v předčasných volbách volit a známe počet voličů, kteří Bohůše a jeho chasníky v minulých volbách volilo. Odhadovat neznamená spočítat, ale jde spíše o vytvoření představy o nějaké situaci, kterou zjevně oranžový levoliberál nemá, proto nepřekvapivě uvažuje při selháních o rezignaci.
Jelikož je v ČR zhruba 8,300.000 opravněných voličů. Kdyby exministr Bohuš pozval (tak jako Paroubek kdysi na německou kapelu, co hrála při pádu berlínské zdi Wind of Change zadara v Ostravě) tito voliče a v Ostravě jim rozdal místo piva za 2 Kč zadarmo i oranžový náramek. Mohl by jsi dnes svolat znovu ostravské ovečky a říci jim, kdo má sebou ten náramek dostane pivo za 2Kč a ti další už za 8Kč

http://rucka.blog.idnes.cz/c/135072/Scorpions-2242010-Ostrava-Predvolebni-mitink-CSSD.h tml

a zjistil by že jich z tisíce přihlasilo třeba 150, tento vzorek si mohl s náramky udělat na dalších volebních setkáních analogických k roku 2010. Tzn. poměr lidí s náramky je mezi voliči 150 ku tisíci. Za ta léta se voliči promíchali, uzráli jim názory a chasník Sobotka by z těch náramkových voličů odhadl, a v rovnici spočítal z počtu 8,300.000 českých voličů odhad,kolik lidí ho bude znovu volit a kolik lidí by dnes na to pivo za 2Kč získal a kolik by se jich přihlásilo o inovovaný oranžovorudý náramek.
Je to očividně nepřesná metoda,ale zjistil by si odhad, nikoliv přesné množství, jak spočítat své oranžové ovečky, aby si je mohl potom po volbách oholit.

ondrey: Čimelická strategie řízená chemií

«Strategie problémového prostoru»
Řešený problém kontextové hry by měl být nejprve považován za analogii bludiště. Pro jeho vyřešení musíme do bludiště vstoupit, vyřešit problém orientace v něm zvolit strategii a zase vystoupit. Musíme se dostat z nějakého počátečního stavu do stavu cílového. Počáteční stav (status quo) obsahuje všechny relevantní zdroje, dostupné v daném okamžiku. Cílový stav je nějak definován, zdánlivě libovolně. Jenže Hegel říká: Jedinec nemůže poznat cíl svého jednání, dokud nejedná. Pro pohyb mezi oběma stavy existuje řada nástrojů zvaných operátory. V bludišti jimi může být "doprava" a "doleva". Množina možných strategií z počátečního do koncového stavu hry je "problémovým prostorem". Úloha bludiště spočívá v rozčlenění problémového prostoru na strategii k cíli vedoucí a nevedoucí. Ponořeni do bludiště nemůžeme než postupovat metodou pokusu a omylu - jako kdybychom měli oči zavázány
šátkem a museli pouze hmatem zjišťovat, kudy cesta vede a nevede. Známe-li jednotlivé strategie (používané skupinou hráčů tvořící koalice vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad), můžeme mezi nimi volit rychle a bezpečně. Je-li však informací příliš mnoho, vzniká bludiště "druhého druhu" - bludiště informací o bludišti. To je opět nutno řešit a jeho problémový prostor rozčlenit …
To Miroslav Kalousek bravurně zvládá a obehrává tak tímto bludištěm i čimelického stratéga.

«Generuj a zkus (pokus a omyl)»
V podstatě jde o promýšlení všech možných strategií vedoucích z počátečního do cílového stavu. Počet možných operátorů je omezen vlastnostmi strategií, např. definovanými možnostmi tahů s šachovými figurami. Počet možných poloh velmi rychle roste s počtem tahů - promýšlet všechny možné cesty není u komplexnějších problémů efektivní metodou. Můžeme brát v úvahu pouze podmnožinu skutečných možností.

«Zlézání vrcholu hory»
Strategie "na vrchol" je málokdy přímá. M.Kalousek to velmi dobře ví, jak používat takzvané úhybné manévry (např. přepsání majetku na děti a exmanželku) Tato strategie ukazuje, že i dílčí návraty, ústupy a sestupy nakonec k vrcholu v podobě premiérského postu vedou. Při řešení komplexnějších problémů, jako je např. "překročení řeky", hledá most, brod, nejužší místo, místo nejméně nebezpečné atd. Každá akce, i když z vnějšího pohledu může vypadat jako ústup od cíle, jako špatný směr, k němu nakonec vede.

«Strategie subproblémů»
Dekompozice na dílčí problémy (M.Kalouskem přiživovaný rozklad ODS) zpravidla urychluje postup, protože se zužuje počet možných cest, snižuje se objem posuzovaných informací, lze soustředit síly a rychleji se dostavují pozitivní zpětné vazby. Zpravidla to bývá efektivní u dobře strukturovaných problémů, poněkud obtížnější u problémů složitějších: nemusí být známo, zda právě daný subproblém je skutečně součástí problému jako celku, zda jeho řešení nelze překročit anebo obejít.
Zde je vidět, jak TOP 09 vyčkávala, než ODS postaví kandidátku aby mohli postavit
silné kandidáty tam, aby bylo možno nad ODS zvítězit.

Řešení pomocí analogií
Existují-li problémy podobné problému danému, mohou nabídnout cestu k řešení. Analogie strukturuje problém a jeho souvislosti. Ovšem může být zavádějící. Méně zkušení řešitelé se mohou soustředit na povrchní podobnosti. Experti mají tendenci jít k podstatám. Současně analogie je obecně zatížena chybou - je "pouze" analogií. Percipovaná shoda se může týkat nepodstatných znaků a okolností.To je přesně reakce
Miroslava Kalouska na otázku:

* Jste připraven, že budete po více než deseti letech opozičním poslancem? Mám tu zkušenost. Byl jsem opozičním poslancem za éry "opoziční smlouvy", kde byly ODS i ČSSD vládní strany; nemá cenu si hrát na to, že jedna z nich byla v opozici. Opoziční práce je stejně důležitá jako práce ve vládě. Kdo bude v opozici a kdo ve vládě, o tom rozhodnou voliči... viz článek autora.

Představivost
Verbální popis problému může být zavádějící, proto může převedení problému do smyslově názorné podoby usnadnit odkrytí klíčového bodu k řešení. Může jej ovšem i zakrýt, případně vést k nedorozumění. Nicméně skutečnost, že názorným obrazem lze manipulovat, že jej lze natáčet, obracet apod., může uvolnit i abstraktní myšlení.
Uvedené myšlenkové postupy lze spojit do poněkud komplexnějších procedur, které ústí do dvou směrů dalších možných postupů: terénního a laboratorního výzku-
mu v ekonomické psychologii a do simulací ekonomických jevů a principů. A s tímto,pak koresponduje další otázka na Mirka Kalouska.

* Někteří kritici vám vyčítají, že chcete svou kampaň pojmout jako "třetí kolo prezidentské volby" a postavit ji na souboji Schwarzenberga se Zemanem. Že už to zavání politickým kýčem.

Pokud zazní, že to pojímáme jako třetí kolo prezidentské volby, tak já na to odpovím, že v určitém smyslu ano, ale prosím, abychom podtrhli to "v určitém smyslu". A to sice v tom, že už při prezidentské volbě bylo mnohým z nás zřejmé, že nevolíme jen mezi dvěma staršími pány. Že se volí symbol režimu, ve kterém chceme žít: na jedné straně reprezentant západní, svobodné parlamentní demokracie a na druhé straně reprezentant autoritářských trendů, který se zhlédl v putinovském vládnutí a dívá se jinam než na Západ.